Prohlásila má paní a zvedla oči od novin. „Ale to se dalo čekat. Proč s tím tolik otáleli?“ pokračovala. Co na to říci. Já s Řeckem mariáš nehrál – takže se dost silně domnívám, že tentokráte za to nemohu já.

Taxem pouze neutrálně zabručel: „Asi už všichni VIP věřitelé vytahali svá aktiva do zahraničí. Zůstávají pouze ti, kteří na bankrot budou doplácet.“

„To si vážně myslíš, že to dokázali takhle naplánovat?“ Nemyslím. Ale když se podívám na sled událostí a na prohlášení komického dua „2 buffoon“ z vedení EU, že není možno dopustit bankrot, protože by se položili banky ….., ……, a ……, tak je doopravdy lépe nemyslet, i když se taková myšlénka vnucuje.

„Hmmm, to je ale prima podnikání, podnikatelský  záměr nevyjde a zaplatí to někdo jiný“, pokračovala smutně má paní…. „Například my, jako daňoví poplatníci.“ (80 miliard rozděleno mezi daňové poplatníky ČR. Ať nežeru, vemem to na 8 miliónů. Takže 10.000 na každého, kdo platí daně….)

… A o tom, že teď, právě ty firmy, kterým „nevyšel podnikatelský záměr“, levně skoupí to, co má v Řecku jakous-takous cenu, radši nebudu mluvit. To by již byla tak smutná, že zlepšení její nálady by mne přišlo zase na nemalý obolus!