Měl to být standardní víkend na Větrníku. Nebyl. Už mně svěděly běžky, taxem vyrazil ve čtvrtek. Večer jsem topil a topil, v noci naklepal kosu a ráno odházel něco sněhu od chalupy a vyrazil „na oběd na Dvorskou“ – přes Zahrádky, Hrnčířské – a pak zadem dolním vodovodem. Nechtělo se mi ve velmi sypkém prašanu bořit se ke spořce, taxem to vzal po zelené rovnou z vodovodu na Dvorskou. Jenomže… asi se tam předtím přehnalo stádo divokých sviní – tak to bylo rozdupáno a rozryto. Prostě na tom kilometru jsem se oddělal víc než za celou cestu. Po vydatném obědě na Dvorské (Loštická česnečka!!! a Svijanský máz!) jsem se vrátil sjezdem po Bufetce! abych byl včas hotov s palačinkami pro vnoučata, vyhřál pokojíky pro holky a vydal ztracený polštářek veslařům z Bohemky….

Následující dny – jak ne zcela povedený výlet do Jánek, který jsme zakončili na úplně přeplněné Kolínské, tak výlet s Blankou a Jirkou přes Krausovky na Pardubické – jsem již jakosi nezdokumentoval…

Když jsme se vrátili do Řeže – po sněhu ani památky, nechce se ani věřit, že „nahoře“ jsou závěje prašanu, na který jsme v neděli mazali „zelený“ a že odtok v koupelně zamrzl…