Úvodní stránka

Novoroční oběd na Lovecké chatě

Napsat komentář

https://photos.app.goo.gl/yxnHAM7gbudRn5q79

Velikonoce 2022

Napsat komentář

Vyrazili jsme již ve středu. Matouš už byl v chalupě, Lucka měla přijít odpoledne.
My ve čtvrtek vyrazili na běžky! Celodenní výlet na Lesní, ale ta byla zavřená, takže plynovodem na Tetřevky…. no pak zpátky kolem Pražské a svážnicí dolů. Skončili jsme u Orlíku, neb sníh už ztrácel slušné jméno.
V pátek nad Aurorou jablůňka – dost jsme ji oštucovali – chtěli jsme jí prosvětlit korunu – E se domnívá, že ji dopěstuje k rodícímu ovocnému stromu. Loni na podzim byla skutečně obsypaná plody a srny to doopravdy ocenili. 
V sobotu kolem Aurory nahoru, přes sjezdovku Portášky k boudě Jana a ke Kobrům na větrník. Qečeru přijeli Zemánci, abychom si udělali nedělní výlet přes křížovou cestu v Temném dole na Eminu cestu. Z ní jsme přešli k Červenému kříži a pak po Dlouhém hřebeni k Novému kříži. 
No a v pondělí kolem Aurory nahoru, po cestě přes sjezdovku na Portáškách k boudě Jana a ke kapličce. Oběd na Lovecké chatě.

Wikipedie:

Nový Červený kříž

V důsledku imisní kalamity v 80. letech 20, století byl na mnoha místech v Krkonoších zničený les. Obnažený zůstal i Dlouhý hřeben mezi Malou Úpou a Lysečinami. V roce 1994 byl vztyčen osmimetrový Nový Červený kříž v tehdy zcela odlesněném sedle mezi dvěma vrcholy Dlouhého hřebene s přáním, aby se brzy ztratil zarostlý v novém lese, což se během následujících dvaceti let vyplnilo.

O5 na Větrníku

Napsat komentář

Po 6 létech o5 na místech tak důvěrně známých. 3.-6. února 2022. Sněhu hafo, s E. jsme si vzali pouze běžky, ale ne fyzičku. Takže všehovšudy jeden celodenní výlet na Žižkovu boudu…

Bylo nás asi tak osmnáct (Marjánka a Johanka s rodinama, Silvie, Hanča taky tak a my dva. Navíc Růženka).

Zjstil jsem, jak málo věcí mi stačí pro přežití na Větrníku. Věci jsme měli do pátku zamčené v autu na parkovišti..

Jo a J. vystřelila brzy ráno v neděli, juchali pro nového psa. Prý se jmenuje Quinn.

Jediná lyžovačka 2021

Napsat komentář

Zatracenej Covid! Francie v lednu odpadla (ta loňská taky, ale to zas qůli prachům), Rakousko zrovna tak, takže jediný den, kdy jsem stál na sjezdovkách, byl 26.12.2020. Letos to samý: jediný den na sjezdovkách byl 27.prosinec. Pak přišla obleva a 3.ledna jsme odjeli domů.

To byl ale den! S dcerou a pokro dětma jsme vyrazili hned ráno, já si koupil permici, vyšel od kasy k čekající mládeži, nakopnul lyže – a zjistil jsem, že mi chybí špička levé boty. Celá i s jednou přezkou. Tak jsem dítě a praděti poslal na lano a já šel somrovat do půjčovny. Přede mnou snad celá holandská rodinka – no zabralo to slabou hodinku a já vyšel k vleku v 11.  V 11:30 jsem zjistil, že má stařecká fyzička po čtyrech Labutích už nič moč, taxem šel na kafe. Kafe měli jen uvnitř, ale tam narváno. Takže svařák. No a když jsem měl vypito, přihrnulo se dítě (40) a praděti – a že půjdem na oběd. Tak jo, šli jsme prubnout Emmericha. Výhled nádherný, jídlo výborné, ceny elektrické (220). Tož ve 13:30 jsme vypadli. Já si dal poo ještě jednu Labuť a hópnul jsem na druhou stranu na Javořák (nad Kladenkou). Je to taková Idioten Wiese, ale pro rekre odpočinkovou jízdu jako dělaná. Pak jsem nahoře potkal dítě, že prubnem Bramberk. No já už byl měkkej v kolenou, taxem řek, že už se necítím, a že dám ještě 2x Labuť a valim domů. Jaxem řek taxem udělal a v 15:30 doma, ale jaxem zjistil – bez rukavice.

