Silvestrovská oslava

Napsat komentář

DSCF6926  Více v galerii >>>

Silvestrovský výlet

Napsat komentář

DSCF6914Ano, i na silvestra nám vybyl čas na malý běžkovýlet…
Šli jsme naší oblíbenou cestou k lovecké chatě a Horní železnou cestou na Jelenky… No cesta to byla dost náročná…
Fotky jsou pouze z cesty zpáteční, po modré z Jelenek na Větrník.

Více v galerii >>>>

Výlet do Jánek

Napsat komentář

DSCF6894nebo do Jánských lázní – chcete-li. Je to docela příjemná cesta, vlastně pořád z kopce (až na drobné výjimky) a výškový rozdíl naženete lanovkou na Černou horu. Ze zamýšlené návštěvy lázeňské cukrárny sešlo: stavili jsme se na „pivo a polívku“ na Zrcadlovkách, přesněji řečeno na Vendlovce. Bouda, která kdysi bývala utopená v lesích a návštěvníků bývalo poskrovnu,  leží na upravené běžkařské trase a přes poledne praskala ve švech. Nicméně: pochvala. Výběr velmi skromný: 2 polívky, špagety s něčím, tlačenka a štrůdl. Takže: odsejpá to! Ale! 3 druhy piv! Dobrá káva. (Paní u vedlejšího stolu: „máte taky turka?“ Číšník na to: „Paní vy pijete kafe s bahnem? A máte žlučník?“ -„Nemám.“ – „Tak to ho brzy budete mít!“ 🙂

Natlačili jsme se ke stolku k nějakým Němcům – Sasíkům. Paní byla velmi řečná a dávala najevo velkou chuť ke konverzaci. Slovensky! „Ja som študovala na Slovensku záhradnú architekturu!“ „A docenta Tábora z Průhonic poznáte?“ „No, samozrejme – z Bojníc!“ … a už to jelo.

Takže jak jsem říkal – z cukrárny nebylo nic. Ale ten štrůdl (a kafíčko!) na Vendlovce byl vynikající. A zastavit se na Sokolské? Tam se prohání už jenom vítr a mráz, rozbitými okny dovnitř lítá listí a sníh, rozbitou střechou prší… Spadne sama, nebo opět přijde jeden z „nevysvětlitelných“ požárů?

>> GALERIE >>>

Obří bouda

Napsat komentář

Dnešní den zdaleka nebyl tak pěkný jako včerejší, ale dnes, dnes jsme nemuseli nikoho hlídat. Vyrazili jsme tedy na hřeben… Byla tam sice trochu vánice, ale hřeben je hřeben!

Dětí jako smetí…

Napsat komentář

DSCF6838…a maminky si chtějí též zalyžovati. Tož děda s babičkou se tetelejí s mládeží…

Mazejte do galerie! >>>

Taxme o5 na Větrníku!

Napsat komentář

OLYMPUS DIGITAL CAMERAZačíná opět jeden z těch krásných týdnů, kdy svátky vánoční a novoroční tráví v pospolitosti celá famiglie a spřátelené rody.
Včera jsme nebyli turisti, ale chalupáři. Chalupu otevřeli, vyvětrali, vodu spustili, elektriku zapjali a topili. A topili. A topili a topili. A vítali příchozí a tahali bágly.
Dnes jsme zde všichni. Je čas výletů, sportovního výcviku a výletů. Ale počasí, počasí není nic moc. Taxme se vypravili na celodenní výlet na Jitřenku (cca 1 km). Ale došli jsme až na Lesní!
To jsme se, panečku, poměli! A kdo chce, ať se podívá >>>

Vánoce 2012

Napsat komentář

Jak je v Řeži?

1 komentář

Na štědrý den napadlo něco sněhu – takže vánoční nálada byla dokonalá! No štědrý den – ten je u nás v Řeži 23. prosince, aby děti s pradětmi mohly mít svůj štědrý den doma doopravdy toho 24.prosince, jak se na správné křesťany sluší a patří!

Co je štěstí?

Napsat komentář

Štěstí – to je prostě dobré zdraví a špatná paměť.

Ernest Hemingway

Proč mojeID zdarma + dárek?

Napsat komentář

Taky ste to dostali do pošty? Je to klasický spam od providerů poštovních schránek, které jsou „zdarma“. Ty úvozovky jsou proto, že za schránky platí zadavatelé reklamy, která se vám do browseru cpe, když si prohlížíte svojï poštu.

Moje-ID a 4GB flashdisk zdarma

Až dosud je to legální, jen mi na chvilku zavrtalo hlavou, proč najednou tolik velkorysosti! („Vždy, když někdo tvrdí, že mi chce pomoct, začnu si dávat dvojnásob pozor!“ – O.Neff, Měsíc mého života).

