Největší problém, nebo spíš jeden z největších problému — je jich totiž víc —,
zkrátka jeden z mnoha největších problému, pokud jde o vládnutí, je, koho se
na to podaří sehnat. Přesně řečeno komu se podaří dohnat lidi, aby si to od něj
nechali líbit. Abychom to shrnuli: je známo, že lidé, kteří nejvíc chtějí vládnout,
se na to ipso facto nejmíň hodí. Abychom shrnuli předchozí shrnutí: tomu,
kdo si dokáže zařídit, aby se stal prezidentem, by se v žádném případě nemělo
dovolit, aby se jím skutečně stal. Abychom shrnuli shrnutí předchozího shrnutí:
s lidma je to holt těžký. A proto to vypadá, jak to vypadá: je rada galaktických
prezidentů, kteří tak vychutnávají dobré bydlo a zábavu vyplývající z toho, že
jsou u moci, že si ani nevšimnou, že u moci nejsou. A někde v jejich stínu . . .
kdo? Kdo asi může vládnout, když nikdo, kdo by vládnout chtěl, to dělat
nesmí?

Douglas Adams: Restaurant na konci vesmíru