Šel jsem od školy – je tam taková cesta, vjezd zakázán. Vedle cesty bezinka v plném květu. Ty naducané bílé talíře! Začaly se mi zbíhat sliny. Už jsem si to moc nepamatoval – naposledy je dělal kamarád na koleji – to bylo někdy v roce 1970 (to byly mé mámě 2 roky, řekla by bývalá kolegyně Jana…)
Tak tedy: 2 květy v průměru cca 17cm, 1 vejce, mouka, mléko. Klasický obal jako na pařížský řízek, přisolit! Stopku jsem klidně nechal trčet, za tu se placička dobře drží při pokládání na pánev. Když byla placička pevná, nůžkami jsem stopku s větvičkami odstřihnul a placičku otočil.
Chutná to jako „chuďas“ – placička, co se dělá ze zbytku obalu, ale krásně to voní a delikátně křupe! Jaro budiž pochváleno!
zpět na návody
Espace Alex 