Braunovka – pololetní prázdniny

Příjezd: čtvrtek večer (30.1.)
Pátek: výšlap směr Čerťák, část odpadla na Studenově, a tak postupně až ke křižovatce pod Čerťákem.
Na zpáteční cestě fotím Janovu Skálu.
Sobota: sjezdovky nemajíce, vyrážíme přes Zadní Plech nahoru pěšky, z Plechu dolů Eva běžky já pěšky na Krakonošovu snídani. Kládovkou na výstup z Harrachova. Ten úsek kládovky skutečně stál za to, proběhla se Růžena i já.
Neděle: pěšky (sníh už stál doopravdy za …) na Dvoračky (Špuntovku) (já vím!…), pak doma oběd, úklid a s baťohy na plecích dolů na parkoviště.

Janova skála

Odskok do galerie

Klíčová slova: Braunovka, Dvoračky, Štumpovka, Janova skála, Studenov, Krakonošova snídaně, Zadní Plech.

Nedělní sjezdování

Děti se balily, Eva kolem nich kroužila a já překážel. Taxem bafnul svoje „sixstáry“ a sednul na skibus.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

… a do galerie přejdete tímto odkazem!

Silvestr 2019, Nov rok 2020

https://photos.app.goo.gl/VdKkqJ5fJaDmsrjp8

Silvestr 2019, Nov rok 2020 17 new photos Album by sasakaldy

28.XII. Na Portáškách silný vítr a tudíž vlek nepremával – tož jsme to vyšlápli po cestě na běžkách. Náramně jsme se poměli na Borůvce – oběd formou bufé – no paráda!
29.XII. Opakovaný pokus Portáškami nahoru (ujel nám skibus na Javor): perfektní okruh kolem Pěnkavčího vrchu s výhledy na Sněžku!
30.XII. Vlet s Marjánkou a dětmi kolem Černé hory – po výstupu nahoru z běžecké stopy zjišťuji, že jsem vytrousil vodítko. Ženy a děti pokračují kolem Černé hory, já zpět – vodítko bylo až na rozcestníku u – nyní už bývalé – Sokolské boudy. Pokračuji přímou cestou přes boudu na Černé hoře, zbytek výpravy dohoním na Kolínské. Oběd na Krakonošovi a návrat přes Webrovky. U Kladenky si na ledu dvojnásobně narážím kostrč.
31.XII. Lížu si rány doma a cvičím certifikáty (a stejn nefungují).
1.I. vyrážíme opět na Portášky, ale ledovka je strašná! Navíc na Borůvce zavřeno (ale pan Veselý mne zachránil jedním Krakonošem), poobědváme na Kobru….

Výlet do Pece

Jen tak jsme si vyjeli… Počasí mělo být hnusné, mělo nás být šest, ale dopadlo to jinak. Byli jsme nakonec pouze čtyři a počasí, na rozdíl od nížiny, bylo na horách docela fajn. Ze soboty na neděli lehce nasněžilo – ale na přání našich hostů jsme nechali běžky na pokoji.

	Sobota: Karlův vrch, Větrník na Karlově vrchu, vzhůru Šramlem nad Portášky a z rozcestí na Růžohorku. Malé jídlo a drobné občerstvení a pak přes kapličku na Předním výsluní do Vúpy a domů (ale ne do Podolí ani do lékárny).
	Neděle: autobusem do Jánek, lanoffkou na Černou horu a pak procházkou na Kolínskou a po svážnici nad Úpské domky (Jančíkárnu), kousek po žluté a po nalezení rohačkové cesty až k nám na parkoviště. Cestou potkáváme jak pěší tak lyžaře s tvářemi rozjasněnými z krásného nasněženého nedělního dne.

Poslední březnová Pec

Byli jsme tři: Eva Matouš a já. Matouš si jezdil na snowbordu (viděli jsme jej tudíž akorát u snídaně a večeře) a my si s Evou dali jeden den běžkařský (Brambergem nahoru, Lyžařská, Lesní, Kolínská, pod Václavákem směr Valšovky a z Valšovek po sinici dolů do Javořího dolu) a jeden pěší (Karlsberg, zpět k Šramlu, kolem Danielky, Janova bouda, Borůvka, pensoin Kobr a pozdní oběd v Atlasu ve V. Úpě.

Den běžkový

Den pěší

 

Vzpomínka na včerejší běžkovýlet.

Z Pomezních bud na Spálený mlýn Lvím dolem.

Dneska leje a včera bylo krásně
Sedím v Peci na prdeli
a píšu si básně.

Z toho je vidět celkem jasně
a je třeba mít na  zřeteli
že slova mi ňák nejdou přes dásně

to snad spíše gramatika
když hard disk se tetelí
a klávesnice PC tiká.

František voní a máme dost dřeva
co jsme si nasekali
a u hrnců šuká Eva.

Tak já končím a vy se mějte krásně
přeji byste nechořeli
……
….. a pište si básně!

P pod S

Fantastická lyžovačka

Středa, 26.prosince 2018 – hezký den a vyrážíme na sjezdovky.
Perfektní sníh, minimum lidí na vlecích.
Mělo to jen 2 nedostatky: podcenil jsem teplé oblečení a ceny permic jsou jako v Rakousku.
Restauraci Obzor nebrat. Prostředí sice pěkné, ale obsluha skoro neumí česky a ceny jsou za rohem. Je libo polévku za 100? Pravda, byla to „velká“ polévka…