Človíčku! Víte, co je to důl? Důl – to je díra v zemi!

Napsat komentář

Tu vám přece nemohou ukrást! Peněženku, nebo kočár – prosím, to ano, ale důl?!
Určitě jste se zasmáli při vyslyšení této známé scénky. Trochu mi vrtalo v hlavě, jak mohl autor na takovou naivitu přijít – naše zkušenost byla jiná.
Ale existuje i jiný svět, svět ve kterém je normální nelhat a nekrást, nekrást ani v případě, že ta krádež nebude tak nehorázně všem na očích, jako v případě ukradeného dolu. Nelze přece chodit mezi lidmi, kteří velmi dobře vědí, že jste zloděj!
Tyto myšlenky mi bezděky vytanuli na mysli, když v plátku nějakém, jistý novinářský krasoduch dovolil si napsati: „Vždyť většina naší společnosti je proti církevním restitucím!“
Tento člověk se zcela vědomě postavil na stranu lidí, kteří se domnívají, že krást není ostuda a že kradené věci není třeba vracet. Navíc osočuje občany této země, že k této chátře také patří.
Nechci se zde zabývat souvislostmi, jak tento majetek byl získán, zda je v pořádku, že (křesťanská) církev je bohatá – je zde mnoho okolností pro a proti.
KSČM se k odkazu svých předchůdců, kteří církevní majetek rozkradli, hrdě hlásí. A namísto toho, aby zaujala k těmto krádežím stanovisko slušných lidí, farizejsky prohlašuje: je nesprávné, aby lid této země platil za restituce! Samozřejmě, to není zcela košer, ale dokážete říci: pan Grebeníček zaplatí x tisíc, pan Filip zaplatí y tisíc, paní Semelová z tisíc… Zcela jistě ne. Zůstává to tedy na státu. To jest na tobě, na mně, na našich dětech…
Co vy? Myslíte, že důl, díru v zemi, lze ukrást?

Reklamy

Profesor bude jmenován. Je to důvod ke spokojenosti?

Napsat komentář

Profesor Putna nakonec – po jistých tahanicích- bude jmenován. Nikoliv však, nebude jej jmenovat prezident, ale ministr školství. Pro příště prezident rezignuje na jmenování profesorů vysokých škol.
„Pan Putna je člověk, kterého si hluboce nevážím.“ nechal se slyšet dnes večer prezident Zeman v televizních novinách.
Zdálo by se, že problém byl vyřešen, docent Putna bude jmenován profesorem a pro příště již nebude třeba čelit podobným problémům.
Nemohu sa ale zbavit jistého pocitu hořkosti a rozčarování.
Jmenování profesorů prezidentem republiky má symbolizovat vážnost a důležitost, které se vysoké školství těší v naší společnosti. Pro příště se toto jmenování musí obejít bez tohoto puncu vážnosti a důležitosti. Pan Zeman si totiž usmyslel, že jeho názor je důležitější, než názor akademické obce a se zarputilostí malého kluka nebyl schopen akceptovat jiný názor. Když viděl, že proti jeho názoru stojí konsolidovaná akademická fronta, klackovitě se šprajcnul a vymyslel truc řešení, které by bylo alespoň částečně po jeho vůli.
Pan Zeman předvedl, že není diskutér přístupný názorům druhé strany, že mu chybí velkorysost a že nadhled je mu cizí.
Pan Zeman předvedl, že je zástupcem lidí netolerantních, malicherných a úzkoprsých.
Nabízí se parafráze jeho výroku: „Pan Putna je člověk, kterého si hluboce nevážím.“ Nepoužiji jej. Nejsem jako on.
Pouze konstatuji spolu s profesorem Parkinsonem: pan Zeman již dosáhl funkce, na kterou nestačí.

Stretnutie maturantov

Napsat komentář

IMG_1301Vlado navštívil Prahu – mali sme zraz MFF (zde odskok) – a niekoľko našich kamarátov/spolužiakov z košickej SVŠ-ky (Kováčska 28) žije v Prahe – to je dostatatočný dovod na stretnutie… Dohovorili sme sa na reštaurácii U Sadu na Škroupovom náměstí – majú tam bezvadný výber pivných špeciálov! Prezentácia na tomto hyperlinku.

