Leba – den čtvrtý

Napsat komentář

Den čtvrtý – dinosauří park.
Dědeček je studenej – nevím sice, kdo to prohlásil. ale Eva se může uřechtat.
Plácáme z hlíny zvířátka a figurky…
Oběd – dáváme v místní restauraci.
Poobědě: to je to pravé! Na bývalých mokřadech (bezcenné pozemky) vybudován velký park, jehož hlavní atrakcí jsou sklolaminátové atrapy prehistorických příšer. Dvakrát přeháňka: ale děti si to užily: neomylně zamířily k prolézačká, skluzavkám, houpačkám – prostě takový doplněk zábavního parku. A tam to bylo to pravé. Po té, co dědečkovi koupili k večeři láhav vodky (předtím ovšem ještě zvládnul hromadu palačinek na dost pochybných pánvích) – zavládla spokojenost všeobecná.

Videa:

Sofie na toboganu
Sofie na poníku

Leba – den třetí

Napsat komentář

Den třetí – maják Czolpino
Chci býti strážcem majáku….
Opět – krásné ráno, vyrážíme do Czolpina… to je maják na západní části parku, od Lebského jezera na severozápad.
Výhled z majáku je doopravdy uchvancancující – včetně výhledu na polskou vojenskou radarovou stanici.
Scházíme na pláž, slunce pálí, kluci okamžitě do plavek a šup s lopatama do písku. I já se naonec odhodlávám a s funěním mrože se svalím do chladivého Baltu. Skutečně osvěžující koupel. Bystře z vody vylézám.
Samozřejmě… přichází déšť. Vytahujeme pláštěnky a jako hříbky sedíme uprosřed pláže (kluci tedy ne, v plavkách jim déšť nevadí a když je obzvláště chladno, o h ř e j í se v moři. Sofie vlezla pod pláštěnku ke mě, takže jednou dírou koukají dvě hlavy. Samozřejmě, když se vydáváme na cestu zpět (opět pěkné počasí), déšť nás chytá v polovině výstupu k majáku. S klukama natahujeme hnáty (kluci si nechali ploštěnky doma) a zastrkuji je do vchodu majáku – ale to již pršet přestává. Barvy v odpoledním slunci – to je opravdová nádhera!Takže scházíme dolů,k parkovišti, kde se vrháme do bufíku. Představte si, Polákům se podařilo spálit mého bigoše, tak ruče přispěchají s nabídkou ryby. Nějaký Dorsz? Navím co to je a ani mne to neuráží, ale chutná výborně!
Sláva nazdar výletu,
zmokli jsme a už jsme tu!
(Dědečku, nepamatuješ si ze svého dětství na konzervy s tresčími játry?! No, co am bylo napsáno? No ano! Dorsch Leber!)

Leba – den druhý

Napsat komentář

Den druhý – budíme se do sluníčka.

Sofie, jaký chceš čaj, černý nebo zelený?
„Já bych chtěla sladký!“

Sašo, kde jsou klíče? Jinak nemůžeme ven!

To nejí žádná kobyla!
To je můj jednorožec!

Vyjíždíme si do Rabky – výchozího bodu prohlídky dun. Pěšky docházíme k „Wyrzutni rakiet“ – bývalému nacistickému raketovému komplexu, nyní muzeu. Tam odbočíme na pláž, kde si to kluci náramně užívají! Pozdě si uvědomujeme, že se blíží bouře- takže za deště se ubíráma po pláži nazpět. Kluci si to náramně užívají – v dešti u moře nebývají často!

Děda se Sofií na pláži u Czolpina (v dešti)


Na parkovišti si narychlo dáme polévku a palačinky. Domů přijíždíme a máme vše mokré – včetně spoďárů. Po večeři kluci toho nemají dost – vyráží s Evou k jezeru. Sofka objíždí na kole vesnici a laskavě mi dovoluje, abych ji doprovázel. Cestou nakoupíme chleba a scházíme se na pláži.

Leba – den první

Napsat komentář

Den první – cesta.

Vyrazili jsme 9:00 Řež, příjezd 20:00 Žarnowska.
Krásný západ slunce u jezera. V rákosí malá proluka s molem. Kluci okamžite shodili „buty“ a po kolena do vody. Na dně velmi jemný píseček a zbytky rostlinstva. Klukům se moc líbí bahno ke hraní.

Léto v Řeži

Napsat komentář

Léto v Řeži – konečně se po deštivých dnech vyčasilo a na dopravních cestách začalo být rušno…

Newer Entries