Dolní Kounice

https://photos.app.goo.gl/mZ6Ws6JL1npLuZvk8

 Jezeřany-Maršovice 3.-5. září 2021

V pátek jsme vyrazili dříve a tak jsme cestou navštívili Wilsonovu skálu. To mi bylo tak 6 a stanovali jsme se strejdou J. a jeho přítelkyní pod W. skálou na břehu řeky Jihlavy. A jako třešničku  mi kluci horolezci ukázali jak si sednout na lano – a já tu skálu slanil! Dnes je tam přehrada a dole autokemp, ale přesto je ta příroda nádherná.
V sobotu jsem naplánoval Moravský Krumlov přes Ivančice a Dolní Kounice. Po příjezdu do Kounic jsme si důkladně prohlédli Rosu Coeli, pak jsme poobědvali -a byl čas na návrat. Cestou něco lupu cibule a papriky.
V neděli jsem byl požádán o zkrácení trasy. Cesta sice nebyla dlouhá, ale jízda po hrbolaté polňačce mezi drny zpestřená průjezdy terénními brázdami (nejsou vidět na mapě, ale pro jejich zdolání musíte slušně zabrat) ubrala hodně sil všem. I baterii v Evině kole :-) .
Takže Bohutice s lurdskou jeskyní a zpět. Parta zůstala na křižovatce v hospodě a k jeskyni jsme dorazili tři.
No a pak zpět, zabalit a domů, do Prahy, do lékárny do p…. a my ještě na rakletování k Johance. Návrat domů kolem 22. hodiny.

Skútrem na Výrovku

Když už tady byl i Matouš, E se konečně odhodlala k výjezdu pěkně po mastňácky na Výrovku skůtrem. Matouš jel na skijeringu za skútrem a Růžena se mi vrtěla v klíně. Na V. se Matouš odpojil k provádění svých snowboardových sjezdů a my se odebrali přes Bufé (otevřeno), Luisinu vyhlídku, Lesní (zavřeno), Tetřeví (!), zámeček, Pražskou, Webrovky. Nad Orlíkem jsme to zuli a došli domů pěšmo.

Na Tetřeví jsme dali polévku, čaj, groček a malé pivko – a nechali nás ohřát.

Nakonec E to zvládla velmi dobře, ale já byl z toho plužení ještě 3 dny špatnej…

Mráz a sníh v Řeži

Už je takhle asi týden – tak jsem se po Covidu poprvé odhodlal… a nelitoval! Rychlý sníh i bez mázy a Růžena se opět jednou proběhla. Ráno u řeky a odpoledne nahoře v polích. A qečeru hekání na gauči…

S Lubošem za Covidem…

26.-28. ledna – byl u nás Luboš.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec,  Pec 347,  Pec347,  Pěnkavčí vrch,  Růžohorky,  Obří důl

Růžohorky – Přední Výsluní

Bylo docela hezky – a tak jsem Evě navrhnul, že bychom na běžkách zopakovali část mého včerejšího výletu. Ukázalo se, že lanovka stejně končí na Růžohorkách, takže nebylo co řešit.

Perfektní prašan byl na cestě lehce stažen rolbou, takže sjezd na Portášky byl opravdovou radostí – a stihli jsme to za neuvěřitelnou necelou čtvrthodinu. Za Portáškami jsme si střihli okruh kolem Pěnkavčího vrchu s perfektně upravenou stopou.

Vyvstala otázka, kam od boudy Jana – tak jsme se vydali přímo loukou ke kapličce na Předním Výsluní. Tam naše radost končila, neb až pod penzion Kobr se pod prašanem skrýval hnusně rozrytý led. No a pak nás čekal velice nepříjemný pěší sestup zletovatělou silnicí až do Úpy, a pak stále pěšky (silnička byla spíše ledovatá než zasněžená) domů.

Klíčová slova:  Krkonoše,  Pec,  Pec 347,  Růžohorky,  Přední výsluní,  kaplička na Předním Výsluní

Braunovka – pololetní prázdniny

Příjezd: čtvrtek večer (30.1.)
Pátek: výšlap směr Čerťák, část odpadla na Studenově, a tak postupně až ke křižovatce pod Čerťákem.
Na zpáteční cestě fotím Janovu Skálu.
Sobota: sjezdovky nemajíce, vyrážíme přes Zadní Plech nahoru pěšky, z Plechu dolů Eva běžky já pěšky na Krakonošovu snídani. Kládovkou na výstup z Harrachova. Ten úsek kládovky skutečně stál za to, proběhla se Růžena i já.
Neděle: pěšky (sníh už stál doopravdy za …) na Dvoračky (Špuntovku) (já vím!…), pak doma oběd, úklid a s baťohy na plecích dolů na parkoviště.

