– aneb proč si ve vlaku rád přisedám k mladým dívkám.
s+v = h+2,
kde s jsou stěny, v vrcholy a h hrany.
Linka Ropid S4 bývá odpoledne pěkně narvaná – takže moje oblíbená firma ČD na ní stabilně nasazuje soupravu 1 slona, který je tím pádem pěkně natřískaný. Naše moudrá koalice na kraji (ČSAD + nějací další zoufalci) neuznala Arrivu za hodnou dopravy našich pracujících. O tom ale jindy a jinde.
Stalo se již zvykem, že zavazadlové police se moc nepoužívají a zejména mé vrstevnice se obloží kabelami, svršky a jiným harampádím, takže lze říci spolu s klasikem: na přeplněných sedadlech pro 4 se tísnili 2…
Ne, že bych rád nenasral takto rozkydlou babu, ale vedle gymnazistky mám nepoměrně více pohodlí, navíc jsem ušetřen napětí, které visí v ovzduší – že si někdo dovolil narušit prostor, tak důmyslně zabraný.
Takže dnes: po dotazu na volné místo se mi dostalo nejen místa ale i plachého úsměvu. Dosedl jsem a usnul. Roztoky! Tam se probouzím – přejetí by bylo (již se stalo!) nepříjemné. Zvedám hlavu, vedle sešit s geometrií a tam ona Culiérova věta:
s + v = h + 2
slyšeli jste to někdy? Já ne! tak pro jistotu:

  1. hranol: má čtyry stěny po stranách + spodek + dekl= 6 stěn. K tomu 4 vrcholy nahoře a 4 dole, to je 8. Takže s+v je čtrnáct.
    Hrany: dokola 4, pak 4 nahoře a 4 dole, takže 12. Když přidáme 2, máme kýžených 14.
  2. čtyřboký jehlan: z názvu 4 boky + dno, to je 5. Čtyry vrcholy u základny a jeden nahoře: taky pět, dohromady deset.
    Hrany: 4 dokola a 4 u základny, to je 8. 8 + 2=10 !

Zachechtal jsem se ďábelsky a dívenka ke mně zvědavě vzhlédla, což tak zábavného vidím v její geometrii! Viděl jsem, že nějaké příhodné vysvětlení by bodlo a tak pravím: Culiérovu větu vidím poprvně, ale ono to doopravdy funguje (rychle jsem představil výpočet uvedený výše – nevím, zda mne dokázala sledovat) – a bude mi to k prdu!

Slečně se radostně rozsvítil obličejík a pravila: mně to bude k prdu také….

Jak málo stačí k porozumění a malé radosti: s + v = h + 2 !