No jo. Že bude počasí na … nic, to jsme věděli, ale zase možností podívat se na Braunovku, t.j. do západních Krkonoš, tolik nemáme a navíc tam jeli i Štoci, Háňa a Silvie s rodinou…
Ignácem jsme se vyvezli až na křižovatku po cestě na Dvoračky u Švadlenky. Cestu jsme měli popsanou stylem „a pak pojedete doprava, pak doleva, kolem takové ohrady….“, takže samozřejmě potmě jsme zabloudili. (Ach jo, nestačilo říct, ať si najdem cestu na Dvoračky?!) Tak jsme zavolali a naštěstí Háňa s Jožkou byly ještě dole, taxme je přibalili jako psovody a Ignác mohl vyrazit do tmy. Když jsme vylezli, tak E.se ihned rozhodla, že na běžky na takovém sněhu nepůjde. Taxme je nechali v autě a na druhý den, když jsem Ignáce svezl dolů do Rokytnice, tak si lyže hověly pěkně na parkovišti… Odpoledne jsem ještě vyrazil naproti E. která s holkama došla pěšky až na Krakonošovu snídani a pak po Kládovce domů. E jsem odchytil kousek pod Ručičkama, takže jsem si mohl dát v bufíku jedno malé.
V sobotu jsme vyrazili na Dvoračky a brzo, dokud nepršelo. Paní kellnerkou jsme se nenechali vyvést z klidu (polévka bude až po 11-té) a dali si čaj a kafe. Odbilo 11 a do retaurace začaly proudit zástupy zmoklých tůristů. Taky Háňa s Jáchymem. Taxme ještě hodinku pokecali a horní cestou vyrazili zpět. (Takže Rezek zas někdy příště!) Po cestě jsme potkávali nejenom pěšáky, ale též skalní běžkaře v pršipláštích a jeden exemplář měl dokonce deštník!
V neděli jsme vyrazili po spádnici rovnou dolů za celkem slušného počasi s tím, že si zajdem na vyhlídky u Františkova. Než jsme došli k vozidlu, stihli jsme promoknout a tak jsme namísto vyhlídek dali Maškovu pekárnu a Reise nach Hause.
SKOL!
(Na velikonoce pojedem do Pece.)
. 
Espace Alex 