Janova skála

Odskok do galerie

Klíčová slova: Braunovka, Dvoračky, Štumpovka, Janova skála, Studenov, Krakonošova snídaně, Zadní Plech.

Nedělní sjezdování

Děti se balily, Eva kolem nich kroužila a já překážel. Taxem bafnul svoje „sixstáry“ a sednul na skibus.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

… a do galerie přejdete tímto odkazem!

Silvestr 2019, Nov rok 2020

https://photos.app.goo.gl/VdKkqJ5fJaDmsrjp8

Silvestr 2019, Nov rok 2020 17 new photos Album by sasakaldy

28.XII. Na Portáškách silný vítr a tudíž vlek nepremával – tož jsme to vyšlápli po cestě na běžkách. Náramně jsme se poměli na Borůvce – oběd formou bufé – no paráda!
29.XII. Opakovaný pokus Portáškami nahoru (ujel nám skibus na Javor): perfektní okruh kolem Pěnkavčího vrchu s výhledy na Sněžku!
30.XII. Vlet s Marjánkou a dětmi kolem Černé hory – po výstupu nahoru z běžecké stopy zjišťuji, že jsem vytrousil vodítko. Ženy a děti pokračují kolem Černé hory, já zpět – vodítko bylo až na rozcestníku u – nyní už bývalé – Sokolské boudy. Pokračuji přímou cestou přes boudu na Černé hoře, zbytek výpravy dohoním na Kolínské. Oběd na Krakonošovi a návrat přes Webrovky. U Kladenky si na ledu dvojnásobně narážím kostrč.
31.XII. Lížu si rány doma a cvičím certifikáty (a stejn nefungují).
1.I. vyrážíme opět na Portášky, ale ledovka je strašná! Navíc na Borůvce zavřeno (ale pan Veselý mne zachránil jedním Krakonošem), poobědváme na Kobru….

Sokolská bouda

„Chřadla, chřadla, až….“

– „Až ?“

„… až uchřadla!“

Kliknutím zvětšíte obrázek…

… a na galerii přejdete tímto odkazem.

Perná 2019

Břeclav – kliknutím přechod do GALERIE

Vinařské cyklostezky 13.-15. září, Perná, Pálava

Eva měla v Řeži týden kola na autě na štendru a přivezla Pepu. Já zas přijuchal z Blavy do Břeclavi a pak busem do Perné (dojel jsem jako number one).

Sobotní výlet přes Mikulov do Nového Přerova a návrat přes Novosedly (tam bylo vinobraní) a Dolní Dunajovice.

Nedělní pak jenom projížďka kolem Nových Mlýnů s konzumací ryb uzených a smažených v „Občerstvení Mušov“. Pak hupky dupky do Veverské Bitýšky, kde jsme zanechali auto, kola, cyklovýstroj, výstroj na školení a z  Brna Flixbusem do Bratislavy na 4 hodiny spánku (22:00 – 02:00).

Výlet do Pece

Jen tak jsme si vyjeli… Počasí mělo být hnusné, mělo nás být šest, ale dopadlo to jinak. Byli jsme nakonec pouze čtyři a počasí, na rozdíl od nížiny, bylo na horách docela fajn. Ze soboty na neděli lehce nasněžilo – ale na přání našich hostů jsme nechali běžky na pokoji.

	Sobota: Karlův vrch, Větrník na Karlově vrchu, vzhůru Šramlem nad Portášky a z rozcestí na Růžohorku. Malé jídlo a drobné občerstvení a pak přes kapličku na Předním výsluní do Vúpy a domů (ale ne do Podolí ani do lékárny).
	Neděle: autobusem do Jánek, lanoffkou na Černou horu a pak procházkou na Kolínskou a po svážnici nad Úpské domky (Jančíkárnu), kousek po žluté a po nalezení rohačkové cesty až k nám na parkoviště. Cestou potkáváme jak pěší tak lyžaře s tvářemi rozjasněnými z krásného nasněženého nedělního dne.

