Příhoda.

Autobus z Měcholup není prázdný. Ale není ani narváno. Ospale se držím tyče a nechávám vyprchávat dnešní dojmy z práce.
Autobus zastavuje u lesíka. Nastupují dva chlapi – nečesaní, nemytí. Bezdomovci. Od stanoviště řidiče se odlepuje pán. Hlasitě bezdomovcům domlouvá, aby se vrátili, odkud přišli – do lesa. Že smrdí. Jeden z těch neučesaných, nemytých vytahuje 24-hodinovou jízdenku a namítá: proč by chodil pěšky, když má zaplaceno, předplaceno?!
Na zastávce u Tesca, nevím zda to byl původní záměr, nevím, zda podlehli nátlaku.  Vystoupili.
Komisně vyhlížející pán byl očividně sám se sebou velmi spokojen. Zbavil se těch smraďochů. Vydrželo mu to až na konečnou, na Skalku. Tam vystoupil, zapálil si zaslouženou cigaretu, zhluboka zašlukoval – a vyfoukl mrak dýmu…..

Memento.

Chce-li náš nastávající pan prezident iniciovat předčasné volby, domnívám se, že to není až tak špatný nápad. Třeba předčasné volby nového pana prezidenta. Ze zdravotních důvodů.

Já nechci Zemana a já nechci dluhy,
 na radnici Šloufa, vládnoucí soudruhy.

Blahobyt bez práce, zástupům ryby
nikdo vám nemůže dát, co Zeman slíbí…

Jak je v Řeži.

Myslel jsem si, že v neděli už bude na běžky pozdě – ale navzdory předpovědi se ukázaly podmínky pro běžkaření ve Větrušické rokli ideální právě v neděli, 24.února 2013…

Amarylis (hippeastrum) už má své nejlepší dny za sebou. Ale kontrast křehkých květů a záplavy sněhu je povznášející.

Začátek Větrušické rokle.

Idyla před Libčicemi. Sluníčko svítí – a proklamovaný déšť jaksi nedorazil.

A nakonec: dali jsme si dlabanec. U svatého pole.

Chcete více? Reportáž Jak je v Řeži 24.2.2013 zde >>>

Jak jezdím

Z dnešní cesty za zdravím a prací.

Původně nechtěná – dnes velice úspěšná akvizice ČD. Alespoň mně se v ešusu jezdí náramně.

Žabí tlama, City frog, locheska – dnes již ohrožený druh. ČD zatím příplatek za nostalgickou jízdu nežádají.

Další vzpomínka na léta sedumdesátá. Kdo by hledal v elegantním řídícím voze pošťák vyřazený poté, co ČD nezvládly nároky České pošty.

Caterpillar v brejlovci v provedení pro osobní dopravu. Tato 750.7 nese hrdé jméno Edward.

Jubilejní tlama No.101 nebyla zevnitř ani tak moc úděsná… Budou mi chybět!

Více na: http://drahy.unas.cz/last.php?slozka=130220KolemPrahy

Jak je v Řeži

Naše hipeastrum tak potěšilo, že  mu budu i nadále říkat amarylis, že z toho rozvil další 2 květy….

Opět jednou na na Jizerce

…no teď to máme na Jizerky o cca 25 km dále – nejdříve musíme dojet do Prahy :-( , ale v Krušných moc sněhu není a mně se stýskalo po Jizerkách. Taxme si to dovolili…

Původně zde byla otázka: objedem Rybí loučky zprava – nebo zleva?

Odpověď byla snadná: zleva (to bývala standartní cesta) to nebylo prošlápnuté! A tak fotíme výtok z Rybích louček.

Vždyť to povídám! „Levá“ cesta není prošlápnutá! Ale Pytlácké kameny jsou dobře vidět.

… a tak si říkám, že jsem měl docela štěstí, zažít kalamitu v Jizerkách. Jizerky se zdárně zotavují a výhledy mizí! Jak dlouho bude jěště „Bába“ zahlédnutelná z cesty?!

Šup a jsme dole pod Zeleným kamenem!

Cestou snad vychází slunéčko!

Překqapivě, ale vypadá to, že Jizera před námi.

A pro nás památný Zelený kámen na dohled.

Cestu si zkracujeme po silnici – ale Bukovec je již sotva vidět, počasí se zahuhlává.

A jsme u bývalé chaty Jizerka. Chata změnila obsluhu (nájemce?) i jméno – ale nám půjčili chybějící pár hůlek. Tak jdeme utratit zálohu…

Že v Jizerkách je ozubnicová dráha – dostaveníčko železničních fajnšmekrů z celé Evropy – to snad není třeba zdůrazňovat, bylo by to nošením dříví do lesa!