40 let od promoce.

1 komentář

Tradiční sjezd matfyzáků s ročníkem promoce 1973 se letos konal v penzionu Lada v obci Blato – u Nové Bystřice. Organizaci na sebe vzala a úspěšně zvládla – Helena. Proto znovu volám: Sláva jí, ona je pašák!

OLYMPUS DIGITAL CAMERAVečerní setkání v pátek bylo velice neformální – o to více srdečné a rozcházeli jsme se až po půlnoci.

.

.

.

V sobotu vyrazili dvě party – pěší – směr Klášter a Landštejn, kolaři přímo OLYMPUS DIGITAL CAMERApřes Landštejn na Staré Město a Slavonice.
Mluvím za kolaře: cesta do Slavonic byla spíše rozcvičkou, ten hlavní výkon jsme podali odpoledne, kdy dílem špatného odbočení na Trojmezí a dílem přijetí tohoto faktu jako pokynu shůry, jsme si projeli partii ze Slavonic, do Maříže, na Trojmezí, podél hranice na býv. Pernárec, Veclov, Návary, Klášter zpět na Blato.
Dlužno OLYMPUS DIGITAL CAMERA přiznat, že pokynu shůry nijak nelitujeme a konstatujeme, že jsme poznali zase jeden hezký koutek (Jižních) Čech.
Po příjezdu neorganizované družení na terase, z které jsme se posléze přesunuli v čas večeře do jídelny. Veselice až k půlnoci…
.

Nedělní program zahájili opět dvě party – jedna autoturistická do Slavonic, druhá pěší OLYMPUS DIGITAL CAMERA(posílená o demobilizované kolaře) na Vysoký kámen a nádraží Kaproun, kde byl Mistr, největší z Čechů, Jára da Cimrman, uctěn s náležitou pompou. Žel několik z nás muselo hned po ránu – z různých důvodů – zamířiti domů.
.
.

OLYMPUS DIGITAL CAMERASpolečný oběd v Jindřichově Hradci u Bílé paní byl již jenom mistrným gestem Petrovým.

Na závěr: poděkování všem zůčastněným: za atmosféru, za družnou náladu, za pocit přátelství, které jak věřím nás bude provázet nadále! A brzy zase nashledanou!
.
Doplňkové studium:
http://numerici.webnode.cz/fotogalerie/rocni-srazy/penzion-lada-2013/
.
https://picasaweb.google.com/115589879243730128850/CeskaKanada2013?authkey=Gv1sRgCP2AzNGtytnXUg&feat=email

Jak jezdím

Napsat komentář

This slideshow requires JavaScript.

Camino Ronda

Napsat komentář

je cesta, kdysi rybářů a pašeráků, dnes turistů, podél pobřeží Costa Brava (Divoké pobřeží). Táhne se od francouzských hranic (hranici tvoří Pyreneje, takže lze říci: od Pyrenejí) až k městečku Blanes, což je cca 40 km severně od Barcelony.

Naším cílem bylo projít toto pobřeží pěšky od města Saint Feliu de Guixols do Blanes, což je nějakých 45 km (po silnici…). Chtěli jsme vnímat z bezprostřední zkušenosti rozeklané skály, zaříznuté zátoky a šumící modrou vodu.

7. května, 21:10 odlet do Barcelony, přespali jsme v hostelu Rembrandt (55 EUR)

Girona

Girona

8. května – nakoukli jsme do tržnice, koupili lístky a odjeli AVE do Girony. Přes den prohlídka Girony, večer odjezd autobusem do Sant Feliu de Guixols, ubytování v hotelu S’Agaró Mar  (včetně snídaně 40 EUR).

.

.

.

.

Na obzoru se rýsuje mys, který z jihu uzavírá záliv u Sant Feliu.

Na obzoru se rýsuje mys, který z jihu uzavírá záliv u Sant Feliu.

9.května – vyrážíme směr Tossa, ale v St.Feliu jsme se nějak zašprcli, takže vyrážíme vlastně až poobědě. Od hotelu do St.Feliu jdeme po značené Camino Ronda, ale za pár kilometrů opouštíme turistickou cestu, která vede na hřebeny kopců a jdeme po silnici kopírující pobřeží.

