Klaus-Steyr

Königsee – Schloss Hellbrunn

Celá projetá trasa byla z Bad Dornbrün do Hallein, cca 53km

Dorfgastein-Bad Gastein a zpět

Schwarzach – Werfen

Traunsee

Trénujeme zadky

Kolem Větrušických roklí směrem na Veltrusy. Hospody vesměs zavřené, chytli jsme se až v Dědibabech Statek 1738. Ceny sice vyšší, ale qalita naprosto výtečná. Do Lužce už nikoli přívozem, ale po nové lávce pro pěší… Pak přes Mlčechvosty na vraňanskou zastávku a osobákem domů.

Jak je v Řeži

Fakt dost vysoká voda. Sice nebylo to na povodeň, ale spousta cest v okolí Vltavy pod vodou…

The magic hour

Od Řeže přes Korziku a Sardinii až do Tel Avivu. Ale mým favoritem je Sofie na Albeři.

Tak je to ve světě zařízený

Jak je to ve světě zařízený
každý má nějaký přirození
někdo dlouhý, někdo krátký
tak jak se narodil ze svý matky.

Povídá Evička Adamovi
ať se jí podívá mezi nohy
že je celá rozrušená
asi je vod mrazu roztržená.

To není vod mrazu to je ďoura
stvořená akorát na pinďoura
vidíš jak si stoupnul rázem
lehni si pod jabloň Evi na zem.

Eva se ve tváři uzarděla
že neví co se v tý ďouře dělá
to se zeptej mýho ptáka
votoč se, vemem to na stojáka.

Eva se zpočátku strachy chvěla
za chvíli zkušeně přrážela,
pak šukala jako ďábel
a tak se narodil Kain a Ábel.

Adam řek: todle byl parádní pich
tak vlastně vznik první dědičnej hřích
někdy k pláči, někdy bžunda
vod těch dob ve světě vládne kunda.

Výlet s masem

Středa – vstali jsme do překrásného dne. Protože svoji spolubydlící musím nakrmit, je třeba zajít do Temného Dolu k Motyčkovi pro maso. Taky bychom měli navštívit Vrkouše – je doma na nemocenské – ve školce skončil. Utrpěl pracovní úraz – srážku s blbcem. Nicméně neodoláme počasí a vystoupáme kolem Honzova ručeje až na Pražačku.Pak po zelené přes V.Tippeltovy boudy na Valšovky. Čas se nachýlil, vynecháváme Kolínskou a přes Malé Tippeltovy boudy sestupujeme Javořákem. Na Lovecké mají zavříno (paní Lovecká odjela dokonce do Prahy!) a tak jdeme domů a otevřem si lahváče.

Celou cestu jsem se cítil jako geroj, ale musím si přiznat, že toho mám dost. Když Růženku přikryji polštářem – ani se nehne a leží tak až do večeře. To je samozřejmě na všech čtyrech a dožaduje se svého…,

A last but not least: 12.dubna je sv. Gagarina – jedno z mých velkých faux-pas. Divil jsem se mámě, proč peče narozeninový dort, vždyť to zase tak velký svátek není…. Od té doby na její narozeniny nezapomínám.

Throwback to Tuesday

Tak jsem vylezl do deště, abychom se s Růženou vzájemně vyvenčili…

Similar photos

Když chodíme kolem chaty Orlík, neodolám a fotím panorama Pece se Studniční horou. Pan Gůgl se toho chytnul a poskládal tuto vzpomínku:

Velikonoce 2023

Tak letošní Velikonoce po delší době bez dětí. Sice nás jistý čas zachraňovaly praděti (Matouš s Luckou), ale když v sobotu cítili, že instruktorování na sjezdovce bylo dost, zbalily si svých pět švestek a odjeli domů. Takže Ignác na parkovišti osiřel a Karkulka je o5 vPraze.

Navzdory počasí, využili jsme pěkných chvilek a osud nám dopřál několik hezkých výletů.

