V neděli jsme si zase přispali, ale ukázalo se nádherné počasí. Odnesl jsem do sběrného kontejneru něco šatstva a vydali jsme se s Růženkou k řece. Tam jsem se konečně začal probouzet – a uvědomovat si, že výlet na Lovoš nebo Boreč časově (s ohledem na jízdní řádd) už jakosi časově nevychází.
No ale proč lézt na Lovoš, když za chalupou máme Řivnáč? No a vocamcaď je to kousek do Únětic. A v Úněticích dělá paní Lasíková ty úžasné koláče (slané i sladké) – a kdyby tam měli zavřeno, můžem do Únětického pivovaru a tam kdyby měli plno, můžem do Roztok.
Nakonec jsme se uchytili ihned u Lasíků, dokonce jsme našli i místo k sezení uvnitř lokálu. No a když jsme ůdolím seběhli k Vltavě, zjistili jsme, že restaurace v Roztokách je v rekonstrukci.
Po příchodu na perón jsme zjistili, že vlak jede tak za 2-3 minuty.
"Nevm, co se se světem děje, ale už nefunguje ani zákon schválnosti."
https://photos.app.goo.gl/2b7QR98CYyfbV5P39
 |
Řivnáč a Únětice 5 new photos Album by sasakaldy photos.app.goo.gl |
