Úvodní stránka

Trochu bolestivé přemýšlení….

Napsat komentář

Tudle hráli něco na Oldies rádiu, taxem zabrowsil na www, a tam…  mi padl do oka článek.

http://www.oldiesradio.cz/blog/moderator-z-prahy-na-dvore-krale-artuse-aneb-proc-bych-nemel-premyslet/

nerad dělám plagiáty, ale na druhé straně mám strach, že na oldiesradio.cz někdo usoudí, že článek není dostatečně IN, a pošle jej do věčných lovišť. Takže radši ZDE zachovávám doslovno kopii:

Moderátor z Prahy na dvoře Krále Artuše aneb Proč bych neměl přemýšlet…
Adam Lešikar
Út 2.12.2014

Jsem člověk přemýšlivý až hloubavý. Není to zrovna vlastnost, která by jednomu přinášela samou radost. Dokonce mi bylo i několikrát doporučeno, abych přemýšlení omezil na míru nezbytně nutnou. Asi bych měl ve vlastním zájmu touhle radou řídit, bohužel to ale nejde snadno. Třeba zrovna nedávno jsem si takhle zapřemýšlel a vyvozené závěry mě skoro vyděsily.

Kdysi jsem četl knihu Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše od Marka Twaina. Je to už dávno a tak si děj přesně nepamatuji, ale jde o to, že se jistý Amričan působením neznámých sil vrátí v čase do Anglie šestého století. Díky svým znalostem moderních technologií se stane silnou konkurencí samotného kouzelníka Merlina. Jinými slovy, inteligentní a vzdělaný člověk současnosti (rozumí se Twainovy současnosti) dokáže využít svých znalostí, aby ve středověku nejen přežil, ale také se prosadil a posunul vývoj kupředu.

No a já si představil sebe v jeho kůži. Čím bych asi tak já dokázal přispět? Dospěl jsem k neradostným závěrům. Mnoho by toho nebylo, pokud vůbec něco. Když pominu skutečnost, že bych si pravděpodobně s Brity v šestém století příliš nerozuměl, mohl bych jim vyprávět, co všechno u nás máme a umíme. Že máme elektřinu, auta, letadla, televize, telefony, internet, střelné zbraně a kdovíco ještě… Hádám, že bych si tím vysloužil místo královského šaška. Asi by mě totiž měli za cvoka. A jak by taky ne, když bych vlastně nic z toho, o čem mluvím, neuměl nijak blíže vysvětlit, demonstrovat, sestrojit a ukázat. Tedy pokud bych si s sebou přímo něco z budoucnosti nepřinesl. Tak daleko, abych mohl některý ze zmiňovaných vynálezů zkonstruovat, nebo alespoň nějakému řemeslníkovi vysvětlit a popsat tak, aby ho dokázal vyrobit on, totiž jaksi mé znalosti nesahají. A to jsem prosím mimo jiné učitel. Jasně, dovedu řídit auto, ale dokázal bych přesně popsat princip motoru? Asi ne. A i kdyby, nevěděl bych, jak vyrobit benzín. Kdysi jsme se to učili, ale…

O televizi, počítač nebo telefon bych se vůbec nepokoušel, dodnes mám někdy pocit, že tady fungují nějaké vyšší síly a smlouvy s ďáblem… Navíc bych musel nejdřív sestrojit nějaký elektrický agregát a to bych jaksi taky neuměl. Nedal bych asi dohromady ani parní stroj.

Dobře, tak co třeba střelný prach? Ne, že bych chtěl posouvat kupředu umění zabíjet, ale jen tak hypoteticky. Jak ono to bylo? Ledek, síra, dřevěné uhlí, jestli si dobře vzpomínám. Ale jaký poměr? To by se dalo zjistit pokusem. No jo, ale já nevím, kde vzít ledek? Matně se mi vybavuje, že se snad usazuje na stěnách jeskyní, ale stačilo by to? Asi bych nevyrobil ani obyčejné sirky.

A co medicína? Uměl bych někoho vyléčit? Snad kdybych s sebou měl nějaké kouzelné pilulky současnosti. Možná bych mohl zkusit penicilin. Jen se obávám, že kdybych nemocnému servíroval plíseň, mohl bych taky třeba skončit na hranici.

Takhle bych mohl bohužel pokračovat hodně dlouho. A to si myslím, že to s mým vzděláním není úplně nejhorší. Někteří mě dokonce považují za intelektuála!

Ve skutečnosti bych to byl já, kdo by se od středověkých lidí musel hodně učit, abych měl vůbec šanci přežít. Ulovit, stáhnout a vykuchat řekněme zajíce, bych totiž asi taky nejspíš neuměl. Snad bych alespoň dokázal rozdělat oheň. Četl jsem kdysi hodně indiánek a třecí dřívka si pamatuji.