Takže celková bilance:

  • 1 permice
  • 1 bota
  • 1 rukavice
  • Čisté cca 2 hod na sjezdovce

A to vše za permici za lidovou cenu 1010 ve slevě pro děti a přestárlé. Pro informaci: Když jsem dokupoval permici na 7. den ve Francii, stálo mne to rovných 1000.-. beze slev.

Další den začalo mrholit a všechno to tálo. Z toho krásného sněhu na obrázku se stal mokrý hnůj. Takže jsme na Silvestra udělali rodinný výlet na Hrádeček (věkové rozpětí 4-71), zkontrolovat, jaxi vede nemovitost našeho Pana Prezidenta. On je tam taky přírodní park Hrádeček a zřícenina Hrádeček. No romantika, že jeden močí petrolej…

https://photos.app.goo.gl/knVxZvqN4PnAsdiW7

Skútrem na Výrovku

Napsat komentář

Když už tady byl i Matouš, E se konečně odhodlala k výjezdu pěkně po mastňácky na Výrovku skůtrem. Matouš jel na skijeringu za skútrem a Růžena se mi vrtěla v klíně. Na V. se Matouš odpojil k provádění svých snowboardových sjezdů a my se odebrali přes Bufé (otevřeno), Luisinu vyhlídku, Lesní (zavřeno), Tetřeví (!), zámeček, Pražskou, Webrovky. Nad Orlíkem jsme to zuli a došli domů pěšmo.

Na Tetřeví jsme dali polévku, čaj, groček a malé pivko – a nechali nás ohřát.

Nakonec E to zvládla velmi dobře, ale já byl z toho plužení ještě 3 dny špatnej…

S Lubošem za Covidem…

Napsat komentář

26.-28. ledna – byl u nás Luboš.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec,  Pec 347,  Pec347,  Pěnkavčí vrch,  Růžohorky,  Obří důl

Růžohorky – Přední Výsluní

1 komentář

Bylo docela hezky – a tak jsem Evě navrhnul, že bychom na běžkách zopakovali část mého včerejšího výletu. Ukázalo se, že lanovka stejně končí na Růžohorkách, takže nebylo co řešit.

Perfektní prašan byl na cestě lehce stažen rolbou, takže sjezd na Portášky byl opravdovou radostí – a stihli jsme to za neuvěřitelnou necelou čtvrthodinu. Za Portáškami jsme si střihli okruh kolem Pěnkavčího vrchu s perfektně upravenou stopou.

Vyvstala otázka, kam od boudy Jana – tak jsme se vydali přímo loukou ke kapličce na Předním Výsluní. Tam naše radost končila, neb až pod penzion Kobr se pod prašanem skrýval hnusně rozrytý led. No a pak nás čekal velice nepříjemný pěší sestup zletovatělou silnicí až do Úpy, a pak stále pěšky (silnička byla spíše ledovatá než zasněžená) domů.

