14.-23.ledna, apartmány Les Combes, studio 3, kde jsme byli 2. Cesta poschoďovým autobusem Vega tour, seděli jsme nahoře za čelním sklem = nádherný výhled.
Skipas jsme měli na 7 dní, od neděle do soboty, poslední den v sobotu jsme si udělali malý výlet na Pointe de la Masse, kde jsme se vyhřívali na sluníčku sedíce na dřevěné podlaze a kochali jsme se pohledem z ochozů na okolité vrcholky, ty nejvyšší měly přes 4 tisíce metrů.
Jinak jsme brousili zejména Sunny express, který jsme měli hned u chalupy, takže u východu z lyžárny jsme nazuli lyže a sjeli cca 100 metrů na již zmíněný Sunny express. Při návratu jsme dojeli ze sjezdovky až těsně před dveře do lyžárny – takže z hlediska přístupu na sjezdovku to byla absolutní špica. Ze Sunnyho jsme pravidelně přecházeli na sedačku Becca nebo Mont de la Chambre.
Spaní již bylo slabší, měli jsme k dispozici palandu a pod ní vytahovací šuple. Mě se lézt na palandu nechtělo, takže jsem ležel na vytahovacím šupleti…. Bez myčky na nádobí.
Navštívili jsme jen 2 ze 3 údolí, Nakoukli jsme do Meribelu. Courchevel byl pro nás nedostupný a Orelle jsme vzdali hned na vrcholovém průsmyku. Nakonec jsme sjeli i pár červených – ale pokud byly s ledovými plotnami, E značně trpěla.
Díky Covidu nebyly sjezdovky přeplněné, ale stejně jsme vzpomínali na komorné prostředí Val Cenis!
9. – 6. března
Jeli jsme jedním autem (Sharan) Márinka, Sofka, Eva, Honzík a já. 2.vůz Johanka se 2 kluky. 3.vůz Sylva s Vojtou, Emou a Jůlinkou.
Počasí: dost na prd, asi tak 2 dny slušné, jinak dost mlh a sněžení. Takže ježdění spíš technické v hlubokáči.
Na ledovec jsme doslova pouze nakoukli jedno odpoledne, přičemž právě na ten ledovec jsem se dost těšil – vzpomínky z roku 2006 jsou docela živé… Fotogalerie —–>
Udělali jsme si vyhlídkovou jízdu po sjezdovce Cascades. Výhledy byly nádherné, ale ten konec už byl za trest. Šutry, závěje naškrábaného pískového firnu – no humus.
21.-29. ledna 2017.
Poslední zbytky dobrého sněhu – ale valem mizel. Po lyžovačce – skluznice jako samice. Orvané. Prostě rolbisti nahrnovali na dráhy sníh, odkud se dal, ale želbohu i se štěrkem. Ale i tak – bylo to prima!
Letošního roku jsme se ve zdraví dočkali společného výletu širší rodiny do Alp. Tentokráte to již byl Samnaun. Galerie je přístupná kliknutím na obrázek.
.
.
.
.
Tentokráte přináším i plánek sjezdovek – pro lepší popis místa snímku.
.
.
.
Dlužno říci, že počasí se vydařilo („Týden s nejlepším počasím v tomto roce!“ konstatoval náš portugalský řidič šatlu, kterým nás vozil od penziónu k lanovce a zpět). Na sníh se vcelku též nedalo stěžovat, dokonce v pátek ráno jsme si mohli zalyžovat v asi 5 centimetrovém prašánku…
Šel jsem do Ter-mobylu se poptat na nějakou blbost, ale omylem jsem byl v o’Dafonu. Jedním z udivených přihlížejících byla moje kolegyně-šermířka z velmi mladých let. Ahoj? Co děláš? Organizuju lyžařský výlet do Francie, nechceš jet s námi? To víš že chci! A to se vše zmaterializovalo 17.-26.ledna. A to místo bylo Briancon. Lyžovačka byla velmi kvalitní, počasí vyšlo. Škoda jen, že to tak rychle uběhlo!
Namísto Livigna, které jsme prošvihli kvůli nemoci. dopřáváme si prodloužený víkend v Zillertalu. Bydlíme v Hippachu, na dohled lanovky ve Schwendau.
Cesta proběhla nad očekávání hladce, z Řeže jsme vyrazili v cca 2 hod, Prahu jsme měli za sebou v cca 3 hod a večer v osm jme byli na místě…
Val Senales – klikni na obrázek pro přechod do obrazové galerie.
V roce 2007 jsme vyjeli s Evou sami, protože nikdo o nás do party nestál. Statečně nás vyvezka Zuska (ta zelená Suzuka!), i když do serpentin na Santa Katarinu (kde jsme bydleli) musela jet na jedničku.
I po létech musím konstatovat, že ty alpská panoramata patří k nejhezčím, co jsem v Alpách zažil.
Espace Alex 