Poslední březnová Pec

Byli jsme tři: Eva Matouš a já. Matouš si jezdil na snowbordu (viděli jsme jej tudíž akorát u snídaně a večeře) a my si s Evou dali jeden den běžkařský (Brambergem nahoru, Lyžařská, Lesní, Kolínská, pod Václavákem směr Valšovky a z Valšovek po sinici dolů do Javořího dolu) a jeden pěší (Karlsberg, zpět k Šramlu, kolem Danielky, Janova bouda, Borůvka, pensoin Kobr a pozdní oběd v Atlasu ve V. Úpě.

Den běžkový

Den pěší

 

Soelden

9. – 6. března
Jeli jsme jedním autem (Sharan) Márinka, Sofka, Eva, Honzík a já. 2.vůz Johanka se 2 kluky. 3.vůz Sylva s Vojtou, Emou a Jůlinkou.
Počasí: dost na prd, asi tak 2 dny slušné, jinak dost mlh a sněžení. Takže ježdění spíš technické v hlubokáči.
Na ledovec jsme doslova pouze nakoukli jedno odpoledne, přičemž právě na ten ledovec jsem se dost těšil – vzpomínky z roku 2006 jsou docela živé…
Fotogalerie —–>

Dlouhá louka

Celý týden hezky a v Peci obsazeno… Tak jsme v sobotu ráno vyrazili. Krušné jsou z Řeže nejblíž a dálnice až do Teplic.

Docela se to povedlo: zrána se rozpršelo a pršelo nám až na Fláje. Tam déšť pomalu ustal a pomalu přešel v husté sněžení. Stopy výborné, s mázou jsem se nemazal: jen na zaschlou krkonošskou stoupací jsem líznul kapku červeného klistru. A jelo to bezvadně. No – ale vzhledem k počasí těch 11 kilometrů docela stačilo. No a pak jsme se zastavili na polívku v hospůdce. I Růža byla docela spokojená – i když promočená.

Cesta dolů byla dost horor: děsně to klouzalo – ještě že Karkulka nemá ABS – nevím, jak bych se s tím popral… No jeden mládenec to nezvlád a sjel do lesa – naštěstí se nekutálel – stromy ho zastavily.

Zima jak v prdeli ledního medvěda.

Ranní teploty se pohybují tak kolem -12. Sněhu není moc, ale de to, před šutry uhýbám.

Stáhnout Outlook pro Android

Když děda babičku na hory vzal
/:Zimou se klepala, dědek se smál:/

Když mlha padala jezdili dál
/:A byla jim zima a vítr vál!:/

Bonneval sur Arc

Jednodenní výlet skibusem na blízkou třitisícovku.

Val Cenis

Už tradiční lednový zájezd s Vlaďkou.

Vzpomínka na včerejší běžkovýlet.

Z Pomezních bud na Spálený mlýn Lvím dolem.

Dneska leje a včera bylo krásně
Sedím v Peci na prdeli
a píšu si básně.

Z toho je vidět celkem jasně
a je třeba mít na  zřeteli
že slova mi ňák nejdou přes dásně

to snad spíše gramatika
když hard disk se tetelí
a klávesnice PC tiká.

František voní a máme dost dřeva
co jsme si nasekali
a u hrnců šuká Eva.

Tak já končím a vy se mějte krásně
přeji byste nechořeli
……
….. a pište si básně!

P pod S

Fantastická lyžovačka

Středa, 26.prosince 2018 – hezký den a vyrážíme na sjezdovky.
Perfektní sníh, minimum lidí na vlecích.
Mělo to jen 2 nedostatky: podcenil jsem teplé oblečení a ceny permic jsou jako v Rakousku.
Restauraci Obzor nebrat. Prostředí sice pěkné, ale obsluha skoro neumí česky a ceny jsou za rohem. Je libo polévku za 100? Pravda, byla to „velká“ polévka…

Neděle a pondělí.

Neděle: Aurora, Karlův vrch, Větrník, bouda Máma – útěk bez placení (ale jo, paxem přijel autem a vše srovnal :-)

Pondělí: Za Toscou k prameni a vzhůru lesem až na Úpskou samotu. Pak přes Webrovky, za Webrovkama vlevo po dřevařských stezkách po Kolínské boudy (Eva polévka, já Plzeň), zpátky k Webrovkám a Javorem dolů, svážnicí ke Slovance (Orlíku) a domů!