Ale zde nacházíme další železniční zajímavost: pravou petrolejovou lampu na elektrický pohon z Orient Expresu.

Jak je v Řeži

Vlhký sníh – nevydrží dlouho, ale ranní výhled stojí za to…

Tak prý amarylis není amarylis, ale hippeastrum…. Náš amarylis mi při důvěrném rozhovoru řekl, že jméno amarylis se mu zamluvá lépe!

Jak je v Řeži

Zdá se, že jsme přivezli z hor něco sněhu. Naše kytky kvetou jako vzteklé – a venku tiše a hustě sněží.

Asi jsme ten sníh dovezli z Krkonoš. Před tím tady žádný nebyl.

Náš amarylis se rozhodl kvést – obyčejně to dělával, když jsme odjížděli na hory. Teď si jej užijeme.

Orchideje se přidaly.

Phill Collins – Ballads

zpět na Tak mi cvrnklo o klobouček

Tak už toho mám docela dost – dopoledne jsem se stavil u optika, abych tam zanechal  několik K Kč, pro nějaké baterie Evě do budíčku, nakoupil zeleninu a něco bryndze na středu – a pak to už jelo: fibre channel support in w 2012, SMB 3.0, storage virtualisation, disk pools, virtual volumes – nudí vás to? Já už taky nemohu dál, je tak k půlnoci a brzy to zalomím. Ale chtěl jsem si udělat bene. Vzpoměl jsem si, že kdysi v mém minulém životě jsem měl po tátovi několik chromdioxidových kazet a na jednu jsem si nahrál několik balad s Philem. Už nevím, co to byly za písničky, ale pamatuji si, že za nimi následovalo torzo polského hodnocení vyslechnutých pjosenek. Tak jsem naslepo zadal do jůťúbu název dnešního příspěvku – a pánové, tady je!

The Best Ballads Of Phil Collins – odkaz otevírá nové okno!

The Best Ballads Of Phil Collins – ilustrační obrázek

https://www.youtube.com/watch?v=QQjfK9dDNuo

Větrník 8.2.2013

Měl to být standardní víkend na Větrníku. Nebyl. Už mně svěděly běžky, taxem vyrazil ve čtvrtek. Večer jsem topil a topil, v noci naklepal kosu a ráno odházel něco sněhu od chalupy a vyrazil „na oběd na Dvorskou“ – přes Zahrádky, Hrnčířské – a pak zadem dolním vodovodem. Nechtělo se mi ve velmi sypkém prašanu bořit se ke spořce, taxem to vzal po zelené rovnou z vodovodu na Dvorskou. Jenomže… asi se tam předtím přehnalo stádo divokých sviní – tak to bylo rozdupáno a rozryto. Prostě na tom kilometru jsem se oddělal víc než za celou cestu. Po vydatném obědě na Dvorské (Loštická česnečka!!! a Svijanský máz!) jsem se vrátil sjezdem po Bufetce! abych byl včas hotov s palačinkami pro vnoučata, vyhřál pokojíky pro holky a vydal ztracený polštářek veslařům z Bohemky….

Ráno jako cumel – odházel jsem něco sněhu, aby se do chalupy dalo vůbec vejít…

Sněžka ze zápraží – jako vyšitá!

Pohled z dolního vodovodu na sjezdovky na Žalém

Ohlédnutí po dolním vodovodu.

Po dobrém obědě: nad Liškou se zatahuje.

Ohlédnutí za Dvorskou nepostrádá dramatický náboj.

Zimní pohádka – pohled směrem k Interbufáči na Rozcestí.

Ale přeci! Jeden obrázek Z Velké Cesty Do Jánek se přece našel!

Následující dny – jak ne zcela povedený výlet do Jánek, který jsme zakončili na úplně přeplněné Kolínské, tak výlet s Blankou a Jirkou přes Krausovky na Pardubické – jsem již jakosi nezdokumentoval…

Když jsme se vrátili do Řeže – po sněhu ani památky, nechce se ani věřit, že „nahoře“ jsou závěje prašanu, na který jsme v neděli mazali „zelený“ a že odtok v koupelně zamrzl…

Jak je v Řeži

5.2.2013 – úterý

dscf7044

dscf7043

T-mobile

Thé-mobil….

Kokořínský důl

p2030155

p2030157

p2030158

p2030159

p2030160

p2030161

p2030162

p2030163

p2030164

p2030165

p2030166