6.4. Přes Karlův vrch a Růžohorky na Přední Výsluní. Na Růžohorky mne E dostala velmi živou představou oroseného půllitru na chatě na R.
8.4. Kolem kostela ve Velké Úpě po žluté kolem obory Fucknerova Paseka na Valšovky a Kolínskou. Po obědě – cesta po žluté na Webrovky uzavřená (tetřivci) – takže k Pražské a přes Pec domů. Při sestupu Muldou se konečně vyčasilo!

Braunovka 23.-26.3.2023

No jo. Že bude počasí na … nic, to jsme věděli, ale zase možností podívat se na Braunovku, t.j. do západních Krkonoš, tolik nemáme a navíc tam jeli i Štoci, Háňa a Silvie s rodinou…
Ignácem jsme se vyvezli až na křižovatku po cestě na Dvoračky u Švadlenky. Cestu jsme měli popsanou stylem „a pak pojedete doprava, pak doleva, kolem takové ohrady….“, takže samozřejmě potmě jsme zabloudili. (Ach jo, nestačilo říct, ať si najdem cestu na Dvoračky?!) Tak jsme zavolali a naštěstí Háňa s Jožkou byly ještě dole, taxme je přibalili jako psovody a Ignác mohl vyrazit do tmy. Když jsme vylezli, tak E.se ihned rozhodla, že na běžky na takovém sněhu nepůjde. Taxme je nechali v autě a na druhý den, když jsem Ignáce svezl dolů do Rokytnice, tak si lyže hověly pěkně na parkovišti… Odpoledne jsem ještě vyrazil naproti E. která s holkama došla pěšky až na Krakonošovu snídani a pak po Kládovce domů. E jsem odchytil kousek pod Ručičkama, takže jsem si mohl dát v bufíku jedno malé.

V sobotu jsme vyrazili na Dvoračky a brzo, dokud nepršelo. Paní kellnerkou jsme se nenechali vyvést z klidu (polévka bude až po 11-té) a dali si čaj a kafe. Odbilo 11 a do retaurace začaly proudit zástupy zmoklých tůristů. Taky Háňa s Jáchymem. Taxme ještě hodinku pokecali  a horní cestou vyrazili zpět. (Takže Rezek zas někdy příště!) Po cestě jsme potkávali nejenom pěšáky, ale též skalní běžkaře v pršipláštích a jeden exemplář měl dokonce deštník!

V neděli jsme vyrazili po spádnici rovnou dolů za celkem slušného počasi s tím, že si zajdem na vyhlídky u Františkova. Než jsme došli k vozidlu, stihli jsme promoknout a tak jsme namísto vyhlídek dali Maškovu pekárnu a Reise nach Hause.

SKOL!

(Na velikonoce pojedem do Pece.)
.

Heart of the city

Opět koláž z dílny Google. Je obdivuhodné, jaká města se v koláži sešla….

Pec 20. – 27.ledna

Od čtvrtka do pondělí s E, ve středu večer přijel Honza.V úterý dřevo. Ve čtvrtek jsme s Růženou oběhli Pěnkavčí vrch a zajeli ke Kamilovi na jednu Mouchu a v pátek qečeru jsem qůli volbám sed do autobusu – a v sobotu: povedlo se! Až v Ischglu jsem zjistil, že jsem v domečku zapoměl zubní kartáček.

Vtípky z WhatsAppu

Rozdíl mezi pádlem a veslem.

Český Brod – Vyšehořovice

Původně jsme chtěli udělat 20km a pokračovat do Úval, ale já toho měl ve Vyšehořovicích tak akorát a E také nebylo dvakrát teplo… a zrouna nám jel PID autobus zpátky do Českého Brodu, takže jaxi nebylo co řešit… V Brodu jsme v okolí nádraží neviděli žádnou hospůdku a rozhodli jsme se vyzkoušet novou nádražku na Masaryčce. E měla couračku a tvarohové knedlíky s něčím švestkovým navrch, já měl Plzeň a guláš s křenem. Nebylo to levné a bylo to dobré.

Jak se stal Babiš prezidentem…

Rozloučení s Luďkem