Taxem zašounil na Bazoši – a našel zajímavou Hohnerku. Ony to byly dvě, ale ta druhá je spíš „na součástky“. Domluvil jsem se s paní – a ve čtvrtek ráno vyrazil na Smíchov.

Matiné začalo na Masaryčce, kde piáno bez nikoho na židli a otevřené! Tož jsem neodolal a střihnul jsem Day Dream (nic jiného si již nepamatuji) a pokračoval na metro. Vystoupím na Andělu, svedu zápas s brýlemi a respirátorem a medle, u sloupu na zemi sedí bubeník, co bubeník, přímo drummer a mlátí do různých artefaktů kolem sebe. Buben měl jen jeden, ale hafo kastrólů, pokliček a kýblů. Na zemi měl dva menší činely a jeden tlumil pohorkou! Vedle stál rudlík (asi jako transportation facility) a na něm upevněný cow bell.

Jak vidno, chvíli jsem tam postál, peníz do kyblíku hodil a pak se vydal dál. Paní jsem zkontaktoval, harmoniku (y) zacáloval a vydal se domů. A ta funkční, ta funkční má hezký zvuk!