Jasně, kdyby se člověk z pátého století ocitnul u nás, určitě by to taky bez pomoci nezvládl a musel by se hodně učit. Jenže my jsme přece ti technicky vyspělí moderní lidé. My bychom měli být za těch 1500 let o hodně napřed. Žijeme v době, kdy je vzdělání dostupné každému. Dokonce i to vysokoškolské. Tak proč se mi zdá, že bych s tím, co vím, ve středověku neobstál?

Dobře, budu ještě chvilku přemýšlet, abych si zachránil reputaci. Umím psát a počítat, to tehdy asi moc lidí neumělo. Ale to je látka prvního stupně základní školy. Co dál? Mám to! Jsem přece učitel tiskových technologií, dokázal bych dát dohromady knihtisk. Posunul bych vývoj tisku o 1000 let kupředu, to se počítá! Uf, aspoň něco! Na druhou stranu, co se týče techniky, skončil bych asi u dřevěného Gutenbergova lisu s primitivním šroubem. Pozdější koleno-pákový systém už bych nejspíš nezvládl, o konstrukci rotačních strojů ani nemluvě. Jinými slovy, se znalostmi z počátku 21. století bych dokázal společnost století šestého posunout v ohledu tiskařství na úroveň poloviny století patnáctého. A to, přiznejme si to, není žádná sláva.
Kdybych měl pocit, že jde jen o mou omezenost, mávnul bych nad tím rukou. Jenže já mám obavu, že ostatní současníci by na tom nebyli o moc líp. Přinejmenším ti mladší než já. Věřím tomu, že třeba můj otec by to s tím, co ví a umí, v době krále Artuše Merlinovi taky natřel. Jenže on je ze staré školy!

Já už patřím do generace uživatelů. Všechno máme pod nosem a všechno umíme používat a využívat. Jenže tady to většinou končí. Jak co funguje, už často nevíme, protože si myslíme, že to nepotřebujeme. Spoléháme na počítače a možná i víme, jak je postavit. Ale kdo z nás ví, jak opravdu funguje nějaký ten čip a jak se vyrábí? Odpověď: „To přece dělaj Číňani!“ mi nestačí. Každý z nás má doma mnohem výkonnější počítač, než měli k dispozici ti, kdo poslali prvního člověka na měsíc, ale dokázali bychom něco podobného?

Nechci nikomu křivdit, ale jako učitel nejsem zrovna optimista. Mluvil jsem o „staré škole“ a vážně mám pocit, že ta „nová“ je jiná. Jako by se přizpůsobovala onomu uživatelskému trendu. Dnešní děti přece nemůžeme učit tak, jak učili naše rodiče. To by nebyl pokrok. Musíme být hlavně moderní! Že to ale byli právě naši rodiče a prarodiče se svým zastaralým vzděláním, kdo vymysleli a postavili všechna ta letadla, počítače a mobilní telefony, to už jsme nějak zapomněli.

A já se docela bojím, co bude, až tu nebudou ti, kdo nejen věděli, ale i chápali a uměli.

Asi bych opravdu neměl tolik přemýšlet…

Tak se mějte se a moc nepřemýšlejte…

S.

Jak jezdím

Napsat komentář

SEP 12.1 T-systems Košice
SC 241 odj Pha hl.n. 6:35, příj  Košice 14:06
odj. Řež 5:52 (+4)

Bohemia jazz fest 2015

Napsat komentář

15.7.2015 – Bill Frisell – Guitar in the Space Age (USA)

bill-frisell---guitar-in-the-space-age-usaBill Frisell – elektrická kytara
Greg Leisz – steelkytara a elektrická kytara
Tony Scherr – basa
Kenny Wollesen – bicí

Bill Frisell je bezesporu jedním z největších současných hudebních géniů. Uznání a mnohá ocenění získal především pro své melodické skladby a zpěvný tón. The New York Times píše: „Těžko hledat plodnější meditaci o americké hudbě než jsou skladby, které zkomponoval kytarista Bill Frisell.Objevil, co spojuje rock, country, jazz a blues: improvizaci a hravost. Ale na rozdíl od jiných kolážistů, kteří se spíše vyhýbají vášni, Bill Frisell svou hudbu s potěšením procítí a nechává na povrch vyplynout i další opomíjenou emoci – něhu.“

Na posledním albu „Guitar in the Space Age“ se Bill Frisell Quartet vydává vstříc kalifornské surfařské hudbě. Takže prkna s sebou a připravte se na pořádnou jízdu na svých oblíbených zvucích léta.
http://www.billfrisell.com

 


 

Marie na cestě k bufáči v2.0

Napsat komentář

Původní Marie
a. nebyla zcela proporční
b.během zimy z ní zůstalo opravdu málo…
Eva ještě během zimy připravila Marii v2.0 – no a dnes jsme ji instalovali.

