Úvodní stránka

Poslední fotky hotelu Uran

Napsat komentář

https://photos.app.goo.gl/SXifYDnmvMCFunp48

Velkou Úpu čeká proměna centra

Vydáno 7. 4. 2021

Město odkoupilo bývalý hotel Uran v samém centru Velké Úpy, jaké proměny se dočká?
(Zpráva na stránkách MÚ Pec p.S.)

Aupatal – Seitz – Říha – Kolektiv – Uran

První stavba u silnice směrem do Pece pod Sněžkou stála v tomto místě již na přelomu 18. a 19. století. Nejpozději v roce 1884 tu fungoval hostinec. Z dochovaných dokumentů v databázi Archa Krkonoš® vyplývá, že v tomto roce majitel Ambros Berger požádal obecní úřad o povolení k přestavbě domu tak, aby zde vznikl taneční sál. Současnou podobu dostal hostinec Aupatal na konci 30. let 20. století, kdy nesl jméno hotel Seitz. Po druhé světové válce byl objekt zkonfiskován, stal se majetkem státu. Do správy ho dostali manželé Říhovi. Jejich jméno na vývěsním štítě ale nevydrželo dlouho. Přišel únor 1948, znárodnění a z hotelu Říha se stala zotavovna ROH, která nesla název Kolektiv. „V tomto období se ve vedení a v personálu vystřídalo mnoho místních lidí, ale v důsledku socializace zabránila zakořenění lidí, kteří přišli do vysídlených Sudet, říká Pavel Klimeš z Archy Krkonoš a dodává: „V této době se tu konaly týden co týden večírky pro hosty, na kterých hrála kapela složená z místních, jako byli František Sedlák, František Matuštík, Jiří Minarčík, Helmut Hofer a další.“

Z Kolektivu se hotel Uran stal až po roce 1989. V hotelu se vystřídalo několik nájemců, za kterých budova spíš chátrala. Ještě v roce 2005 tu údajně přespávali instruktoři lyžování, poté už přestala fungovat úplně.

In the woods

Napsat komentář

Kde se vzal, tu se vzal,  Google mi album namíchal. Doopravdy pestrá směs, od Kjóta po Krkonošský les, od Jindřichova Hradce po Vysočiny kopce… Není mi jasno, podle čeho vybíral, (Obrázků se stromy mám daleko více) ale právě ten výběr mě fascinuje…

12.dubna

Napsat komentář

Ausgerechnet na svatýho Gagarina jsem obdržel tenhletenc vejšplecht:

Skútrem na Výrovku

Napsat komentář

Když už tady byl i Matouš, E se konečně odhodlala k výjezdu pěkně po mastňácky na Výrovku skůtrem. Matouš jel na skijeringu za skútrem a Růžena se mi vrtěla v klíně. Na V. se Matouš odpojil k provádění svých snowboardových sjezdů a my se odebrali přes Bufé (otevřeno), Luisinu vyhlídku, Lesní (zavřeno), Tetřeví (!), zámeček, Pražskou, Webrovky. Nad Orlíkem jsme to zuli a došli domů pěšmo.

Na Tetřeví jsme dali polévku, čaj, groček a malé pivko – a nechali nás ohřát.

Nakonec E to zvládla velmi dobře, ale já byl z toho plužení ještě 3 dny špatnej…

E=mc2

Napsat komentář

Tentokráte celkem vážně… Když jsem se chystal k publikaci předchozí legrácky, chtěl jsem si ověřit, zda již na jůťůbu není nahraná (jůťůb je můj oblíbený media server, kam nahrávám videa ke svým blog-postům) a narazil jsem na přednášky pana Jiřího Podolského (+hafo akad.titulů). Jeho styl se mi zalíbil natolik, že jsem vytvořil playlist z jeho přednášek (nečiní si nároky na úplnost). Zde je uvedená 1. přednáška z playlistu, pak můžete na jůťůbu plynule pokračovat…………

E=mc2

Napsat komentář

E=mc2

‎To nebude deník Jana Tleskače …

Napsat komentář

Velikonoční neděle ’21

Napsat komentář

Setkání s Johankou a Honzou na Lesní.

Velký pátek ’21

Napsat komentář

Malá procházka kolem Aurory nahoru a přes Borůvku domů.

Zelený čtvrtek ’21

Napsat komentář

Velikonoční čtvrtek – a v Peci ani noha. Odpolední procházka svážnicí nahoru k Jančíkárně a odtud naší výtahovou šachtou dolů.

Prázdno na sjezdovce v Peci.

Z Richtrovek do Modrého dolu

Napsat komentář

Stavili jsme se u Vrkouše – a to už je nějaký kus cesty na Richtrovky. No a já měl touhu sejít cestou z R do Modrého dolu – já tou cestou fakt ještě nešel! Cesta se celkem vydařila, akorát se to dost bořilo. Ale ty výhledy pak stály za to!

Večerní požár

Napsat komentář

Chcete se nechat sečíst?

Napsat komentář

Vadí mi, že mám poskytovat informace firmě, která už v minulosti fraglantně prokázala svoji nekompetenci: ať už to bylo při prezidentské volbě, kde neuvěřitelné matematické neumění musel řešit ústavní soud, ať to už bylo při povodních, kdy s klidem nechala utopit celé výpočetní středisko.