Tato část cesty patří k tomu nejdivočejšímu, co na Costa Brava můžete spatřit. Pamatuji si, že když jsem někdy v 90. létech vyrazil po večeři autem z Platja d’Aro v bláhovém domění, že do Tossy dojedu za 15 minut – a  trvalo mi to skoro hodinu a ruce jsem měl zkroucené jako vánočku. Zpět jsem se vracel přes Llagosteru, což je cca 40 km, ale podstatně rychlejší!

Do Tossy jsme nedošli – ke slovu přichází spacáky a karimatky. Dlužno přiznat, že průvan na pláži spojený s přeháňkou na komfortu nepřidali.

.

Tento den jsme se flákali v Tosse.

Tento den jsme se flákali v Tosse.

10.května – po cca 5 km přicházíme do Tossy. V Tosse se nejdříve vzpamatujeme v kavárně. Posléze si najdeme hostel (Europa, 35 EUR), kde si dopřejeme sprchu, převlékneme se a vyrážíme na prohlídku malebného městečka. Večer nacházíme turistické ukazatele Camino Ronda směrem na Lloret del Mar.

.

.

.

Z Tossy přes Lloret do Blanes

Z Tossy přes Lloret do Blanes

11.května – Vyrážíme po velmi dobře značené camino, ale pouze do prvního urbanización s campingem (Santa Maria de Llorell) – tam se cesta prostě ztrácí. Chlapík v jeepu z Adventura tours nás ochotně naviguje dál. Cesta je to doopravdy malebná a vidím, že představa trápení se na asfaltu mezi trávníky a bungalovy bere (naštěstí!) za své. Užili jsme si to náramně, ale je poledne a my jsme sotva 5 km za Tossou…

Překonali jsme i tuto překážku v podobě zavalených tunelů a skalnatého mysu a octli jsme se na asfaltce. Když už jsem se začal smiřovat s dalším dnem na asfaltu, narazili jsme opět na značenou turistickou cestu… která byla občas přerušována obcházkami vyvlastněných úseků (parcela execucionado) – ale stojí to za to! V Canyeles si dopřáváme v nóbl restauraci občersvení v podobě copa vi a copa cerveza, abychom si na pláži mohli zblajznout naši oblíbenou bagetu s rajčátky a „olivádou“ – to je pasta z oliv – no moc dobrá, vyzkoušejte to též! Do Lloretu dorážíme před čtvrtou, po příchodu dáme kafe, druhé při odchodu a po páté jsme v Blanes. Radši se nezdržujeme a petikujeme na nádraží: a skutečně vlak do Girony jede za 6 minut!

Totiž: od 11. do 19. května je v Gironě festival květů – a my jsme se rozhodli tentokráte vynechat Barcelonu a shlédnout festival. Vzhledem k času volíme přesun do Girony, abychom mohli začít hned ráno! Nocleh v hotelu jsme – samozřejmě – neshnali!

Festival květů Girona

Festival květů Girona

12. května – opět Girona! Girona plná květů – a želbohu s přibývajícími hodinami i s přibývajícími davy. Ráno si stačíme vychutnat ty nejlepší atrakce – ale Banys Arabs  – tam už nemáme šanci! Zato se dostáváme i do objektů, kde bychom se asi normálně dostali jen stěží. Zajímavé interiéry, fantastické instalace, všude plno květin – to doopravdy stálo za to!

Girona014Ve tři nám má jet autobus přímo na letiště do Barcelony. Ouha! On to není autobus, ale větší mikrobus a místo k sezení již není. Řidič nezaváhá: poodejde k štaci taxíků, domluví se s paní řidičkou (jmenuje se Olga) a usadí nás se dvěma dámami z Venezuely do taxíku. A je to!

Dál už není co dodat – v devět jsme na Ruzyni, popojedeme stodevatenáctkou, přesedneme do Karkulky a v deset jsme v Řeži jako na koni. Eva jde spát: musí zítra do práce, já třídím fotky a dojmy a smývám pot a špínu z cest. Po pátém kafi soudím, že už jsem zralý, a uléhám ke své ženě….

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Musíme zajet na chatu…

Napsat komentář

…není tam sice tata, ale v červnu tam chce být máma… Tak je třeba krapet uklidit, posekat trávu, natočit vodu…

Older Entries