Po instalaci Marie jsme se odebrali na zasloužený oběd do boudy Krakonoš. Obrázky z cesty zde.

Registrační pokladny – služba snů občanům

Napsat komentář

Kdysi, v minulém životě, jsem byl obchodníkem. Abychom nepřeháněli – zabýval jsem se obchodem. A jako takový jsem se brzy naučil, že základem dobrého obchodování je dobře koupit a pak dobře prodat.

U koho jsem nakoupil, za kolik a v jakém množství – to jaksi patřilo k firemnímu know-how a patřívalo k dobře střeženým firemním znalostem. Zrovna tak i další krok, komu, kolik a za kolik jsem prodal. Konkurence se pídila po těchto údajích, aby vás mohla napodobit anebo vaši nabídku přebít.

Bylo na obchodníkovi, aby na základě svých zkušeností, znalostí trhu a na základě psychologie odhadnul jakou cenu má nabízet jak dodavateli, tak odběrateli, kolik zboží má nakoupit, aby jej na skladě neměl přebytek, ale aby jej bylo dost…..

Tento chaos nyní končí. Náš stát, ten moudrý hospodář (jmenujme jako příklad za všechny, podniky jako ČSA, ČD, správu důchodového zabezpečení a další….) si nyní povede přesnou databází, přesnou evidenci, kdo u koho za kolik a kolik nakoupil, komu, za kolik a kolik toho prodal.

Je libo zlikvidovat konkurenci? Ale prosím – poslužte si údaji z naší databáze! Že jsou data v databázi důvěrná? HA-HA! Jsme v Česku! Tady se prolátly a na veřejnost vytáhly jiná tajemstvíčka! I ta přísně tajná z análů rozvědek a archívů různých bezpečností!

Kolik to bude stát? Ale prosím Vás! Přece jsme si všichni rovni! A někteří rovnější!

Takže počítám, že Agrofert to bude mít zadarmo…

Na závěr otázka k ověření pochopení textu: proč se registrační pokladny budou zavádět nejdříve ve stravovacích podnicích?

Sněžka

Napsat komentář

Sobota – podle předpovědi má být den s neslepším počasím během našeho pobytu. Takže zkoušíme výstup na Sněžku.

img 20150711 123939

Panoramatický výhled ze Sněžky.

To byl nápad! Tam bylo lidí!

Zde je odkaz na galerii.

Obří hrnce

Napsat komentář

Rennerova strouha (též Kotelský potok) mezi Zadními Rennerovkami a Kotelní boudou.

Odkaz na galerii ZDE.

7. července

Napsat komentář

/: 7.července,
štípla blecha Němce! :/

/: Němec volá Čecha, :/
že ho štípla blecha!

Přijde Vám ten popěvek politicky nekorektní? Mne také, a velmi a povím Vám proč:

Ne ten popěvek si vzpomněla 90-ti letá paní, když jsem, jen tak mimochodem, oznamoval světobornou zprávu o dnešním datu – 7. července. Zazpívala, zahleděla se do dáli a říkala:

„Víš, kdy jsem si tu písničku zpívala? 7. července 1940, když pro mne přišlo gestapo, aby mne zavřeli do vězení. Tam jsem seděla, brečela, měla jsem vztek – a stále dokola jsem si zpívala: 7. července….“

Taxem si to rychle sečítnul: 2015-90= 1925, to je datum narození, 1940-1925=15! Patnáct let bylo té staré paní, když pro ni přišlo gestapo a malou holku zavřeli do báně mezi kriminálníky.

Co provedla? Narodila se v nesprávný čas v nesprávné rodině. Stručně řečeno: pro původ.

P.S.:

 

Marie na cestě k bufáči…

Napsat komentář

O5 v Krkonoších

Napsat komentář

Z hiců v Trpišově (33°C) do zimy v Krkonoších (12°C). Ale je tady MOC krásně!

Babiččin dvoreček

Napsat komentář


…a ještě otkas:
http://www.dvorecek-liciborice.cz

Rabštejnek

Napsat komentář

Zřícenina hrádku ze 14. století.
Panoramatické foto.

Trpišov

Napsat komentář

4. – 7. července 2015 (Příjezd pátek 3. odpo)

Ubytování v hostinci Obora. Teploty kolem 33 st.C!

Obrazová galerie – klikni zde!

ubytování – Hostinec Obora

Jak jezdím

Napsat komentář

29.6.-3.7. MOC 6419
ve středu ROH, takže do Měcholup dopravou.
1.To krásné stavědlo, kterého plánek vyšel i v Malé železnici, to stavědlo už není
2.ČD šetří – a chce se mi říci: opět na nepravém místě! Vakuové záchody v soupravách ešusů (ledovců neboli slonů) jsou nahrazovány přímým vývodem na koleje… Proč se tedy pořizovaly drahé soupravy s drahými toaletami, když po pár létech putují toalety do šrotu?