Cheb – den první

Tak jsme se dočkali letních svátků – upálení Jana Husa a příchod Cyrila a Metoděje. A současně příchod prázdnin. Vyrazili jsme – za dva dny dovolené 6 dní volna! – to se vyplatí!

Paní sehnala ubytování v Chebu. No – kvalita není špičková, ale je to levné a na přespání stačí. A přes den drandíme na kolech.

Den první – to je vždy seznamování s okolím. Já navíc nemám rád GPS-ky, radši mapy (a staré mapy obzvláště!). No a ono to chce takové „sžití“ se s terénem, aby to, co je na mapě odpovídalo skutečnosti co nejlépe! Takže: plán 28 km -skutečnost: 48km….

Trasa: Cheb-Skalka, přes zahrádkářskou kolonii ke statku, pak na jižní zhlaví chebského nádraží a po červené až k obci Šlapany.

V Šlapanech cyklostezku (bývalou železniční trať do Waldsassenu) opouštíme a po okreskách dojíždíme do nedalekého Starého Hrozňatova. Dle literatury zde má být zřícenina hradu a osvěžovna.

Namísto osvěžovny nalézáme dvě restaurace: Hospůdku a Stříbrného jelena. Na jelena se díváme nedůvěřivě (zvenku vypadá coby němcolapka) ale Hospůdka nás vítá s otevřenou náručí a pivem Rychtář – není co řešit!

Místní ukazatele nás vehementně navádějí na nedalekou Loretu – tož neodoláme a poobědě tam zamíříme. A nelitujeme. Ani svatba místní honorace neubírá místu velice působivý vzhled – navzdory tomu, že za znovuzrození bolševikem zdevastované Lorety vděčíme bývalému německému starousedlíku – panu Hartovi.

Po červené (je doopravdy sjízdná, i když podle mapy jsem byl na rozpacích) na křižovatku Mýtina (nad stejnojmennou obcí)  a dále na křižovatku Kyselický hamr. Z této křižovatky po žluté k prameni Kyselky. Žlutá je sjízdná až k odbočce k prameni (cca 100m), ale po chodníčku lze kolo vést…

Po návštěvě pramene po žluté zpět na křižovatku Kyselický hamr a tam doprava mírně nahoru po lesní cestě (nechce se nám stoupat zpět na rozcestí Mýtina). Zanedlouho se lesní cesta mění na polní a vjíždíme do osady Mýtina (Celé dobře jetelné). Na křižovatce s okreskou doprava a do Doubravy.

Doubrava je skanzenem lidové architektury – díky snažení místních – a součástí skanzenu je i velmi milá restauračka.

Další směr: Lipová, Stebnice, Měchová (chatová osada), Malou Všeboř, kolem nádrže Jesenice a zpět na cyklostezku Cheb – Waldsassen (červená značka), jižní zhlaví nádraží Cheb a po okreskách do osady Pelhřimov na jižním okraji Chebu.

Nakupujeme nějaká vejce a zhrádkářskou kolonií zpět do Chebu-Skalka a domů!

Konec ČD – Cheb Skalka – dále jsem viděl jen vlaky vedené náležitostmi Vogtlandbahn

Cheb-Pelhřimov. Zdejší farma k nám byla přátelská.

Trať z Chebu do Schirndingu obchází Cheb v hlubokém zářezu.

Jižní zhlaví stanice Cheb. Vlevo do Schirndingu, vpravo do Marjánek, Plzně a Prahy.

Kozy na jižním zhlaví chebského nádraží.

2. etapa cyklostezky Cheb-Waldsassen vede po náspu bývalé železnice, která tyto města spojovala.

Toto je 3.etapa, ještě nemá asfalt. Tudy jsme přijeli z Chebu.

Bývalý strážní domek na bývalé trati.

U tohoto semaforu končí 1.etapa cyklostezky (při pohledu z Bavorska…).

Starý Hrozňatov – Hospůdka pod hradem. Zachránila nás od potupné smrti hladem dnes – a zachrání nás i ve středu.

Pohled přes bránu do vnitra hradu ve Starém Hrozňatově.

Svatba v Loretánské kapli panny Marie (Maria Loreto) nad Starým Hrozňatovem.

Pohled od Maria Loreto na hrozňatovský hrad.

Bujné výrony plynu z Kyselky u Kyseleckého hamru.

Opuštěný altánek Kyselky hluboko v lesích. Údajně jsme měli velké štěstí – díky chladu (bylo cca 13st Celsia) jsme nebyli okamžitě sežráni hejny hmyzu. Ale ta voda je fakt výborná! Kam se hrabe Mattoni!!!

Lidová architektura v Doubravě.

Restaurace u Rustlerova statku. Doporučujeme nevynechávat!!!! Velmi příjemné posezení. Místní karotkový krém se zázvorem je specialitou,kterou doporučuji každému! Výborná káva!

Koně z farmy v Doubravě.

Nádraží Lipová. Kolejiště odpovídá roku 2000, budova je perfektní ukázkou nádražního slohu z konce 19.století. (A vzorně zrenovovanou! Pan J.Bouda by měl radost!)

Po tomto mostě překonává trať z Chebu do Marjánek nádrž Jesenice.

Anaše známá cyklostezka zWaldsassenu do Chebu opět u jižního zhlaví chebského nádraží. Výlet pomalu končí.

Ještě jsme nakoupili nějaká vajíčka v Pelhřimově – a domů!