Dětem a ženám se mají plnit přání. A Eva četla. Takže jsme jeli do Kutné hory. Refektář v Sedleckém klášteře (Philips Morris zásluhou nejmilostivějšího a osvíceného Josefa II.) zavřený (až od dubna), kostnici jsme oba viděli a přišla nám krapet morbidní, takže jsme se šli courat do Kutné hory. A protože poledene, začali jsme v Jakubské ulici v Blues Café. Výborná polévka, svérázný (a sympatický!!) majitel a chutný kiš (jak se to saprflé píše francouzsky!?) – začátek se povedl. V Barboře jsme se museli vystřídat, s Růženkou vždy jeden venku – ale i to čekání, pokud se zpříjemní červeným tramínem – to nemá chybu! No a pak jsme si nakoupili mv Kauflandu (abychom se nezdržovali cestou) a jeli domů – zabalit se do Söldenu. Cestou pršelo. A doma bylo teplo!

klíčová slova: Kutná hora, sv. Barbora