Klíčová slova:  Krkonoše,  Pec,  Pec 347,  Růžohorky,  Přední výsluní,  kaplička na Předním Výsluní

Braunovka – pololetní prázdniny

Napsat komentář

Příjezd: čtvrtek večer (30.1.)
Pátek: výšlap směr Čerťák, část odpadla na Studenově, a tak postupně až ke křižovatce pod Čerťákem.
Na zpáteční cestě fotím Janovu Skálu.
Sobota: sjezdovky nemajíce, vyrážíme přes Zadní Plech nahoru pěšky, z Plechu dolů Eva běžky já pěšky na Krakonošovu snídani. Kládovkou na výstup z Harrachova. Ten úsek kládovky skutečně stál za to, proběhla se Růžena i já.
Neděle: pěšky (sníh už stál doopravdy za …) na Dvoračky (Špuntovku) (já vím!…), pak doma oběd, úklid a s baťohy na plecích dolů na parkoviště.

Janova skála

Odskok do galerie

Klíčová slova: Braunovka, Dvoračky, Štumpovka, Janova skála, Studenov, Krakonošova snídaně, Zadní Plech.

Nedělní sjezdování

Napsat komentář

Děti se balily, Eva kolem nich kroužila a já překážel. Taxem bafnul svoje „sixstáry“ a sednul na skibus.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

… a do galerie přejdete tímto odkazem!

Silvestr 2019, Nov rok 2020

Napsat komentář

https://photos.app.goo.gl/VdKkqJ5fJaDmsrjp8

Silvestr 2019, Nov rok 2020
17 new photos Album by sasakaldy

28.XII. Na Portáškách silný vítr a tudíž vlek nepremával – tož jsme to vyšlápli po cestě na běžkách. Náramně jsme se poměli na Borůvce – oběd formou bufé – no paráda!
29.XII. Opakovaný pokus Portáškami nahoru (ujel nám skibus na Javor): perfektní okruh kolem Pěnkavčího vrchu s výhledy na Sněžku!
30.XII. Vlet s Marjánkou a dětmi kolem Černé hory – po výstupu nahoru z běžecké stopy zjišťuji, že jsem vytrousil vodítko. Ženy a děti pokračují kolem Černé hory, já zpět – vodítko bylo až na rozcestníku u – nyní už bývalé – Sokolské boudy. Pokračuji přímou cestou přes boudu na Černé hoře, zbytek výpravy dohoním na Kolínské. Oběd na Krakonošovi a návrat přes Webrovky. U Kladenky si na ledu dvojnásobně narážím kostrč.
31.XII. Lížu si rány doma a cvičím certifikáty (a stejn nefungují).
1.I. vyrážíme opět na Portášky, ale ledovka je strašná! Navíc na Borůvce zavřeno (ale pan Veselý mne zachránil jedním Krakonošem), poobědváme na Kobru….

Výlet do Pece

Napsat komentář

Jen tak jsme si vyjeli… Počasí mělo být hnusné, mělo nás být šest, ale dopadlo to jinak. Byli jsme nakonec pouze čtyři a počasí, na rozdíl od nížiny, bylo na horách docela fajn. Ze soboty na neděli lehce nasněžilo – ale na přání našich hostů jsme nechali běžky na pokoji.

Sobota: Karlův vrch, Větrník na Karlově vrchu, vzhůru Šramlem nad Portášky a z rozcestí na Růžohorku.
Malé jídlo a drobné občerstvení a pak přes kapličku na Předním výsluní do Vúpy a domů (ale ne do Podolí ani do lékárny).
Neděle: autobusem do Jánek, lanoffkou na Černou horu a pak procházkou na Kolínskou a po svážnici nad Úpské domky (Jančíkárnu), kousek po žluté a po nalezení rohačkové cesty až k nám na parkoviště.
Cestou potkáváme jak pěší tak lyžaře s tvářemi rozjasněnými z krásného nasněženého nedělního dne.

