Silvestrovská oslava

  Více v galerii >>>

Silvestrovský výlet

Ano, i na silvestra nám vybyl čas na malý běžkovýlet…
Šli jsme naší oblíbenou cestou k lovecké chatě a Horní železnou cestou na Jelenky… No cesta to byla dost náročná…
Fotky jsou pouze z cesty zpáteční, po modré z Jelenek na Větrník.

Více v galerii >>>>

Výlet do Jánek

nebo do Jánských lázní – chcete-li. Je to docela příjemná cesta, vlastně pořád z kopce (až na drobné výjimky) a výškový rozdíl naženete lanovkou na Černou horu. Ze zamýšlené návštěvy lázeňské cukrárny sešlo: stavili jsme se na „pivo a polívku“ na Zrcadlovkách, přesněji řečeno na Vendlovce. Bouda, která kdysi bývala utopená v lesích a návštěvníků bývalo poskrovnu,  leží na upravené běžkařské trase a přes poledne praskala ve švech. Nicméně: pochvala. Výběr velmi skromný: 2 polívky, špagety s něčím, tlačenka a štrůdl. Takže: odsejpá to! Ale! 3 druhy piv! Dobrá káva. (Paní u vedlejšího stolu: „máte taky turka?“ Číšník na to: „Paní vy pijete kafe s bahnem? A máte žlučník?“ -„Nemám.“ – „Tak to ho brzy budete mít!“ 🙂

Natlačili jsme se ke stolku k nějakým Němcům – Sasíkům. Paní byla velmi řečná a dávala najevo velkou chuť ke konverzaci. Slovensky! „Ja som študovala na Slovensku záhradnú architekturu!“ „A docenta Tábora z Průhonic poznáte?“ „No, samozrejme – z Bojníc!“ … a už to jelo.

Takže jak jsem říkal – z cukrárny nebylo nic. Ale ten štrůdl (a kafíčko!) na Vendlovce byl vynikající. A zastavit se na Sokolské? Tam se prohání už jenom vítr a mráz, rozbitými okny dovnitř lítá listí a sníh, rozbitou střechou prší… Spadne sama, nebo opět přijde jeden z „nevysvětlitelných“ požárů?

>> GALERIE >>>

Obří bouda

Dnešní den zdaleka nebyl tak pěkný jako včerejší, ale dnes, dnes jsme nemuseli nikoho hlídat. Vyrazili jsme tedy na hřeben… Byla tam sice trochu vánice, ale hřeben je hřeben!

Eviny koule. V noci krásně zmrzly…

Krásné sluneční ráno nad Větrníkem.

Jsme venku z lesa.

Blížíme se k bufetu na rozcestí.

Od západu se hrne fronta.

Malý obláček nad Studniční horou.

Luční se zahaluje do mlhy.

Úpská rašelina

Úpská rašelina. K husté mlze se přidává ledový vichr.

Úpská rašelina

Od Slezské boudy pokračujeme (no vlastně se vracíme) hřebenovkou v Polsku.

Tam před chvílí se dala tušit Karpacz.

V Polsku se hlavně chodí: běžkař bude nejspíše Čech.

Jsme na hranici (státní – ale i na hranici sil), v dálce se rýsuje Luční.

Z mlhy se nesměle vynořují Kozí hřbety.

Konec fronty. Konec ledového vichru, konec mlhy.

Černá hora – jak se navečer vyloupla!

To jsme již nad chaloupkou.

Dětí jako smetí…

…a maminky si chtějí též zalyžovati. Tož děda s babičkou se tetelejí s mládeží…

Mazejte do galerie! >>>

Taxme o5 na Větrníku!

Začíná opět jeden z těch krásných týdnů, kdy svátky vánoční a novoroční tráví v pospolitosti celá famiglie a spřátelené rody.
Včera jsme nebyli turisti, ale chalupáři. Chalupu otevřeli, vyvětrali, vodu spustili, elektriku zapjali a topili. A topili. A topili a topili. A vítali příchozí a tahali bágly.
Dnes jsme zde všichni. Je čas výletů, sportovního výcviku a výletů. Ale počasí, počasí není nic moc. Taxme se vypravili na celodenní výlet na Jitřenku (cca 1 km). Ale došli jsme až na Lesní!
To jsme se, panečku, poměli! A kdo chce, ať se podívá >>>

Vánoce 2012

Učitelka Jozefína vůbec nemá ústa líná, s dětmi letí na procházku….

… takhle vysokou věž jsem postavil!

…a už nám tam pár dětí spadlo! Říkala paní organizátorová.