Tak popořadě:

  1. Co je to Moje-ID? Dost přesný způsob identifikace na webu. Umožňuje se přihlásit na množství služeb jedním přihlášením.
  2. Co je k tomu potřeba? Něco osobních údajů, to zejména. Kde bydlíte, kdy a kde jste se narodil…

Bingo! To je ono! Stop anonymním uživatelům internetu! Ordnung muss sein!
… akorát to kouzlo brouzdání, bez prokazování totožnosti a beze sběru údajů, co mne zajímá, jaké jsou mé názory, kde jsem co koupil, kolik vlastně utrácím… to kouzlo se ztrácí.

Ono je to vlastně celé o zavedení dohledu a kontroly nad internetem, který se jistým lidem zdá příliš liberální, příliš bez kontroly a tudíž bez příslušného pořádku!

V souvislosi s tím je zajímavé si uvést jednu zprávu, která se týká tak trochu nás všech. V Dubaji se konala mezinárodní konference o komunikacích. Jistě, je víc než potřebná, protože pro naši civilizaci se komunikace staly nezbytnými.  Většina z nás si jí ani nezaznamenala.  (Nebo se pletu? Ó! Jak rád bych se mýlil!)

Ale. Zase to ale! Na konferenci došlo k pokusu uchvátit moc nad internetem, t.j. možnost diktovat pravidla komunikace na internetu národnímy státy! Kdo se o to pokusil? To je dobré si říci, anžto je hned jasné, kam tato, na první pohled legální snaha spěje: Rusko, Spojené Arabské Emiráty, Čína, Saudská Arábie, Alžírsko, Sudán a Egypt.

Tak. Cenzura, zdanění a dohled nad občany.

Celý článek je uveřejněn na serveru Lupa.cz: Jak to dopadlo s uchvácením Internetu: Konference v Dubaji skončila neúspěšným úspěchem.

Co mně nejvíc štve!

Napsat komentář

… a nejvíc mne štve, že seš ještě víc nenažranej než já a tváříš se tak strašně spokojeně a mně je na umření!

(má paní po jednom večerním (ž)rautu…)

ELO : Rain is falling

1 komentář

 

zpět na Tak mi cvrnklo o klobouček

zpět na Tak mi cvrnklo o klobouček

Electric Lights Orchestra… znám z Vltavy z let osumdesátých… A dnes, když jsem se probudil, zněje mi od rána v uších tato píseň..

(Rain rain, go away, come again another day)

Early in the morning
The sun was up and the sky was very blue
Without a warning
As I looked out, my thoughts returned to you.
A noise in the city made the children run
And hide themselves away
And thunder boomed and lightning filled the sky.

Looking from this window
A thousand rivers running past my door
Standing on an island
Looking for someone upon the shore
I cane see it very clearly, nothing’s really changed
Then lightning strikes across an empty sky.

CHORUS:
Ooohh, the rain is falling
Ooohh, the rain is falling
Ooohh, the rain is falling
Will it wash away the lonely tears?

(It’s raining, it’s pouring, the old man is snoring)

With their brand new time transporter
They’ll think maybe I fought to get away
But with all their great inventions
And all their good intentions, here I stay
Down on the corner where the sun had shone
The people gathered round
Then scattered as the raindrops hit the ground.

REPEAT CHORUS:

(It’s raining, it’s pouring, the old man is snoring)

REPEAT CHORUS:

(It’s raining, it’s pouring, the old man is snoring)
(Rain rain, go away, come again another day)

Varšava 3.

