Ale houby! Samozřejmě si takový bonbón z dětství nepamatuji. A to jsem dědeček a mám 9 vnoučat:
Matouše, Sofii, Honzíka, Šimona, Alici, Viktora, Martina, Erika a Apolenku.

Můj bonbón z dětství je štolverk. Mí sousedé v dětství byli z Bratislavy a odcamcaď je to do Vídně opravdu jenom skok. Kdysi tam jezdila i tramvaj. No ona to nebyla tramvaj, ale HÉV – ale to je jiná pohádka (vicinálna dráha).  No a Vídeň byl Majnl, Máner a Štolverk – už vám to dochází?

Takže my jsme v dětství neměli bonbóny, dokonce i cukríky jsem poznal až na střední škole (učitelka jazyka slovenského byla ze středního Slovenska) –  my cucali štolverky.

Jo a ještě jednou štolverk. Vlastně už Stohlwerk. Říkalo se tomu též vokovická Sorbona…