Taxme si vyjeli.

Napsat komentář

Israel, 16. – 23.září 2019
let tam Wizair, Wien 6:30 – Ben Gurion 10:30 (1 hodina posun)
zpět Wizair, Ben Gurion 11:30, Wien 14:10 (zpoždění)

Pondělí, 16.9.2019.
Přespali jsme v Bratislavě (dlouho jsem tam nebyl, naposledy v pátek), ráno autobusem ve 3:00 na letiště Schwechat u Vídně. Na Ben Gurionu trochu tápeme s vlaky, ale nakonec (asi po hodině) zjišťujeme správné nástupiště (1) a správnou cílovou stanici (Tel Aviv Savidor Center). Popoledni jsme se doplouhali k Rachel, naší hostitelce v Tel Avivu a upadli do mrákot. Odpoledne jsme se exhumovali a vydali se na krátkou obhlídku. Evu zajímaly stavby stylu Bauhaus a chvíli trvalo, než jsme je objevili. Po krátkém občerstvení a sledování volební manifestace na náměstí Dizengoff jsme se vydali na pláž, kde jsme setrvali do slunce západu. Pak jsme se odplouhali domů.

Jaffa – klikni pro přechod do galerie

Úterý, 17.9.2019.
Ústředním tématem byla návštěva Jaffy, staré (arabské) části Tel Avivu. Pak Eva chtěla najít tržnici a protože byl docela hic, opět návštěva mořské pláže.

 

 

 

 

Refektář templářské citadely – klikni pro přechod do galerie

Středa, 18.9.2019.
Akko – osídlení, které sahá až do doby kanánské (4000 před Kristem). Postupně se zde vystřídali Peršané, Heléni, Římané, Byzantinci a Arabové a křižáci – a po těch zbylo památek nejvíce… A to je cílem středečního výletu. Protože z Akko pokračujeme do Tiberias, křepce si vykračujeme s „plnou polní“.
Dolů do Tiberias naštěstí nedojíždíme, ale vystupujeme na zastávce Mitspa Junction, čímž si šetříme cca 200m výškových, 3km vzdálenosti a 1,5 hodiny cesty pěšky. Dorážíme do cíle naší cesty, klíče nacházíme, ale v baráku nikdo. Až po čase dorazí srdeční majitelé….

Tiberias – klikni pro přechod do galerie

Čtvrtek, 19.9.2019.
Brzo ráno opouštíme spící dům a vydáváme se na „cestu lesem“ k termálním pramenům v Tiberias. Cesta má neuvěřitelný spád: klesáme o 400m do neuvěřitelné „hloubky“ 209m pod hladinou moře – tam někde je hladina Galilejského (Genezaretského) jezera. Okamžitě se vrháme do horké vody, abychom aklimatizovali a zklidnili přehřátá a unavená těla. Velmi mne zajímali věci jako Kafarnaum a výtok řeky Jordán z jezera, Yardenit (místo hromadných křtů v řece Jordán) – ale vinou špatné orientace v autobusových jízdních řádech a neznalosti místních poměrů se po hodině stání na autobusové zastávce vracíme na centrální autobusové nádraží v Tiberias a tam mizíme prvním autobusem do Jeruzaléma. Chyba lávky – zvolená linka se vyhýbá palestinskému území a představa cesty údolím Jordánu mizí v nedohlednu…. a do Jeruzaléma přijíždíme kolem šesté.

Jeruzalém – klikni pro přechod do galerie.

Pátek, 20.9.2019.
Ztratit se v mumraji  starého města jeruzalémského není velký kumšt. Mapy.cz obsahují dost neaktuální údaje, Google maps obsahují spíše obchody a restaurace, s našimi zájmy se dost míjí a navíc, navigovat a plánovat trasy lze pouze on-line 😦 . U obou systémů pak selhává určování polohy v zakrytých uličkách a bazarech… Nicméně: našli jsme Zaď nářků (Westrn wall), Arménský kostel sv. Jakuba a více méně omylem se ocitáme v chrámu Božího hrobu. Večer jsme dost urváni… a Daniele, paní domácí, nás zve na šabatovou večeři.

 

