Před šesti lety jsme s E poprvé vyjeli spolu na vodu – konkrétně na Berounku. Oba beze zkušeností – přidali jsme se k partě ostřílených říčních vlků. V našem věku i mladších – i těch nejmladších. Partu vede bývalý závodník Petr, který se rozhodl pro kolečko 5 řek, které každý rok střídá. Takže pro nás: Berounka, Lužnice, Ohře, Sázava, Otava – a letos opět Berounka. 2. rokem, tedy na Lužnici, se k nám na palubu nalodila i Růženka – lodní pes. Brzy se seznámila s většinou osazenstva – také díky její nekonečné nenažranosti několik souputníků přišlo o svůj žvanec.
Každopádně, tato parta – zejména kmenoví členové Petr a Honza – letos završili 30 let tohoto plovoucího cirkusu (ne jako klauniády, ale jako karuselu) a v Modřanech se zorganizovala malá slavnost k tomuto kulatému datu…
Pro nezasvěcené: Modřany proto, že tam má oddíl, ve kterém je Petr, loděnici a Modřany jsou ta obec, jak u ní leží Praha:
... je to fakt - a ten je dán:
Praha leží u Modřan!
Byli jsme zde i v jiných létech. Ale Dračice za Osikou má pro nás stále své kouzlo. I když je to jen pár stovek metrů.
Malá poznámka: To první foto v albu bylo pořízeno v jinou dobu a v jiný den, ale to jen jako ilustrace jízdy po Osice. Mimochodem: Prohodili jsme si se S. háčka a kormidlo a dopadlo to klasicky: téměř rozvodem – i když až tak daleko to pochopitelně nemohlo dojít… Sofce se loď točila jako káča a já si na háčku se svým metrákem připadal jak ta příslovečná vosa na bonbónu…
Před 5 lety jsme začali jezdit vodu s Petrem Z. Petr má svůj specifický výběr 5 řek: Berounka, Lužnice, Ohře, Sázava a Otava. Letos jsme tedy u Petra završili náš pětiletý cyklus. Nejsme tedy už na vodě nováčky, ačkoliv k ostříleným vlkům se rovněž nemůžeme řadit. Memento: před Kestřanskými peřejemi jsme se udělali v prudké vodě u břehu po najetí na kmen… Promiň Pepo, obrázky z Kestřanských peřejí jaksi… nejsou.
Nájezd: sobota, 27.6., kemp Velké Hydčice
Neděle, 28.6. – sjezd Sušice – Velké Hydčice
Pondělí 29.6. – velmi povedený výley na Antýgl. Autobus nám neujel, prostě nejel (bravo Arriva!). Takže „hospodářský den“ v Sušici.
Úterý 30.6. – opakování sjezdu Sušice – Velké Hydčice.
Středa, 1.7. – Velké Hydčice – Katovice
Čtvrtek, 2.7. – Katovice – (Strakonice, oběd U sokolovny) – Štěkeň
Pátek, 3.7. – Štěkeň – Putim (soutok Otavy a Blanice)
Sobota, 4.7. – Putim (soutok) – Písek (u plovárny)
Neděle, 5.7. – to již bez party, na Smetiprachu s Johanou a Honzou.
15.-18.července, příjezd do Petrova 14.7. Źa chvíli přijel Honza, přivezl čisté děti a čisté oblečení, to špinavé odvezl (Přeháním: dovezl Matouše, který nahradil Hozíka a Šimona). Přespali jsme ve stanu, ráno jsme vyfasovali loď, prošli instruktáží – a vyrazili.
Wda je řeka v severním Polsku. Nedaleko města Swiecie se vlévá do Wisly a ta končí svoji pouť ve Gdaňském zálivu.
O polských řekách platí obecně: jsou velice čisté, s průzračnou vodou s poměrně svižným proudem. Nejsou zde peřeje, překážky tvoří popadané stromy. Na jednom takovém poté, co můj háček Šimon zaspal a vzbuzen zareagoval chaoticky, jsme se slušně cvakli. Nejhorší bylo to, že právě tam tvořilo dno slušně zapáchající bahno.
