Jak je v Řeži

Neděle – opět slunečno – a to bílé za stromy – to není sníh, to jsou mlhy nad Vltavou.

Jak je v Řeži

Na Mikuláše: opět jeden krásný prosincový den…

Jak je v Řeži.

Tlustice

Začalo to tím, že jsem se konečně rozhoupal. Výměna zimních gum není nic, co bych nezvládl za 15 minut, ale tentokráte bylo nutné 2 nové gumy zakoupit… Takže telefonování do servisu. A telefonování je pro mne úraz. Nerad volám neznámým lidem, právě tak, jak nesnáším telefonáty od cizích lidí.

Tak jsem do servisu zajel a vše domluvil s pánem z očí do očí. No a včera došlo k náhradě letních gum za zimní. Chápejte, u nás, ve výšce 250 m nad mořem nečekám nic třeskutého – i když jsou lidé, kteří kvůli „zimním kalamitám“ si v tomto kraji pořídili čtyřkolku! – ale plánujeme, Krkonoše, Krušné hory, pak nějaké Alpy – no všechno místa, kde se zimní výbava (vozím ssebou i lopatu uhlířku) docela sejde…

Tak jsem si dal kafíčko a mezitím mi vyměnili gumy – a začalo sněžit. Ano, vážení, včera sněžilo kvůli mým novým zimním gumám a kvůli mně! A protože jsme to sněžení očekávali, v předstihu jsme odstěhovali i naši tlustici z letního bytu na balkóně. Přečkala tam trpělivě i letošní sucha a letošní vedřiny – ale že by přečkala i mráz, v to jsme nedoufali.

Takže znovu do kouta v obýváku! A jako už poněkolikáté, co jezdí (tlustice) na letní byt, po návratu „domů“ rozkvetla.

Resumé: včera v Řeži sněžilo, vyměnil jsem gumy a naše tlustice, která byla přes léto na balkóně rozkvetla.
Howgh!

Jak je v Řeži

… a okolí. Dnešní příspěvek je nejenom o prudce qetoucím vánočním kaktusu, ale i o vítání sv.Martina na vinici sv.Kláry

Odesláno uživatelem: Outlook pro Android

Letošním svatomartinským vínem jsme si připili v romantickém prostředí na vinici sv. Kláry. Nicméně, předtím jsem nafotil náš vánoční kaktus. Letošní léto strávil (opět) na balkóně (i v těch vedřinách) a zdá se, že se mu to docela líbilo. Qete jaxteklý, ale na vánoce to asi nebude.

Dalším adeptem je tlustice, ta to nejen přežila, ale i letos poqete. Qětenství je sice malé a nenápadné (a bílé), ale jednoho to docela potěší.

Vinice sv. Kláry

Náš kaktus qete…

Náš kaktus qete…

Večer v Řeži

Jak je v Řeži.

Včera, když jsme se vraceli, byla jasná a velmi hvězdnatá obloha. Výsledek se dostavil: v noci lehce mrzlo, auta bílá – a ráno mlha, že by se dala krájet. Nicméně – slunce zabralo, a bylo z toho jedno z krásných podzimních rán s mlhou nad Vltavou…

 

Jak je v Řeži.

Navštívil nás Viktor. I s rodiči. Přespali u nás a odešli dřít na Jižní městečko. Tak jsme tam přijeli v neděli a odvezli  obě děti (Viktora i Alici) do krčského lesa. Tam jsme s nima asi dvě hoďky kroužili a pak jsme spící mimina předali maminkám. Viktor spal celou dobu, Alice se na chvíli probudila, usmála se na nás a spala dál…

 

To koukáte, co jsem měl dnes k obědu.

Jitrnice, jak mě ji naučil dělat kolega z Maďarska. To dáte jitrnici na pekáč (-ek), podlejete vodou a pečete v troubě do křupava. Voda se časem vypaří, takže jitrnička se peče ve vlastní šťávě. Rychlé a snadné, funguje i na klobásy!
Zelí je ze zbytku kysaného v pytlíku, samozřejmě podušeného na cibulce, obdělané do sklovata až do zlatova na oleji, zahuštěné po moravském způsobu strouhaným jablkem. Jablíčko též srazí kyselost zelné šťávy, kterou vmíchám do dušeného zelíčka. Já dusím spíše krátce, jen aby se spojily chutě. Brambory umí i takový vůl jako já!

Kliknutím zvětšíte

Levý Hradec a Únětice

Sobotní výlet po okolí (Eva se na běžky necítila). Vystoupali jsme od Vltavy na Levý Hradec, pak po hřebeni Kozích hřbetů do Únětic k Lasíkům. Po vydatné konzumaci údolím Únětického potoka do Roztok, přívozem do Klecánek a kolem Vltavy domů…

Kliknutím zvětšíte obrázek

Odskok do galerie