Napsat komentář

Čtvrtek. Poslední večer tohoto „výletu“ do Varšavy. To je příkaz doby. Nesedět na hotelu. Jde se! Do města! do centra!
Dnes je zácpa obzvláště zacpaná. Trasu, která je v jízdním řádu naplánovaná na 20 minut, zvládá řidič s bravurou za necelých pětatřicet …. tralala…
Jedu až na konečnou… Už to trochu znám! Plac Pilsudského. Pěšky pak přes Plac zamkowy až k vyhlídce nad Wislou. Wisla není moc vidět, je kolem sedmé a tma jako v… , ale Varšava svítí, Varšava žije, Varšava pulzuje životem. Přes řeku vidím Pragu, velkou čtvrť naproti centru, s velkým kostelem. Normálně bych si tam udělal procházku přes most, nebude to víc než 5 kilometrů, ale v tomto mrazu volím návrat.
Už jen ze setrvačnosti šmíruji hospody – z let studentských jsem zvyklý na množství malých a cenově celkem dostupných hospůdek na Malé straně, ale už i ty malé lidové hospůdky už vůbec nejsou lidové, komerce vládne světem a pivo, které bylo dostupné i pro studenta bez lukrativních příjmů, žili jsme z apanáže rodičů a nějakých těch brigád, to pivo jsme si mohli dovolit bez nějakých problémů u Banzetů, u Housliček, u… a jak se ty všechny pajzlíky jmenovali, z u Šnelů je teď IA němcolapka… , oslovuje mě nějaký pan Wolodyjovský, plášť s knoflíky a šňúrami, na hlavě kožišinová čapka s pérem – zapraszame  pana do restauraciji – děkuji pěkně, za jídlo 10x ohřáté – hostí je pomálu a obrat mizerný, ty krásné hospůdky zejí prázdnotou a sem tam nějaký ten kravaťák – za to jídlo chceme kolem 40 zlotůvek, což je 200 v reálné a 240 Kč v kursové ceně, to je i pro školitele, který za tento týden musí vydělat na prosinec, celkem dost…
Jsem již za hradbami, to nožství nových-starých baráků ohromuje – a přece to centrum je malinké – člověk ho přejde za nějakou čtvrthodinku křížem – zabočím do uličky – Miodowa se jmenuje – CO TO?
Pajzlík jakýsi. Zvědavost mi nedá – nakouknu dovnitř. Narváno jako v pražské tramvaji v létech šedesátých, tramvaj jede na Letnou, v tramvaji jedou chlapi na fotbal! Prohlédnu si to, protlačím se davem, nabídka slušná, lidí jako mravenců, k přízemí je ůzkým schodišťátkem připojeno patříčko. Prchám. Na takové návaly nejsem dělaný. Před pajzlíkem zastavuji. Bar Varšava.
Červík hlodá. V centru pivo za 8 (48K), vodka za 4 (24K) ! Zlákal mě tataráček.
Ano. Povídá mladík s pěti chlupy v šesti řadách na bradě. Zde si to objednáte a nahoru si to vynesete! No potěš kedveš! Protlačit se davem s pivem a tataráčkem po schodech nahoru… Než dotáhnu žíznivý první lok u baru, i v tom mrazu je zde docela horko a studené pivko má ten správný říz, ten lok má alespoň 2 deci, než ten lok dotáhnu, mladík na mne uznale pohlédne a talířek s tatarákem (za 8 zl!!!) podává. Podaří se mi se zbytkem pivka vynést tataráček nahoru bez toho, aniž bych některé s početných dívenek pocintal sukénku, aniž bych mladíkům obzvláště bolestivě nešlápl na malíček, vynesl nahoru a v koutku, na malém bobku, při malém stolku nacházím svoje místečko, ještě se vrátím k věšáku a vychutnávám tataráček, nasávám pivko a vstřebávám atmosféru. Fantastickou atmosféru. Lokál je plný mladých lidí. Nikomu zde není přes – řekněme přes třicet. Všichni mne zdvořile ignorují. U stolu vedle – mladíků asi 12 – vesele plyne debata, akorát místo českých prdelí, lítají zde kurvy. U stolu na druhé straně nevzrušeně sedí pár dívenek, ucucávají jakés žluté lepidlo – za chvíli se společnost rozrůstá, dívenek asi 10 a dva kluci k tomu. Každá dívenka nese lahvinku se žlutým lepidlem, chlapci nesou lahvinku s alkoholem čirým. Jeden z mladíků postaví stakančiky těsně k sobě, do řady jako četu vojáků, druhý z mladíků, rozmachem zkušeným, jedním švihem rozleje (lepší výraz není!) flašku do skleniček. Odpad veškerý žádný, úspěšnost 100%! Uebung macht meister! Vysoké a štíhlé dívenky se bravurně chápají skleniček, ucucnou alkoholu čirého, rozředí cucem lepidla z lahvičky – skleničky jsou po několika zkušených cyklech líznutí alkoholu a ucucnutí lepidélka prázdné. Druhá lahvinka alkoholu padá za chvilku a holčiny 2 statečné po schodech klopýtají pro druhé kolo…
Než vycházím, dám si v přízemí – už poněkud přehlednějším – stakančik vodky. Zrzka mi nalévá po sám okraj – po tataráčku, pivku a na školení asi po 7 kafích mám už tlak na hodnotách, které většina populace považuje za normální – ruka se netřese a s jistotou mi dopřeje požitek z alkoholu, který při těchto mrazech neomámí, jen příjemně vnitřně rozehřeje. Zatáhnu zipy, natáhnu kulicha (přes den chodím s holou hlavou sám, do biura to mám asi 100 kroků a přes den není víc než 2-3 pod nulou, Poláci chodí bez výjimky s pohlavními pokrývkami, které vypadají velmi teple) a vycházím do ulic. No ta ulice ve starém městě je popravdě jenom jedna, Krakovské předměstí, ale u centra, namysleně, že v centru již zabloudit nemohu, zabočím do pavučiny bočních uliček. Vynořím se neomylně u paláce kultury – ano to je ta hrůza v centru (ona ta hrůza má svůj styl: to pražský Internacional, nyní Royal Crown – nebo co to je – je docela sprsknutá – není to ani české ani ruské – kdežto palác kultury ve Varšavě je čistá esence ruského socre, včetně toho pozlátka na té věži, co je na té věži, která je na té věži…) a nedaleko je Dworzec centralny – hlavní nádraží – úplně v samotinkém centru, pod zemí jsou čtyři ostrovní nástupiště, osm kolejí – jako na hlaváku pod Vinohrady – mé srdce ajznbóna jen zajásá, když z Berlína přijede expres, expres má v čele Siemense – vypadá velmi podobně jako rakouské Taurusy v Praze, ach ty škodovácká třistaosmdesátko, kdy budeš konečně homologovaná a do provozu řádného nasazená? Ránu mému vlasteneckému ajznboňáctví nasadí elektrická jednotka tvarů velmi moderních (a parametrů neznámých) – ještě že na kolej třetí přijíždí polská šunka, která je vrstevnicí pražských žabích tlam! Z Prahy přijíždí expres tažený EP09 – což je také docela moderní stroj, připomíná mi architekturou italské elektriky z let devadesátých…. asi je čas jít domů – no, na hotel.
Vycházím na ulici, autobus právě vyrazil ze zastávky, ale musí počkat na světla… Několik Poláků ťuká na řidiče – dveře se za chvilku otevírají – a nás  – asi 10 lidí vbíhá předními dveřmi u řidiče do prázdné, kloubové stosedumdesátpětky. No, uvědomuji si, Poláci na nás musí nahlížet jako na tupouny, kteří dodržují předpisy hlava-nehlava, asi jako my čumíme na německý ordnung-muss-sein, autobus se rozjíždí a já usedám vedle křepelky nějaké na dvousedadlo vepředu a mám výhled na cestu… za minut dvacet vystupuji.