Sobota, 21.9.2019.
Cíl: Olivetská hora, Getsemanská zahrada, Arménská keramická dílna. Cestou na Olivetskou horu (jdeme přes staré město navštěvujeme chrám sv.Anny. V Getsemanské zahradě a Getsemanské jeskyni jsou neuvěřitelné davy křesťanských poutníků. Z Olivetské hory je dobře vidět, jak Sulejman dal zazdít východní bránu a před ní založil muslimský hřbitov. To vše údajně proto, aby překazil proroctví křesťanských proroků. Pak se vydáváme hledat arménskou keramickou dílnu. Opět vinou ne zcela přesných mapových údajů a údajů v průvodci procházíme ve vedru neuvěřitelnou část nového Jeruzaléma. Dílnu nacházíme, síly však docházejí – a fotky chybí, i když keramika je skutečně pěkná.
V sobotu nalézáme v muslimské čtvrti i něco malého k zakousnutí a po malém odpočinku se vydáme hledat výstup na hradby. Po velkém hledání, když už jsme to málem vzdali, vchod nacházíme a vyrážíme na obhlídku. Ale zase taková senzace to není, výhledy na staré město jsou zakryty zadními trakty obytných domů a nový Jeruzalém zase není až tak malebný. Nicméně – bylo to zajímavé a my sestupujeme z hradeb v arabské čtvrti starého města. Nedám jinak, zastavujeme se v kavárně (pro mne kafe a pro Evu šťáva z granátových jablek) – arabský majitel je neobyčejně zdvořilý a ochotný. Ještě jednou projdeme po via Dolorosa (stavíme se ještě na jedno kafe a granátovou šťávu), vyjdeme Jaff-skou bránou a zamíříme
„domů“.

Je šábes – musíme se ustrojit!

Naše hostitelka má na návštěvě přítelkyni, původem z Polska – a tak debata dostává obrátky. Pak je ale čas se rozejít a zalehnout na kutě…

 

 

 

 

 

 

 

Neděle, 22.9.2019.
Mrtvé moře! Co všechno bylo o něm napsáno, jak je opleteno mystériem tajemna! Už jeho „nadmořská výška“ – cca 420 metrů pod hladinou světových moří!

Ein Gedi – co z ní zbylo. Galerie.

S podobnými myšlenkami jsme opustili ranní Jeruzalém, a autobusovou linkou 486 jsme juchali do střediska Ein Gedi, popsaného v turistickém průvodci. Dávali jsme velký pozor, ale stejně jsme přejeli! Ono totiž přímořské středisko Ein Gedi není! Prostě se propadlo a na povrchu zbyly pouze opuštěné zříceniny budov a silnice poničená propadlinami. Obešli jsme všechno pěšky po přeložce silnice, takže dojem byl bezprostřední.

 

 

Wádí David – galerie

Naštěstí rezervace wádí David je v pořádku a zážitek byl prostě ohromující. Nevydrželi jsme, hupli do plavek a rochnili se v sladké pramenité vodě! V centru u vstupu do rezervace slovo dalo slovo – a dle informací jsme zajeli k jižní části Mrtvého moře, do střediska Ein Bokek.

 

 

 

Ein Bokek – pář foto

Pláže u hotelů  v Ein Bokek jsou naštěstí přístupné i zvenčí, takže ani zážitek koupání ve slané vodě Mrtvého moře nám neunikl!

 

 

 

 

 

Umírající Mrtvé moře

Co však bylo smutné, to byl pohled na velké plochy vyschlého Mrtvého moře. Velmi podobné záběrům od zničeného Aralského jezera anebo od vysychajících částí Kaspického moře.

Perná 2019

Napsat komentář

Břeclav – kliknutím přechod do GALERIE

Vinařské cyklostezky 13.-15. září, Perná, Pálava

Eva měla v Řeži týden kola na autě na štendru a přivezla Pepu. Já zas přijuchal z Blavy do Břeclavi a pak busem do Perné (dojel jsem jako number one).

Sobotní výlet přes Mikulov do Nového Přerova a návrat přes Novosedly (tam bylo vinobraní) a Dolní Dunajovice.

Nedělní pak jenom projížďka kolem Nových Mlýnů s konzumací ryb uzených a smažených v „Občerstvení Mušov“. Pak hupky dupky do Veverské Bitýšky, kde jsme zanechali auto, kola, cyklovýstroj, výstroj na školení a z  Brna Flixbusem do Bratislavy na 4 hodiny spánku (22:00 – 02:00).

Jak jezdím

Napsat komentář

Odjezd na MOC 20697

MOC 20697-1C Blava, 9. – 13.9., 8 účastníků, vše Slovenská Sporiteľňa

Přišlo to jako blesk z čistého nebe: v Bratislavě vypadl lektor – a tak jsem přišel vhod. Mě to ale moc vhod nebylo, anžto 13. bylo naplánováno vinobraní v Perné, ze kterého pak rovnou odjezd do Izraele….

Nicméně, Gopas Blava potřeboval lektora a já potřeboval ty peníze (právě na ten Izrael).

Takže odjezd… tentokráte s ubytováním přes Airbnb, rovněž pěšky v dosahu – a dobrý! Hodnocení dopadlo taky dobře, takže teď už jenom čekat na ty prachy…

Jak je v Řeži

Napsat komentář


Trochu delší venčení Růženky: vlakem do Žalova, po žluté na Levý Hradec, Řivnáč, náves v Úholičkách, Podmoráň a kolem vody do Řeže….

WIFI

Napsat komentář

HOME is where … the wifi conects automaticaly.

Přes Slunný důl na Borůvku

Napsat komentář