Paulo Coelho se ptal přítele Jaime Cohena: co je na lidech nejkomičtější?

Cohen odpověděl: Uvažují vždycky naopak: chtějí rychle dospět a potom vzdychají po ztraceném dětství. Utrácejí zdraví, aby měli peníze a hned nato utrácejí peníze aby měli zdraví. Myslí tak usilovně na budoucnost, že nedbají přítomnosti a tak neprožívají ani přítomnost ani budoucnost. Žijí, jakoby nikdy neměli zemřít a umírají, jakoby nikdy nebyli žili.

Paulo Coelho: Jako řeka, jež plyne.