Nechci se sečíst!

Nechci se sečíst!

Promiňte: Také Vás sere ono bezbřehé lhaní politiků, médií a různých „osobností“ o důležitosti a užitečnosti sčítání lidu? (Fuj, už ten název!) Těch záporných ohlasů je tolik, že škoda k tomu něco dodávat! Jen se přesvědčte, že nejste sami, komu tahle pakárna za 2,5 miliardy vadí. (Určitě nevadí firmě HP – Hewlett-Packard, která se na tom ještě dobře napakuje. Úřad pro hospodářskou soutěž jí to potvrdil.)
Takže: odkaz z výšeuvedeného loga Vás uvede do problematiky – a komu by nestačilo, ať si na gůglu zadá heslo „nechci se sečíst“ – je toho dost.
Na závěr malá úvaha: což tenhle bonbónek firmě HP „osladit“ bojkotem jejích výrobků a služeb (které již delší dobu nepovažuji za dobré – i když možná patří mezi nejlepší)?!

Po stopě zrušené trati.

No jo, zase s křížkem po funuse! Já to suším na svém exterím HD nějakou dobu, ale abych se s Vámi podělil….
Takže: 26.2. – sobota. Nejlepší rozhodnutí je rychlé rozhodnutí. Takže vyrážíme do Krušných. Ze severu Prahy je to nejblíž. Parkujeme u Bouřňáku. Sněhu je doopravdy málo – dnes vidím, že to byl asi poslední běžkový výlet tohoto jara. (No jo – ještě budou Velikonoce v Krkonoších! Zaplaťpánbůh!) Nejhezčí úsek byl v trase zrušeného úseku Krušnohorské dráhy z Moldavy do Holzhau (D).

Až do Holzhau jsme nejeli – tam jsme byli v létě na kolech. Od mostu jsme to střihli na Moldavu (obec) a zpátky k Bouřňáku….

Už si nikdy nekoupím Mazdu! …?

Do práce cestuji sockou. Přestalo mě bavit poskakování ve šňůře aut na jedničku a mobilování partnerům, že mám zpoždění 15, 30,…. 40 minut. Bavím se pohledem na šňúry aut a čtu si plátek Metro. Tam píše leckdo, občas i velmi zajímavě. Naposledy mě dostala paní ředitelka mezinárodní konzultační (obor finance) firmy:

Nevěřil jsem svým očím, zeptal jsem se tedy náhodně několika známých a spolupracovníků. co si o dotyčném článku mám myslet. Zde jsou odpovědi:
1. Ty vole, proč nejela MHD?
2. Páni, to je frocek! Vona si dovopravdy chová 2 káry!
3. Co je to za managera? 2 hodiny strávit něčím, co mohla hodit na svýho správce (a sama si vzít drožku?)! To fakt nemá co dělat?

Dostala mne však (jako obvykle) moje paní:
ŽE VONA NECHALA PŘES NOC SVÍTIT SVĚTLA?

Nejtrefnější poznámka na téma euro…

je od známého herce, myslím, že je o pár let let mladší než já:
Euro? Kdysi nám tvrdili, že esperanto je světový jazyk!

Mé oblíbené?

Taxe mi to zase stalo: v hlavě mi vyrašila, posléze se usadila a nakonec začala bzučet jako otravná moucha: v souvislosti s úmrtím zpěváka Jirky Schelingera (např. Holubí dům) se mi v hlavě vybavilo „pohádkové album“ skupiny Rebels. Taxem pošounil na jůťubu a gúglu a doplnil si své (již značně vybledlé) fzpomínky. 

Poprvé jsem zaznamenal i jméno zpěváka se zajímavým zastřeným hlasem (Josef Plíva), kterého odsoudili soudruzi inženýři lidských duší (pro ty, kteří nejsou odkojeni Škvoreckým: bolševici. Jinak též komouši nebo straničtí papaláši) v Česku k totálnímu zapomění.

Protože nebylo kam jinam, tyto fzpomínky (já vím, neopravujte mne, prosím) jsem plácnul mezi své oblíbené. Aby bylo jasno: mé oblíbené nejsou, ale obdivuji (přes značnou nevyrovnanost alba) sehranost vokálů (v naší kotlince skoro nevídanou), vzpomínám na J.Černého a jeho Houpačku (oblíbený hudební pořad Vašich prapředků, bejci) – a vůbec na ty krásná léta šedesátá (a to přesto, že se jednalo o tanečky bolšánů – a řada z nich se dnes prsí příslušností k Chartě 77 – o tom někdy jindy).

Následné „cover verze“ byly cukrovou polevou (V.Sodoma), nebo výtahem k popíkové kariéře (J.Korn) – a jako takové jsou zajímavou připomínkou minulého a rozhodně nejsou „mým šálkem kávy“.

2011 – Zillertal

6.3. – 11.3.2011