Varšava 2.

Napsat komentář

IMG_1880

Tak to jsou, prosím studenti a „trainer“ kursu SEP 12.1  ve Varšavě, 10.-14. prosince (stycznia) 2012…
Zlevat doprava: Tomasz, Michal, Wojciech, Lukasz, Michal, Saša, Jaroslaw…
… Arrow ECS ve Varšavě zavedlo zvyk fotografování studentů – vypadá to jako vzpomínka na Sing-sing.

Ale kluci jsou dobří!

O novém jízdním řádu 2.

Napsat komentář

Informace o zavedení dalšího dopravce na linku Kralupy – Benešov zvedly docela velkou vlnu zájmu. Když nic jiného, na serveru i-dnes, kde byla tato informace též zveřejněna, vznikla diskuse, která během několika dnů přesáhla 7 stránek a musela být uzavřena.

http://ekonomika.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A120918_101853_eko-doprava_fih&razeni=vlakno

V diskusi se ozývají různá pro a proti – pro mne osobně jsou rozhodující tyto argumenty:

  • Večer nebudu mít problém s návštěvou kina-divadla-hospody v Praze. Poslední vlak pojede 23:20 (dosud 22:40).
  • Ve špičce snad bude konečně volněji.
  • Jsem častým cestujícím na relaci Řež – Hostivař. Toto spojení je pro mne jedinečné!
  • Na trati 091 pojedou ve špičce 3 vlaky namísto dvou, v sedle 2 vlaky namísto jednoho.

To, že vlak není elektrický, že je starší a podobně – to pro mne nehraje žádnou zvláštní roli. Pokud tarif nebude drakonicky vyšší, osobně mi nepřekáží, že nebude PID.

No a kdy ta Arriva konečně vyjede?! Podle naší paní starostky, která si s Arrivou dopisuje, můžeme očekávat start někdy v březnu… Tak se docela těším!

Varšava.

Napsat komentář

Tož tak. Osud mne zavál do Varšavy. Školím. Symantec Endpoint Protection.

Je mrazivý prosinec. I něco sněhu napadlo. Když končím, je už skoro tma. Ale nedalo mi to. Vyrazil jsem do centra. Abych to zde poznal – vždyť jsem se na to docela těšil!

