O5 na Větrníku

Po 6 létech o5 na místech tak důvěrně známých. 3.-6. února 2022. Sněhu hafo, s E. jsme si vzali pouze běžky, ale ne fyzičku. Takže všehovšudy jeden celodenní výlet na Žižkovu boudu…

Bylo nás asi tak osmnáct (Marjánka a Johanka s rodinama, Silvie, Hanča taky tak a my dva. Navíc Růženka).

Zjstil jsem, jak málo věcí mi stačí pro přežití na Větrníku. Věci jsme měli do pátku zamčené v autu na parkovišti..

Jo a J. vystřelila brzy ráno v neděli, juchali pro nového psa. Prý se jmenuje Quinn.

Silvestr 2021 na Hrádečku

Počasí absolutně nepřálo lyžařským aktivitám. Lehce mrholilo, teploty vystoupily nad nulu i v noci, vše teklo…. I když jsem namítal, že v lese bude bláto, musel jsem nakonec uznat, že E má pravdu, stojí za to sejít do nižších poloh a zvolit turistiku. A nakonec – na Hrádečku jsme nebyli a chtěli jsme se tam podívat. Ono se nejedná pouze o weekend house V.H., ale on existuje dokonce přírodní park Hrádeček. Krajina neuvěřitelně rozeklaná – no skalní útvar Baba a zřícenina hrádku Hrádeček podtrhují romantiku krajiny.

Happy birthday to you, happy birthday to you,
Happy birthday Mister prezident,
Happy birthday to you…

V.H. samozžejmě neměl narozky na silvestra, ale hlas Marilyn Monroe doprovázený ukulele mne doprovázel cestou…

Rodinná návštěva Borůvky

Kontrasty

https://photos.app.goo.gl/yVpM86CNVLeXnK4Z9

Same place – different time.

Ihned jak Honzík cestou z Borůvky zastavil, uvědomil jsem si, že z tohoto fleku jsem již fotil. Při pohledu do archívů se ukázalo, že ano, a to letos 7. ledna při sjezdu na běžkách  od chaty Jana do V.Úpy (Celá cesta potom lanoffkou na Růžohorky a běžkmo domů právě přes chatu Jana a kapličku na Předním výsluní.) Dnešní cesta lanovkou na Portášky a pěšky (Honzík a Martin Koloběžmo) na Borůvku a domů.

Lustiges beisamensein in Pec

https://photos.app.goo.gl/ep9vcyVPJFrN9Qgq8

23.-27. srpna
V neděli přijeli Štoci – a to vám bylo veselo! Pecka (Portášky), Sklenářovice, Borůvka….
Positivem bylo otevření terasy restaurace Corso (dobré ceny, Radegast, stínek…), ale jak náhle otevřela, tak i zavřela.

Vnoučata z Bitýšky v Peci

https://photos.app.goo.gl/UaMSzMK3DvmskvY87

Pec 15.-19.8. (fotky, samotný pobyt od neděle do soboty)
Imperativ: nechodit moc na výlety a dlouhé procházky….

Martin v Peci

https://photos.app.goo.gl/eetNtVEmsZdqkVuX8 Pec 8.-14.8.

Mašinka Albeřinka

V rámci pobytu na táboře v Albeři jsme několikrát využili nebo potkali známý jindřichohradecký vláček. A protože s E. jsme jezdili na Albeř již v létech sedumdesátých (20. století), přináším název dráhy, jak ji naši spolutáborníci nazývali.

Fotky jsou z vícero dnů, jak během pobytu vznikaly. Snad největším přeqapením byla zásadní změna tváře proslulé stanice Kaproun.

Pomezí (Markl)

https://photos.app.goo.gl/rT5Ux8eLVETn91hq6

Kostel sv.Jana Křtitele, zbytek románského kostela pobořeného husity.

Lanový park

To byl výlet k posrání. Cestu Staré město pod Landštejnem – Slavonice (Maříž) jsme absolvovali 6x!

1. Z Albeře přes Staré M. do Maříže. Hrníčky vypálené nebyly. Přesněji: byl vypálen 1 ze tří.
2. Takže do Starého Města, lanový park. Platit lze pouze cash.
3. Jedeme do Slavonic, vybrat baňkomat.
4. Zpět do lanového parku. Vše se jax tax (neumím háček na x) daří a já si dávám tonic bitter lemon – zakázané ovoce (tedy přesněji lemonáda) mého mládí a po vypití další dávky kofeinového závisláka se odšourám do lan.parku. Jo! Děti si to zřejmě užily!
5. Jedeme zpět do Maříže pro hrníčky! A byly vypálené!.
6. Takže zpět na Albeř. Cestou, protože to je poslední možnost, stavíme na Pomezí. A to je další příspěvek. Večeři jsme stihli.