Upádlovali jsme cca 110 km, 12. a dopoledne 13. července jsme strávili na pláži poloostrova Hel a 13. odpoledne jsme vyrazili směr Strážnice. Tam nás čekala další vodácká trasa, ale motorovým člunem po Baťově kanálu.
Kliknutím na obrázek přejdete do fotogalerie.
Během plavby došlo na pasování pulců na vodáky samotným Neptunem: Eva, Sofie a já jsme byli pasováni loni na Brdě, letos se pasování dočkali Honzík se Šimonem – takže jsme již slušná vodácká rodina.
Poslední červnový víkend – to se už stalo pravidlo, že jedem s Petrem na vodu. Letos tedy Sázava – je to už naše 4.společná vodácká sezona s Evou. Tak tedy:
22.6. – 28.6.2019 – Sázava
Musím se přiznat, že mne trochu přemohlo sluníčko (viz globální oteplení) a byli jsme nuceni partu zbaběle opustit o den dříve :-(
Původně to měla být Drawa – ale CK Honzík nedokázala naplnit zájezd. Eva začala zuřivě šounit po internetu, až našla, ža skupina (…) Delfín vedená Dingem v ten samý čas pořádá splyw po řece Brdě – to je co by kamenem dohodil (100 km? – ale co je to proti celkové dálce 700!) Vyjeli jsme, přičemž nám nebylo 80% věcí vůbec jasno – ale nelitovali jsme!!!!!! Sapolno – Rudzki Most, 15.-20.7., odjezd v neděli ráno 9:00, příj. Kohoutov, sobota 7:15
Bylo nás pět: Eva, Sofka, Růžena, Matouš a já… a Delfíni nás přijali jako vlastní. A ještě se zjistilo, že nejsme si tak neznámí, mnoho z nich znalo jak Antonia tak Kač…
Terezka: Nemáš ty něco společného s Antoniem?
No jo, mám, je to můj synátor! – Tak ho pozdravuj!
Opět vodácká akce s Petrem Z. Letos přibyli (alespoň na pár dní) Zuzana s Lubošem. Počasí: dost pršelo, ale na lodi to vždy jakž-takž vyšlo, takže vyloženě v dešti jsme jeli od Svatošovských skal do K.Varů.
23.6. Sobota
příjezd do Kynšperka nad Ohří, večeře v pivovaru – zajíc!
24.6. Neděle
výlet na SOOS. Po vydařeném obědě v nádražní restauraci nám ujíždí osobák, takže si prohlédneme lehce Cheb, ale na SOOS nám zbývá mnohem méně času……
25.6. Pondělí
Tršnice – Kynšperk nad Ohří. Cestou oběd v Nebanicích.
26.6. Úterý
Kynšperk – Šabina.
27.6. Středa
Šabina – Loket. Ráno nás opouštějí Zuzana s Lubošem. Oběd u Barona (Královské Poříčí)
28.6. Čtvrtek
Loket – Karlovy Vary. Oběd u Svatošských skal, poobědě dojíždíme do K.Var v dešti.
29.6. Pátek
Karlovy Vary – Radošov. Po adrenalinovém sjezdu vodáckou „šluchtou“ vydatný oběd u Huberta.
30.6. Sobota
Radošov – Vojkovice. Po adrenalinu ve Velichovských peřejích závěrečné balení lodí a rozlučka ve Vojkovicích.
Joko loni, tak i letos s Petrem Z. poslední týden v červnu. Letos se jela Lužnice.
S počasím jsme měli celkem štěstí: nezmokli jsme. Jediná buřina nás stihla na Metelu, ale včas jsme obrátili loď vzhůru dnem a doběhli na bramborák do kiosku. Na druhé straně: vody v řece opravdu nebylo moc. Lodě jsme často přetahovali po písku (Majdeléna – Mláka, Veselí – Ovčín, most) anebo hůře, přes kameny (Mláka – Hamr).
Espace Alex 