Tak letošní Velikonoce po delší době bez dětí. Sice nás jistý čas zachraňovaly praděti (Matouš s Luckou), ale když v sobotu cítili, že instruktorování na sjezdovce bylo dost, zbalily si svých pět švestek a odjeli domů. Takže Ignác na parkovišti osiřel a Karkulka je o5 vPraze.
Navzdory počasí, využili jsme pěkných chvilek a osud nám dopřál několik hezkých výletů.
6.4. Přes Karlův vrch a Růžohorky na Přední Výsluní. Na Růžohorky mne E dostala velmi živou představou oroseného půllitru na chatě na R.
8.4. Kolem kostela ve Velké Úpě po žluté kolem obory Fucknerova Paseka na Valšovky a Kolínskou. Po obědě – cesta po žluté na Webrovky uzavřená (tetřivci) – takže k Pražské a přes Pec domů. Při sestupu Muldou se konečně vyčasilo!
Po několika dešťových dnech a po průtrži v noci přinesl ranní mrazík vysušení terénu. Absence sněhu a ledu zase odstranila nenezpečí skleněných hor. Zdálo se tedy být vše optimální, ale tragédie číhala v Temném Dole: My tam dorazili zhruba před 13-tou a řízkovna otevírala (z technických důvodů) až v 16 :-))
Trasa: autobusem z V.Úpy na Spálený mlýn, pěšky do Temného Dolu a skibusem na Terminál.
Vyrazili jsme již ve středu. Matouš už byl v chalupě, Lucka měla přijít odpoledne.
My ve čtvrtek vyrazili na běžky! Celodenní výlet na Lesní, ale ta byla zavřená, takže plynovodem na Tetřevky…. no pak zpátky kolem Pražské a svážnicí dolů. Skončili jsme u Orlíku, neb sníh už ztrácel slušné jméno.
V pátek nad Aurorou jablůňka – dost jsme ji oštucovali – chtěli jsme jí prosvětlit korunu – E se domnívá, že ji dopěstuje k rodícímu ovocnému stromu. Loni na podzim byla skutečně obsypaná plody a srny to doopravdy ocenili.
V sobotu kolem Aurory nahoru, přes sjezdovku Portášky k boudě Jana a ke Kobrům na větrník. Qečeru přijeli Zemánci, abychom si udělali nedělní výlet přes křížovou cestu v Temném dole na Eminu cestu. Z ní jsme přešli k Červenému kříži a pak po Dlouhém hřebeni k Novému kříži.
No a v pondělí kolem Aurory nahoru, po cestě přes sjezdovku na Portáškách k boudě Jana a ke kapličce. Oběd na Lovecké chatě.
Wikipedie:
Nový Červený kříž
V důsledku imisní kalamity v 80. letech 20, století byl na mnoha místech v Krkonoších zničený les. Obnažený zůstal i Dlouhý hřeben mezi Malou Úpou a Lysečinami. V roce 1994 byl vztyčen osmimetrový Nový Červený kříž v tehdy zcela odlesněném sedle mezi dvěma vrcholy Dlouhého hřebene s přáním, aby se brzy ztratil zarostlý v novém lese, což se během následujících dvaceti let vyplnilo.
Po 6 létech o5 na místech tak důvěrně známých. 3.-6. února 2022. Sněhu hafo, s E. jsme si vzali pouze běžky, ale ne fyzičku. Takže všehovšudy jeden celodenní výlet na Žižkovu boudu…
Bylo nás asi tak osmnáct (Marjánka a Johanka s rodinama, Silvie, Hanča taky tak a my dva. Navíc Růženka).
Zjstil jsem, jak málo věcí mi stačí pro přežití na Větrníku. Věci jsme měli do pátku zamčené v autu na parkovišti..
Jo a J. vystřelila brzy ráno v neděli, juchali pro nového psa. Prý se jmenuje Quinn.
Počasí absolutně nepřálo lyžařským aktivitám. Lehce mrholilo, teploty vystoupily nad nulu i v noci, vše teklo…. I když jsem namítal, že v lese bude bláto, musel jsem nakonec uznat, že E má pravdu, stojí za to sejít do nižších poloh a zvolit turistiku. A nakonec – na Hrádečku jsme nebyli a chtěli jsme se tam podívat. Ono se nejedná pouze o weekend house V.H., ale on existuje dokonce přírodní park Hrádeček. Krajina neuvěřitelně rozeklaná – no skalní útvar Baba a zřícenina hrádku Hrádeček podtrhují romantiku krajiny.
Happy birthday to you, happy birthday to you, Happy birthday Mister prezident, Happy birthday to you…
V.H. samozžejmě neměl narozky na silvestra, ale hlas Marilyn Monroe doprovázený ukulele mne doprovázel cestou…
… a nato jsme se sešli ve Vysočanech. A bylo nás 12. A snědly se dvě husokachny, jedna z Kohoutova a druhá se dokoupila, aby se v tom regimentu na každého dostalo!
Kačka s dětma v Praze a potřebovala si něco vyřídit. A tak se mi dostalo cti strávit půlden s vnoučaty. Protože zima, zalezli jsme pod střechu, do herního centra Žirafa v Čestlicích. Navrhoval jsem původně brusle, ale děti ještě nebruslily a já si netroufl kočírovat 2 nebruslaře na ledě….
Setkali jsme se na Svatého Velkého Října na Suchdole a slavili a slavili a slavili. Říjen v listopadu? No vysvětlení musíte hledat v pravoslaví (a tak je to tam všechno).
Ihned jak Honzík cestou z Borůvky zastavil, uvědomil jsem si, že z tohoto fleku jsem již fotil. Při pohledu do archívů se ukázalo, že ano, a to letos 7. ledna při sjezdu na běžkách od chaty Jana do V.Úpy (Celá cesta potom lanoffkou na Růžohorky a běžkmo domů právě přes chatu Jana a kapličku na Předním výsluní.) Dnešní cesta lanovkou na Portášky a pěšky (Honzík a Martin Koloběžmo) na Borůvku a domů.
23.-27. srpna V neděli přijeli Štoci – a to vám bylo veselo! Pecka (Portášky), Sklenářovice, Borůvka…. Positivem bylo otevření terasy restaurace Corso (dobré ceny, Radegast, stínek…), ale jak náhle otevřela, tak i zavřela.
Espace Alex 