Návěstí dávno již nevěstí, čekárna nikoho nečeká, pražce voní karbolem, rezavý koleje. Poslední stanice – dál už nic.

Venku tiše šustí déšť (to ještě nevíme, že za chalupou se sesul svah na silnici, po které jsme přijeli a že pomalu začínají povodně), kytara tiše zní, tiše si broukáme slova a chystáme se do deště na sobotní výlet. (No a co? Vždyť prší kolmo – vůbec ne šikmo, nebo snad vodorovně! – Statečné srdce, Mel Gibson, pamatujete?)

Tato nálada mne napadla, když jsem srovnával fotky a videoklipy z posledního dne pobytu v Krkonoších, navštívili jsme kořenovské nádraží. Vzal jsem něco softu – a poskládal něco, co se mi docela zamlouvalo (zde).

Nicméně, ta slova – ta slova nějak nešla dohromady, sem tam něco chybělo. S pochybama jsem ťuknul do klávesnice. První dva výsledky byly spíše pro zasmání (totální mimoň), ale napotřetí – napotřetí se pan Gůgl zastřílel na cíl a bingo!

Fešáci – Nádraží – zpívá Michal Tučný! No to mne podrž – asi mám v českých písničkách doopravdy mezery!

Reklamy