Taxem se dočkal. Jsem propuštěn z práce. Ale papričky na balkóně dozrávají, takže hlady zcela jistě nezhynu. Netušil jsem, co práce se dá stihnout, když se člověk nežene 75 minut do práce a 90 minut z práce (ano hoďka a čtvrt tam, hoďka a půl zpět – posranej život!)

Překrásný den, sluníčko za oknem svítí – ale pan zaměstnavatel potřebuje ještě nějakou práci – no proč ne – když zaplatí? Taky si musím změnit obvodního lékaře (dosud jsem docházel k velmi sympatické paní doktorce – ale nedaleko mého pracoviště.

Paxe se postarat o doopravdové živobytí, zavolat tam, zavolat onde, domluvit si schůzku, dvě odřeknout – no nebyl v tom zaměstnání božský klid na práci?!

Pak vypovědět stavební spoření (máme pro Vás doopravdy výhodnou nabídku: 2,5% úroků!) (Proč ne, říká má paní, na účtu máš asi 1 %!) (Jo, ale inflace je 3% a více!!!!!), no a pak jsem začal dělat pořádky – našel jsem dávno ztracené dokumenty, vyluxoval, rozbil misku pod květiny, uklidil, udělal večeři – no a vchází má paní – máš něco k jídlu?

(Zaměstnané ženy se asi smějí – dělají to skoro pořád – ale ano, 2 vnoučata jsme obstarávali přes víkend!) Televizní noviny. Nehoda. Tornádo. Generální stávka!

Cože? Přeci tvrdili, že ta minulá byla úspěšná! Pan Zaorálek tvrdí, že pan Nečas nepřistoupil na jejich návrhy. Tomu nerozumím – pan Zaorálek je z odborů nebo z parlamentu?

Chcete soudruhům pomoci v bitvě o Vaše peníze?! (viz příspěvek Stávka)