Poslední březnová Pec

Napsat komentář

Byli jsme tři: Eva Matouš a já. Matouš si jezdil na snowbordu (viděli jsme jej tudíž akorát u snídaně a večeře) a my si s Evou dali jeden den běžkařský (Brambergem nahoru, Lyžařská, Lesní, Kolínská, pod Václavákem směr Valšovky a z Valšovek po sinici dolů do Javořího dolu) a jeden pěší (Karlsberg, zpět k Šramlu, kolem Danielky, Janova bouda, Borůvka, pensoin Kobr a pozdní oběd v Atlasu ve V. Úpě.

 

Vzpomínka na včerejší běžkovýlet.

Napsat komentář

Z Pomezních bud na Spálený mlýn Lvím dolem.
Z Pomezek na Spaláč

Dneska leje a včera bylo krásně
Sedím v Peci na prdeli
a píšu si básně.

Z toho je vidět celkem jasně
a je třeba mít na  zřeteli
že slova mi ňák nejdou přes dásně

to snad spíše gramatika
když hard disk se tetelí
a klávesnice PC tiká.

František voní a máme dost dřeva
co jsme si nasekali
a u hrnců šuká Eva.

Tak já končím a vy se mějte krásně
přeji byste nechořeli
……
….. a pište si básně!

P pod S

Fantastická lyžovačka

Napsat komentář

Středa, 26.prosince 2018 – hezký den a vyrážíme na sjezdovky.
Perfektní sníh, minimum lidí na vlecích.
Mělo to jen 2 nedostatky: podcenil jsem teplé oblečení a ceny permic jsou jako v Rakousku.
Restauraci Obzor nebrat. Prostředí sice pěkné, ale obsluha skoro neumí česky a ceny jsou za rohem. Je libo polévku za 100? Pravda, byla to „velká“ polévka…

Neděle a pondělí.

Napsat komentář

Neděle: Aurora, Karlův vrch, Větrník, bouda Máma – útěk bez placení (ale jo, paxem přijel autem a vše srovnal :-)

Pondělí: Za Toscou k prameni a vzhůru lesem až na Úpskou samotu. Pak přes Webrovky, za Webrovkama vlevo po dřevařských stezkách po Kolínské boudy (Eva polévka, já Plzeň), zpátky k Webrovkám a Javorem dolů, svážnicí ke Slovance (Orlíku) a domů!

Lví důl

Napsat komentář

Velikonoce 2018

Napsat komentář

Už ne na Větrníku, ale na Braunovce. A tam Růženka nesmí…

27.3. – 2.4.
Hlavně se sjezdovalo, na běžkách jsme se vydali na Labskou. To jsme si vybrali nejhorší počasí o Velikonocích, mlha, vítr a navíc promazáno… Takže bezfotek.

Pec

Napsat komentář

Po docela náročném BE16 odjíždím za rodinkou, která v Peci prožívá jarní prázdniny. Štokrlata s Matoušem jdou pilovat snowbord, Eva s Johankou šukají kolem domácnosti, Šíma kope díry ve sněhu kolem baráku. Bafnu své sjezdoffky a vyjedu se podívat, co na kopci… Na Svornosti mé obligát(or)ní pivko – no ale ty lyže už na ledu opravdu nedrží – a kolem je ledu dost a dost. Našel jsem brusírnu hran, ale také tam měli zimní botky, podobné, jakým jsem začátkem ledna 1 škubnutím tkaničky vyrval ffšechny háčky… takže nezbývalo, než se vrátit domů, dosti obtížen.
V neděli jsme nejenom balili a smejčili, ale Eva mne zavedla na Přední Výsluní. Vycházku jsme završili obědem v penzionu Kobr.Kliknutím na obrázek se přenesete do obrazové galerie.

Víkend v Peci

Napsat komentář

V sobotu bylo docela hezké počasí. Neodolal jsem a objel všechny koncové stani e velkých vleků. Obligátní foto na Svornosti nesmělo chybêt…

Po příjezdu do V.Úpy mne v restauraci bezděky posadili pod tento plakát. Samozřejmě, vyrojily se vzpomínky…

Výlety z Pece

Napsat komentář

Older Entries