Byli jsme zde i v jiných létech. Ale Dračice za Osikou má pro nás stále své kouzlo. I když je to jen pár stovek metrů.

Malá poznámka: To první foto v albu bylo pořízeno v jinou dobu a v jiný den, ale to jen jako ilustrace jízdy po Osice. Mimochodem: Prohodili jsme si se S. háčka a kormidlo a dopadlo to klasicky: téměř rozvodem – i když až tak daleko to pochopitelně nemohlo dojít… Sofce se loď točila jako káča a já si na háčku se svým metrákem připadal jak ta příslovečná vosa na bonbónu…