Počasí absolutně nepřálo lyžařským aktivitám. Lehce mrholilo, teploty vystoupily nad nulu i v noci, vše teklo…. I když jsem namítal, že v lese bude bláto, musel jsem nakonec uznat, že E má pravdu, stojí za to sejít do nižších poloh a zvolit turistiku. A nakonec – na Hrádečku jsme nebyli a chtěli jsme se tam podívat. Ono se nejedná pouze o weekend house V.H., ale on existuje dokonce přírodní park Hrádeček. Krajina neuvěřitelně rozeklaná – no skalní útvar Baba a zřícenina hrádku Hrádeček podtrhují romantiku krajiny.
Happy birthday to you, happy birthday to you, Happy birthday Mister prezident, Happy birthday to you…
V.H. samozžejmě neměl narozky na silvestra, ale hlas Marilyn Monroe doprovázený ukulele mne doprovázel cestou…
Štědrý večer byl u nás v Řeži 22.12…. A qůli Covidu jsme nemohli 23. na betlémy, a tak jsme zvolili výšlap do přírody, a aby to mělo cíl, vyšlápli jsme si di jeskyně. Do Drábovny. Ano, tady v Řeži máme jeskyni.
Zrovna tak jsme obstrouhali oběd: hospody zavřený, takže jsme si objednali jídlo v hospodě v Klecanech i s dovozem.
Po obědě jsme děti rozeslali domů k rodičům a odjeli do Pece.
28.XII. Na Portáškách silný vítr a tudíž vlek nepremával – tož jsme to vyšlápli po cestě na běžkách. Náramně jsme se poměli na Borůvce – oběd formou bufé – no paráda!
29.XII. Opakovaný pokus Portáškami nahoru (ujel nám skibus na Javor): perfektní okruh kolem Pěnkavčího vrchu s výhledy na Sněžku!
30.XII. Vlet s Marjánkou a dětmi kolem Černé hory – po výstupu nahoru z běžecké stopy zjišťuji, že jsem vytrousil vodítko. Ženy a děti pokračují kolem Černé hory, já zpět – vodítko bylo až na rozcestníku u – nyní už bývalé – Sokolské boudy. Pokračuji přímou cestou přes boudu na Černé hoře, zbytek výpravy dohoním na Kolínské. Oběd na Krakonošovi a návrat přes Webrovky. U Kladenky si na ledu dvojnásobně narážím kostrč.
31.XII. Lížu si rány doma a cvičím certifikáty (a stejn nefungují).
1.I. vyrážíme opět na Portášky, ale ledovka je strašná! Navíc na Borůvce zavřeno (ale pan Veselý mne zachránil jedním Krakonošem), poobědváme na Kobru….
Středa, 26.prosince 2018 – hezký den a vyrážíme na sjezdovky. Perfektní sníh, minimum lidí na vlecích.
Mělo to jen 2 nedostatky: podcenil jsem teplé oblečení a ceny permic jsou jako v Rakousku.
Restauraci Obzor nebrat. Prostředí sice pěkné, ale obsluha skoro neumí česky a ceny jsou za rohem. Je libo polévku za 100? Pravda, byla to „velká“ polévka…
Klasika: 23. večer v Řeži, děti u nás přespaly, ráno 24. na Betlémy, pak na Oběd do Kolkovny na nám.Republiky. Poobědě předání dětí rodičům a odjezd do Pece.
No, na ty letošní asi nezapomeneme… Po dlouhé době nebudeme na Větrníku a nepodařilo se soustředit omladinu na jeden den. Takže 1. várka se konala už 18.12. – na Bílé hoře.
Vánoce a Silvestr na Katschbergu – 27.12.2014 – 3.1.2015 – na horském almu bez elektřiny a jediným topením byly spusty dřeva. Horká voda v koupelně se vyráběla v kotli, ve kterém se topilo – dřevem. Místo vany dřevěná káď. Prostě romantika jako prase – někdy bych si to zase zkusil… Sedlák nás tam vyvezl traktorem na valníku, vyházeli jsme děti a krámy – a traktor odjel… Jedině, že cesta dolů a na sjezdovku byla málo vysněžená, a skluznice na konci pobytu – jak samice.
Konečně se to jednou povedlo! Holky s dětmi zůstávají na chatě, ergo Eva to s úklidem nepřehání – a před odjezdem domů si lehce vyběhneme na Kolínskou!
Espace Alex 