No, jak to mám říci? Varšava je ohromná. Je veliká. Jedno obrovské sídliště. Obchodů pomálu, restaurace sem – tam. Pak je tu centrum. Projdete jej i v mrazu za chvilku. Ponechal jsem stranou lidojemy a zamířil do „starého města“. Ano, na Krakovském předměstí spousta mladých lidí, nachomýtl jsem se i k dvěma demonstracím (ve čtvrtek prý bude další – velká!). Ta představa, že všechny ty „staré“ domy byly vybudované po válce, ta představa je neuvěřitelná.

Jediné co ruší, jsou ty prostory mezi „starými“ domy. Stará města nikdy nebyla tak prostorná. Prostě tu cosi chybí. Ten genius loci. Má to asi takovou atmosféru, jako přestěhovaný děkanský kostel v Mostě. Chybí tomu život.

Možná na jaře. Na jaře, když se zazelenají ty obrovské parkové plochy, když koruny stromů zakryjí paneláky a když květiny rozjasní šedá sídliště. Možná. Teď je ale zima a mráz, chodníky jsou bílé, silnice černé, obloha tmavá a domy šedé. Do mysli se bezděky dere představa města systematicky zničeného. Zničeného „vyšší rasou“ ve vzteku, že se sen o tisícileté říši vytratil…

Co vy na to, pane Posselte?

O novém jízdním řádu 1.

Napsat komentář

Taxem viděla takový zvláštní motorák – řekla mi moje paní, která na trať z Prahy do Kralup vidí v práci z okna. Nakazil jsem jí – už rozeznává základní typy a všimne si, že tento typ není tak docela obyčejný.
arrivaNechal jsem její poznámku celkem bez zvláštní pozornosti – na trati 091 se děje lecos – a co nemám dostatečně zdokumentované – no, nač šířit fámy.
Od 9. prosince má letos platit nový jízdní řád. Taxme se ponořili do studia… ČD – nic zvláštního, IDOS – skoro beze změny, ROPID – bingo! Z Řeže namísto 2 vlaků za hodinu ve špičce pojedou 3, namísto 1 vlaku za hodinu v sedle pojedou 2!
Taxe dráhy vzchopili, bylo načase, ty ranní sloni bývají slušně našlapáni! No a mezi pátou a šestou jsem si kolikrát neměla ani kam sednout! – těšila se moje paní!
Říkám jí: to nejsou Dráhy, to je Arriva! Co je to Arriva? – ptá se moje paní. Arriva je dceřinná společnost nebo tak něco – od DB, od Bundesbány (Deutche Bundesbahn). To jsou takové ty modrozelené vlaky co jezdí na trati do Plzně. Pořád nic? Taxme takový vlak viděli ve Furth im Wald, jaxme tam v létě zajeli na kolech!
Tož tak. Aby údivu nebyl konec –  ta trasa, kterou Arriva plánuje bude z Kralup a bude se zastavovat: Libčice, Řež, Bubeneč, Masaryčka. Za 20  minut prosím!
To ale není všechno! Za 4 minuty vyrazí druhým koncem (na Masaryčce je úvrať) do Libně a pak přes Malešice (tam želbohu není zastávka, ale dovedu si představit ten šrumec, kdyby zastavila na Černokostelecké, u Depa Hostivař!) do Hostivaře a pak směr Benešov. A zpět! Úžasná trasa. Když  jsem se přede 2 roky dotazoval na Ropidu, proč ML nejezdí ve všední den do Hostivaře, řeklo se mi, že to nejde! Soudruzi v Libni by nestačili přehazovat vexle! Hm… Jako vždy. Existuje řešení!
Ten jízdní řád mi akorát přijde jakosi utajen. ČD – nic. IDOS – nic. Na Ropidu, tam to je! Že by soudruzi opět něco tutlali? Taxe těším, až to vypukne!
Tož tak.
A co ČD? Ztrácejí jeden kšeft za druhým. Prostě to neumí.

Jízdní řády na ROPIDu:
Kralupy – Masarykovo :
http://www.ropid.cz/download.php?idg=176&i=1&id=1704&file=%2Fdata%2FGalleries%2F134%2F176%2Fd1704_1_k091.pdf&Lang=cs
… a pokračujeme za 4 minuty: Masarykovo – Benešov:
http://www.ropid.cz/download.php?idg=176&i=1&id=1719&file=%2Fdata%2FGalleries%2F134%2F176%2Fd1719_1_k221.pdf&Lang=cs

Jak je v Řeži

Napsat komentář

Tak máme prosinec. Neodolal jsem tomu krásnému západu slunce.
DSCF6825