I když toto fax-pas z roku 2002 je třeba vidět v jiném světle: namísto babáčků na Invalidovně získala reprezentační sídlo na Skalce včetně kompletně nového výpočetního epicentra.

Spolužák mi k nejnovější taškařici Statistického úřadu, zvané Sčítání lidu, zaslal emajl:

Jak se registrujete v našem novém “opět ne zcela funkčním” sčítacím systému ? Představuji si zcela živě skupinku nasraných programátorů, jak se marně snaží v sobotu a v neděli vysvětlit velkým manažerům, proč to nejde, neb na zátěžové testy zase nebyl čas a nejsou vlastně třeba, neb se to přece nějak udělá. Tak se to udělalo a v pondělí budou nekompetentní přesvědčovat také už delší dobu nekompetentního Velkého Lodivoda, že to vlastně funguje, jen je třeba na to hledět jinou optikou …

Lidé bděte! (a sečtěte jim to)!

Emina cesta

Napsat komentář

V rámci odpoledních vycházek jsme si vyšlápli na Dlouhý hřeben. Z Temného dolu křížovou cestou k poutní studánce a nahoru. Po delším courání Eminou cestou s neuvěřitelnými výhledy jsme našli odbočku k Červenému kříži a vrátili se zpět. Cestou jsme si vzali 2 březová polena na zátop.

První jarní den.

Napsat komentář

To ráno napadl tak překrásný prašánek, že jsme dali celodenní výlet po silmničce nad námi k Aleně a zpět ke kapličce. No, smějte se, ale dali jsme si to třikrát! A v tom prašánku to bylo prima! A sjezd k chaloupce takový malý adrenalínek…

Vylezli jsme na Výrovku!

Napsat komentář

Kliknutím otevřete nvou záložku s fotogalerií.

Je středa a meteoblé věští hezký den. Navíc, včerejší úterý jsme dali jako odpočinkové. Takže rozhodnutí padlo na několikráte odsunutý výlet posilnici na Richtrovky a pak do Modrého dolu a zpět.

No jo, před školou jsme potkali Vrkouše – a nálada okamžitě stoupla (ne že by předtím byla špatná) o několik stupínků. Takže dobře naladěni jsme na Richtrovky došli ve dvanáct. No a co dál? Trbócat se ve sněhu lesní cestou, když do krkonošských strání se tak hezky opírá sluníčko? Vždyť na „Vejra“ je to 1,7 km anebo 53 minut, jak hlásají mapy.cz. No tak jo! Pomalu stoupáme Čertovými schody a za hoďku jsme na Výrovce. Co dodat? Dlouho jsme tu nebyli a výhledy – kdo tu byl tak zná. A kdo ne, ať se podívá do fotogalerie.

Zpátky samozřejmě přes bufáč. (Interbüfé na rozcestí.) A předstřavte si! Nevím po kolika letech v 1 popolední zavřený!!!!! Až sem šahá pracka Andrejova. Bufetka zamítnuta, ergo míříme směr vrcholek Liščí (hory). Cesta tvrdá, uježděná i skútry (! copak sem smí ?) takže na Lyžařské jsme cca ve 14:30. Zavřeno. A na Lesní jakbysmet… Takže nejlepší řešení je hupky dupky do 347-ičky. Zatopíme, dáme kafe, čaj, pivo, něco telefonů – zkrátka jsme doma.

Sice trochu rozlámaní, ale plni krásného výletu. I Růžena využívá gaučového dobrodiní…

Pakliže libo něco mapových a  výškových podkladů, tak zde.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec, Pec 347, Pec347, Výrovka, Bufet na Rozcestí, Bufáč, Liščí hora, Liška

Nereptáme, aspoň máme něco pro kočku…

Napsat komentář

Karanténa – 2.týden

Napsat komentář

Odskok do galerie

… a vypadá to, že si zde pobudeme déle… Ale je tu hezky a síly se vracejí. Už kolikrát E. ani nestačím.

Včera neděle byla.

Napsat komentář

A my si udělali malou vycházku s nečekaným vyvrcholením. Krásné sluneční odpoledne.

Klikem na obrázek se otevře na nové záložce fotogalerie.

Klížová slova:Krkonoše, Pec, Pec 347, Pec347, kaplička na Předním Výsluní, Borůvka,

Jsme opět v Krkonoších.

Napsat komentář

Pátek… Vláda se chystá k zasedání – a co z toho zase vypadne rači ani nechceme vědět. Kopeme do vrtule a vyrážíme do Trutnovského okresu. Jo, do toho zavřenýho. No kontrolu jsme překonali – dostalo se nám ale důrazného upozornění, že jsme blázni.
Pondělí – už je uzavřený celý Česko a v Trutnovském okrese nastalo znatelné zlepšení. Takže my a srny – trávíme čas v přírodě. My tedy dost omezeně, neb sil ještě stále moc nemáme.

Kliknutím na obrázek se otevře nová záložka s fotogalerií.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec, Pec 347, Pec347

Older Entries