Po úvodních varhanních akordech bych se vsadil, že je to Varga. Marián. A ono ne.
Sweet child in time
You'll see the line
The line that's drawn between
Good and bad
See the blind man
Shooting at the world
Bullets flying
Ohh taking toll
If you've been bad
Oh Lord I bet you have
And you've not been hit
Oh by flying lead
You'd better close your eyes
Ooohhhh bow your head
Wait for the ricochet
Oooooo......
Aaaahh .....
Aah I wanna hear you sing
Aaaahh .....
Sweet child in time
You'll see the line
The line that's drawn between
Good and bad
See the blind man
Shooting at the world
Bullets flying
Mmmm taking toll
If you've been bad
Lord I bet you have
And you've not been hit
Oh by flying lead
You'd better close your eyes
Ooohhhhhhh bow your head
Wait for the ricochet
Oooooo .....
Aaaahh .....
Oh, oh, oh.....
Ahh!
Konečně potvrzení skutečnosti, kterou dávno vím…….
Nejproduktivnější věk osoby je od 60 do 70 let;
Druhou nejproduktivnější lidskou fází je věk od 70 do 80 let;
Třetí nejproduktivnější fáze – 50 a 60 let.
Před tím ještě osoba nedosáhla svého vrcholu:
Průměrný věk nositelů Nobelovy ceny je 62;
Průměrný věk prezidentů 100 největších společností na světě je 63 let;
Průměrný věk pastorů ve 100 největších sborech v USA je 71;
Průměrný věk papežů je 76 let.
Tím se potvrzuje, že nejlepší a nejproduktivnější roky člověka jsou mezi60 a 80 lety.
Tato studie byla publikována týmem lékařů a psychologů v NOVÉM ANGLICKÉM MEDICÍNSKÉM VĚSTNÍKU.
Zjistili, že ve věku 60 let dosáhnete vrcholu svého emocionálního a mentálního potenciálu, a to pokračuje, dokud vám nebude 80.
Proto, pokud je vám 60, 70 nebo 80 let, jste na nejlepší úrovni svého života.
Po sobotním mlhavém večeru v Herlíkovicích a návratu v hustém mléce přichází mlhavé nedělní ráno… Ale je zřejmé, že o něco výše je sluníčko. Takže se drápeme (šíleně výhodnou zkratkou) na Portášky. A tam sledujeme, jak vítr z údolí žene mlhu vzhůru sjezdovkou… No trochu sluníčka jsme si užili, ale pak byl čas vrátit se dolů…
Sofka 13, Šimon 10. A protože Johanka úspěšně zakončila svou kovidovou karanténu, tak v Herlíkovicích. Roman tam byl, Greg zůstal doma. A jaxe večer ukázalo, se slunečným počasím je asi konec…
Je deštivé sobotní ráno, E. peče svatomartinské rohlíčky podle pana Cuketky, R. zabezpečuje týlovou podporu (rozvalená na gauči) a já šouním. Na kompu. (To slovo nesnáším, ale uznávám že je krátké a výstižné). Anglosasové sice používají slovo „box“, ale jednak to nesedí do kontextu a druhak je u nás nepoužívané a tudíž méně známé.
Zkrátka šouním na počítači a „Tenhle kluk! Včera mi pusu dal!“ – takový holčičí sbor… ale co to je? Aha! „Just one look!“ A Krystalky znáte?
Po celkem deštivém říjnu přišel listopad s mrazivým, ale prosluněným počasím. Jak vidno na nedělních snímcích, „v kraji dole“ panuje nevlídná inverze – ale zde paráda!
Ve čtvrtek malá procházka na Jelenky a přes Severku domů. V pátek na Výsluní nad Úpou a traverzem až na louku naproti našemu domečku. V sobotu jsme byli v Herlíkovicích, u Johanky a Honzy, vrátili jsme se až za tmy. Johanka nám nakoupila, nakrmila (lasagne) a já jí tam naoplátku nechal svůj telefon. V neděli Javořákem a pak po silnici na Valšovky, starou cestou na Tippeltovy boudy, po nové cestě zpět na Valšovky a přes Malé Tippeltovy boudy a Javořákem domů.
Normálně Rusáky fakt nemusím. Ale dnes je siďmovo nojabrja a tahle banda je fakt dobrá (alespoň podle mne) – a ta priróda taky není marná. Ale dost keců, posuďte sami:
Ani jsme se nenadáli, a je tady státní svátek – 28. říjen. Jako zaměstnaní jsme jej mnohokráte využili k poznání, jak je mimo republiku, ale letos jsme poslušně zůstali jako zapadlí vlastenci v pohraničí.