Johanko, promiň za došlé žádosti o proplacení parkovného, rychlíkových příplatků a.t.p. Pokud došly Honzovi, tak to proto, že za Johančiným Fordem jsme měli Honzův nosič na kola. Pochopitelně s SPZ-kou ze Šaránka…. Doufám, Jožko, že alespoň 4 kola našeho Ignáce (all-drive-grip) ti vzhůru Břežanským údolím dobře zabírala!

Tiše! Jako Horní Pěna!

Ale, to jsou jenom… Byli jsme v ZOO. V Horní Pěně. Vláíčkem do Blažejova a pak přes lesy a pole do ZOO mezi Horní a Dolní Pěnou. Zpátky to bylo horší, ona ta česká Kanada je docela hrbatá… Horní Pěna, Nová Ves, Sedlo, Nový Vojířov, Nová Bystřice, Albeř, tábor.

Průzkum Dračice od Blata k Osice

Byli jsme zde i v jiných létech. Ale Dračice za Osikou má pro nás stále své kouzlo. I když je to jen pár stovek metrů.

Malá poznámka: To první foto v albu bylo pořízeno v jinou dobu a v jiný den, ale to jen jako ilustrace jízdy po Osice. Mimochodem: Prohodili jsme si se S. háčka a kormidlo a dopadlo to klasicky: téměř rozvodem – i když až tak daleko to pochopitelně nemohlo dojít… Sofce se loď točila jako káča a já si na háčku se svým metrákem připadal jak ta příslovečná vosa na bonbónu…

Velký pátek ’21

Malá procházka kolem Aurory nahoru a přes Borůvku domů.

Viktor a Apolenka v Řeži

Týden s Martinem

Původně jsme měli odjet do Pece až v pondělí, poté co odjede Míša s kamarádkou. Ale. Kamarádka onemocněla. Taxme odjeli v sobotu… Zaměnili jsme ignáce za Hunda, hodili do něj své bágly – Martin už tam měl vše – a vyrazili jsme. Pak, následující neděli, přijela Marjánka na Ignácovi a odjela s Martinem na Hundu.

Slíbil jsem, že noci s Martinem budu trávit já. A vyhrál jsem! Martin spal jak dudek a k snídani nás musela Eva vytahovat kolem osmé!

Viktor v Peci

https://photos.app.goo.gl/9kVoQnWetkW7Z7N36

Apolenka v Bitýšce

https://photos.app.goo.gl/EptGmVqoEqTBjGSb9

Tisovec 2019

Plán se zrodil někdy v zimě: Navštívíme slovenskou parní zubačku! Pak jsme přes internet rezervovali lístky a ubytování a 17. srpen 2019 byl Ten Den!

Dopoledne jsme strávili v Tisovci na zubačce, projeli jsme ji nahoru a dolů a odpoledne jsme se ještě podívali „o dolinu vedle“ na známou Čiernohronskú železnicu do ČIerneho Balogu.

Baťův kanál

15.-18.července, příjezd do Petrova 14.7. Źa chvíli přijel Honza, přivezl čisté děti a čisté oblečení, to špinavé odvezl (Přeháním: dovezl Matouše, který nahradil Hozíka a Šimona). Přespali jsme ve stanu, ráno jsme vyfasovali loď, prošli instruktáží – a vyrazili.

Odskok do fotogalerie zde.

Wda

Wda je řeka v severním Polsku. Nedaleko města Swiecie se vlévá do Wisly a ta končí svoji pouť ve Gdaňském zálivu.

O polských řekách platí obecně: jsou velice čisté, s průzračnou vodou s poměrně svižným proudem. Nejsou zde peřeje, překážky tvoří popadané stromy. Na jednom takovém poté, co můj háček Šimon zaspal a vzbuzen zareagoval chaoticky, jsme se slušně cvakli. Nejhorší  bylo to, že právě tam tvořilo dno slušně zapáchající bahno.

Upádlovali jsme cca 110 km, 12. a dopoledne 13. července jsme strávili na pláži poloostrova Hel a 13. odpoledne jsme vyrazili směr Strážnice. Tam nás čekala další vodácká trasa, ale motorovým člunem po Baťově kanálu.

Kliknutím na obrázek přejdete do fotogalerie.

Během plavby došlo na pasování pulců na vodáky samotným Neptunem: Eva, Sofie a já jsme byli pasováni loni na Brdě, letos se pasování dočkali Honzík se Šimonem – takže jsme již slušná vodácká rodina.