Dovoluji si podotknouti

Poslední březnová Pec

Byli jsme tři: Eva Matouš a já. Matouš si jezdil na snowbordu (viděli jsme jej tudíž akorát u snídaně a večeře) a my si s Evou dali jeden den běžkařský (Brambergem nahoru, Lyžařská, Lesní, Kolínská, pod Václavákem směr Valšovky a z Valšovek po sinici dolů do Javořího dolu) a jeden pěší (Karlsberg, zpět k Šramlu, kolem Danielky, Janova bouda, Borůvka, pensoin Kobr a pozdní oběd v Atlasu ve V. Úpě.

Den běžkový

Den pěší

 

Malá Skála

Klíčová slova: Jizera, Malá Skála, Chemoprojekt

Výroky

Jarouš klepe na dveře …

Soelden

9. – 6. března
Jeli jsme jedním autem (Sharan) Márinka, Sofka, Eva, Honzík a já. 2.vůz Johanka se 2 kluky. 3.vůz Sylva s Vojtou, Emou a Jůlinkou.
Počasí: dost na prd, asi tak 2 dny slušné, jinak dost mlh a sněžení. Takže ježdění spíš technické v hlubokáči.
Na ledovec jsme doslova pouze nakoukli jedno odpoledne, přičemž právě na ten ledovec jsem se dost těšil – vzpomínky z roku 2006 jsou docela živé…
Fotogalerie —–>

Blues Café

Příspěvek navazuje na naši návštěvu Kutné hory.

Nevím, kde to Eva vyčetla, ale bylo jasné, kam jdeme na oběd. Na mě bylo ponecháno akorát pár maličkostí – jako že kde jsme a jak se tam dostaneme. Adresu mi Eva sdělila jako že to je někde v Jakubské ulici. U vstupu jsem byl trochu rozpačitý – na neznalého podnik působí asi jako krámek z první republiky, ve kterém se prodávají gramodesky.

Nicméně, potlačil jsem projevy pochybností a rozhodně prošel první místností, koutkem oka nejdříve pátraje, pak šmírujíc věci, nad kterými srdce milce žánru zaplesá. Ale hned v místnosti druhé mě suverenita přešla: přesně takový styl, takový – no avantgardní mi přijde příliš zprofanované, ale řekl jsem si, že zde bych se mohl doopravdy cítit dobře.

Pan majitel se šátkem v prošedivělých – šedivých? – vlasech, podle mínění puberťáků dědek, pro mne jako mladší muž (určitě byl v době internacionální pomoci ještě malý) mne na první pohled zaujal – měl jsem pocit jisté duševní spřízněnosti. Jeho mladá spolupracovnice mě dostala poté, co se postarala o naši žíznivou Růžu.

Klikni na přechod do obrazové galerie…

Měli jsme se hlad a rozšoupli jsme se: výborná polévka dle názvu cuketovo-hlívová, ale bylo v ní přehršel i jiných odrůd zelenin a pak jsme si dali výborný quiche. Espreso jenom podtrhlo výborný dojem.

 

Lada Roquefort

LADA ROQUEFORT

 

klíčová slova: Lada Niva

Restituce církví

Kutná hora

Dětem a ženám se mají plnit přání. A Eva četla. Takže jsme jeli do Kutné hory. Refektář v Sedleckém klášteře (Philips Morris zásluhou nejmilostivějšího a osvíceného Josefa II.) zavřený (až od dubna), kostnici jsme oba viděli a přišla nám krapet morbidní, takže jsme se šli courat do Kutné hory. A protože poledene, začali jsme v Jakubské ulici v Blues Café. Výborná polévka, svérázný (a sympatický!!) majitel a chutný kiš (jak se to saprflé píše francouzsky!?) – začátek se povedl. V Barboře jsme se museli vystřídat, s Růženkou vždy jeden venku – ale i to čekání, pokud se zpříjemní červeným tramínem – to nemá chybu! No a pak jsme si nakoupili mv Kauflandu (abychom se nezdržovali cestou) a jeli domů – zabalit se do Söldenu. Cestou pršelo. A doma bylo teplo!

klíčová slova: Kutná hora, sv. Barbora