Ale volna využili děti a jejich děti – zkrátka přijeli Štoci. A protože usilovně pršelo (lepší výraz, ale ne zcela společensky příhodný by byl chcalo), moc jsme toho nenachodili. No ale přeci…
Dance me to your beauty with a burning violin
Dance me through the panic 'til I'm gathered safely in
Lift me like an olive branch and be my homeward dove
Dance me to the end of love
Dance me to the end of love
Oh let me see your beauty when the witnesses are gone
Let me feel you moving like they do in Babylon
Show me slowly what I only know the limits of
Dance me to the end of love
Dance me to the end of love
Tanči mi na svou krásu s hořícími houslemi
Tanči mi přes mou paniku dokud se neuklidním
Pozdvihni mě jako olivovou ratolest a buď mojí holubicí směřující domů
Tanči mi až do konce lásky
Tanči mi až do konce lásky
Nech mě vidět svou krásu až svědci odejdou
Nech mi cítit svůj pohyb tak, jak se to dělalo v Babylóně
Ukaž mi pomalu to, čeho jen já znám hranice
Tanči mi až do konce lásky
Tanči miaž do konce lásky
Dance me to the wedding now, dance me on and on
Dance me very tenderly and dance me very long
We're both of us beneath our love, we're both of us above
Dance me to the end of love
Dance me to the end of love
Tanči mi až do svatby, tanči mi dál a dál
Tanči mi velmi něžně a tanči mi velmi dlouho
Jsme oba pod vládou naší lásky, oba jí velíme
Tanči mi až do konce lásky
Tanči miaž do konce lásky
Dance me to the children who are asking to be born
Dance me through the curtains that our kisses have outworn
Raise a tent of shelter now, though every thread is torn
Dance me to the end of love
Tanči mi kvůli dětem, které se chtějí narodit
Tanči mi skrz závěsy, které zestárly našimi polibky
Postav nyní přístřešek, přestože všechny hrozby jsou zažehnány
Tanči mi až do konce lásky
A přišel podzim. Vláda vydává jedno prohlášení za druhým, premiér je pak odvolá, ministři zdravotnictví se střídají a pacienti ve špitálech přibývají. Taxme si zbalil svých „fünf Pflaumen“ a po anglicku se zdejchli do Pece. A už tu prožíváme 2.neděli. Malá procházka neuškodí…
… a taxme odjeli do Pece. Jasně, nejdříve jsem si musel po Brnu odfrknout, takže sobota v Řeži, ale v neděli odjezd… … a v pondělí Veritas BE20. I to jsme zvládli, Eva mě po přednáškách trpělivě venčila. Co bude dál? Snad příští týden přijedou Štoci, ve středu, nevím… Z nedělní oslavy (25.10) sešlo, Johanka je ňáko Covidová – zatím neví, zatím to má pouze její šéf.
Sice byĺy vyhlášeny opatření proti mísení lidí, ale školy a zaměstnání úspěšně (z viřího hlediska) doplňují výpadky. No a pořád se najdou lidi, co bez hospody a mejdanů nemohou žít. Například náš pan ministr, co už ministr není. 33-denní ministr, pan plukovník… Romane, to jsi fakt posral.
Budeme zde do Vánoc, nebo do léta? Pojedem do 3 údolí? Nebudou takové otázky za pár měsíců trapné?
Po letním uvolnění opět nějaké to školení na Gopasu… Ale už ve středu nás dostihla Opatření. Z původních 4 studentů na učebně zůstali 2, po středě 1 a v pátek jsem do mikrofonu mluvil v liduprázdné učebně. No to jsem opravdu nemusel jezdit do Brna – ale alespoň jsem si zkusil za asistence technika brněnského Gopasu gopasí e-lerning. A cesta zpět – byť v režii Regiojetu – nebyla nic moc.
Během brněnských školení opravdu nikam moc nechodím – vyjma blízkých hospod – ale tentokráte odpadlo i to. Z bytu (opět u Luboše) do Titania a po šichtě zpět – to bylo vše. Takže z Brna jen pár foto z nádraží.
Po příjezdu chtěla E. odjet do Krkonoš – já jsem si vymoh sobotní odpočinek – a flákal jsem se s Růženou kolem Vltavy. Odjeli jsme až v neděli.
Sealed with a kiss – Zapečetěno polibkem
K vyhledání písně mě vyprovokovala Eva, poslouchala staré české šlágry – a mezi nima i K.G. – Oči barvy holubí! Tu píseň jsem přeci slýchával v šedesátkách – a v originále to byl Šlágr s velkým Š! Alespoň pro mne.
Během hledání jsem našel nejdřív autory, jsou to Peter Udell and Gary Geld. Pak zbylo vyhledat v pořadí druhou verzi, kterou nazpíval Brian Hyland – a to je ta verze, co mě tak okouzlila.
(Více info o skladbě na https://en.wikipedia.org/wiki/Sealed_with_a_Kiss .)
Though we've gotta say goodbye for the Summer
Darling, i promise you this
I'll send you all my love every day in a letter
Sealed with a kiss
Yes, it's gonna be a cold lonely Summer
But I'll heal the emptiness
I'll send you all my dreams every day in a letter
Sealed with a kiss
I'll see you in the sunlight
I'll hear your voice everywhere
I'll run to tenderly hold you
But, darling, you won't be there
I don't wanna say goodbye for the Summer
Knowing the love we'll miss
So, let us make a pledge to meet in September
And seal it with a kiss
Yes, it's gonna be a cold lonely Summer
But I'll heal the emptiness
I'll send you all my love every day in a letter
Sealed with a kiss
Sealed with a kiss
Sealed with a kiss...
