Můj vnuk přišel s úkolem, jak ve verších zhodnotit minulý rok. Aniž bych valně přemýšlel, slova se drala sama na povrch:

K tomu roku minulému - dva tisíce  dvacet - 
budu se ve vzpomínkách jenom nerad vracet. 
Přišel k nám, nevolán, nepěkný vir Covidus, 
řeknu vám - a nejsem sám, ale je to pěkný hnus! 
   
Děda se nám špitálu jenom tak-tak vyhnul, 
mámě pásku výplatní zas nepěkně skrouhnul. 
Babička už neposlouchá nikoho jiného, 
jen se kouká v televizi na doktora Blatného. 
   
Musím říci, že mne to štve, i když mne nic nebolí 
-  zůstávají marnou touhou pro mne ta tři údolí.
Tři údolí ve Francii, kam se chodí lyžovat, 
až se tam zas vypravíme budu se moc radovat. 
   
Zatím sedím doma v Praze, sedím si na zadečku, 
mou radostí zůstalo jen to, že nemám horečku.
(...
...., že mne nic nebolí!)