Úvodní stránka

Dolní Kounice

Napsat komentář

https://photos.app.goo.gl/mZ6Ws6JL1npLuZvk8

 Jezeřany-Maršovice 3.-5. září 2021

V pátek jsme vyrazili dříve a tak jsme cestou navštívili Wilsonovu skálu. To mi bylo tak 6 a stanovali jsme se strejdou J. a jeho přítelkyní pod W. skálou na břehu řeky Jihlavy. A jako třešničku  mi kluci horolezci ukázali jak si sednout na lano – a já tu skálu slanil! Dnes je tam přehrada a dole autokemp, ale přesto je ta příroda nádherná.
V sobotu jsem naplánoval Moravský Krumlov přes Ivančice a Dolní Kounice. Po příjezdu do Kounic jsme si důkladně prohlédli Rosu Coeli, pak jsme poobědvali -a byl čas na návrat. Cestou něco lupu cibule a papriky.
V neděli jsem byl požádán o zkrácení trasy. Cesta sice nebyla dlouhá, ale jízda po hrbolaté polňačce mezi drny zpestřená průjezdy terénními brázdami (nejsou vidět na mapě, ale pro jejich zdolání musíte slušně zabrat) ubrala hodně sil všem. I baterii v Evině kole :-) .
Takže Bohutice s lurdskou jeskyní a zpět. Parta zůstala na křižovatce v hospodě a k jeskyni jsme dorazili tři.
No a pak zpět, zabalit a domů, do Prahy, do lékárny do p…. a my ještě na rakletování k Johance. Návrat domů kolem 22. hodiny.

Skútrem na Výrovku

Napsat komentář

Když už tady byl i Matouš, E se konečně odhodlala k výjezdu pěkně po mastňácky na Výrovku skůtrem. Matouš jel na skijeringu za skútrem a Růžena se mi vrtěla v klíně. Na V. se Matouš odpojil k provádění svých snowboardových sjezdů a my se odebrali přes Bufé (otevřeno), Luisinu vyhlídku, Lesní (zavřeno), Tetřeví (!), zámeček, Pražskou, Webrovky. Nad Orlíkem jsme to zuli a došli domů pěšmo.

Na Tetřeví jsme dali polévku, čaj, groček a malé pivko – a nechali nás ohřát.

Nakonec E to zvládla velmi dobře, ale já byl z toho plužení ještě 3 dny špatnej…

Mráz a sníh v Řeži

Napsat komentář

Už je takhle asi týden – tak jsem se po Covidu poprvé odhodlal… a nelitoval! Rychlý sníh i bez mázy a Růžena se opět jednou proběhla. Ráno u řeky a odpoledne nahoře v polích. A qečeru hekání na gauči…

S Lubošem za Covidem…

Napsat komentář

26.-28. ledna – byl u nás Luboš.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec,  Pec 347,  Pec347,  Pěnkavčí vrch,  Růžohorky,  Obří důl

Růžohorky – Přední Výsluní

1 komentář

Bylo docela hezky – a tak jsem Evě navrhnul, že bychom na běžkách zopakovali část mého včerejšího výletu. Ukázalo se, že lanovka stejně končí na Růžohorkách, takže nebylo co řešit.

Perfektní prašan byl na cestě lehce stažen rolbou, takže sjezd na Portášky byl opravdovou radostí – a stihli jsme to za neuvěřitelnou necelou čtvrthodinu. Za Portáškami jsme si střihli okruh kolem Pěnkavčího vrchu s perfektně upravenou stopou.

Vyvstala otázka, kam od boudy Jana – tak jsme se vydali přímo loukou ke kapličce na Předním Výsluní. Tam naše radost končila, neb až pod penzion Kobr se pod prašanem skrýval hnusně rozrytý led. No a pak nás čekal velice nepříjemný pěší sestup zletovatělou silnicí až do Úpy, a pak stále pěšky (silnička byla spíše ledovatá než zasněžená) domů.

Klíčová slova:  Krkonoše,  Pec,  Pec 347,  Růžohorky,  Přední výsluní,  kaplička na Předním Výsluní