Úvodní stránka

Poslední fotky hotelu Uran

Napsat komentář

https://photos.app.goo.gl/SXifYDnmvMCFunp48

Velkou Úpu čeká proměna centra

Vydáno 7. 4. 2021

Město odkoupilo bývalý hotel Uran v samém centru Velké Úpy, jaké proměny se dočká?
(Zpráva na stránkách MÚ Pec p.S.)

Aupatal – Seitz – Říha – Kolektiv – Uran

První stavba u silnice směrem do Pece pod Sněžkou stála v tomto místě již na přelomu 18. a 19. století. Nejpozději v roce 1884 tu fungoval hostinec. Z dochovaných dokumentů v databázi Archa Krkonoš® vyplývá, že v tomto roce majitel Ambros Berger požádal obecní úřad o povolení k přestavbě domu tak, aby zde vznikl taneční sál. Současnou podobu dostal hostinec Aupatal na konci 30. let 20. století, kdy nesl jméno hotel Seitz. Po druhé světové válce byl objekt zkonfiskován, stal se majetkem státu. Do správy ho dostali manželé Říhovi. Jejich jméno na vývěsním štítě ale nevydrželo dlouho. Přišel únor 1948, znárodnění a z hotelu Říha se stala zotavovna ROH, která nesla název Kolektiv. „V tomto období se ve vedení a v personálu vystřídalo mnoho místních lidí, ale v důsledku socializace zabránila zakořenění lidí, kteří přišli do vysídlených Sudet, říká Pavel Klimeš z Archy Krkonoš a dodává: „V této době se tu konaly týden co týden večírky pro hosty, na kterých hrála kapela složená z místních, jako byli František Sedlák, František Matuštík, Jiří Minarčík, Helmut Hofer a další.“

Z Kolektivu se hotel Uran stal až po roce 1989. V hotelu se vystřídalo několik nájemců, za kterých budova spíš chátrala. Ještě v roce 2005 tu údajně přespávali instruktoři lyžování, poté už přestala fungovat úplně.

In the woods

Napsat komentář

Kde se vzal, tu se vzal,  Google mi album namíchal. Doopravdy pestrá směs, od Kjóta po Krkonošský les, od Jindřichova Hradce po Vysočiny kopce… Není mi jasno, podle čeho vybíral, (Obrázků se stromy mám daleko více) ale právě ten výběr mě fascinuje…

Skútrem na Výrovku

Napsat komentář

Když už tady byl i Matouš, E se konečně odhodlala k výjezdu pěkně po mastňácky na Výrovku skůtrem. Matouš jel na skijeringu za skútrem a Růžena se mi vrtěla v klíně. Na V. se Matouš odpojil k provádění svých snowboardových sjezdů a my se odebrali přes Bufé (otevřeno), Luisinu vyhlídku, Lesní (zavřeno), Tetřeví (!), zámeček, Pražskou, Webrovky. Nad Orlíkem jsme to zuli a došli domů pěšmo.

Na Tetřeví jsme dali polévku, čaj, groček a malé pivko – a nechali nás ohřát.

Nakonec E to zvládla velmi dobře, ale já byl z toho plužení ještě 3 dny špatnej…

‎To nebude deník Jana Tleskače …

Napsat komentář

Velikonoční neděle ’21

Napsat komentář

Setkání s Johankou a Honzou na Lesní.

Velký pátek ’21

Napsat komentář

Malá procházka kolem Aurory nahoru a přes Borůvku domů.

Zelený čtvrtek ’21

Napsat komentář

Velikonoční čtvrtek – a v Peci ani noha. Odpolední procházka svážnicí nahoru k Jančíkárně a odtud naší výtahovou šachtou dolů.

Prázdno na sjezdovce v Peci.

Z Richtrovek do Modrého dolu

Napsat komentář

Stavili jsme se u Vrkouše – a to už je nějaký kus cesty na Richtrovky. No a já měl touhu sejít cestou z R do Modrého dolu – já tou cestou fakt ještě nešel! Cesta se celkem vydařila, akorát se to dost bořilo. Ale ty výhledy pak stály za to!

Večerní požár

Napsat komentář

Emina cesta

Napsat komentář

V rámci odpoledních vycházek jsme si vyšlápli na Dlouhý hřeben. Z Temného dolu křížovou cestou k poutní studánce a nahoru. Po delším courání Eminou cestou s neuvěřitelnými výhledy jsme našli odbočku k Červenému kříži a vrátili se zpět. Cestou jsme si vzali 2 březová polena na zátop.

První jarní den.

Napsat komentář

To ráno napadl tak překrásný prašánek, že jsme dali celodenní výlet po silmničce nad námi k Aleně a zpět ke kapličce. No, smějte se, ale dali jsme si to třikrát! A v tom prašánku to bylo prima! A sjezd k chaloupce takový malý adrenalínek…

Vylezli jsme na Výrovku!

Napsat komentář

Kliknutím otevřete nvou záložku s fotogalerií.

Je středa a meteoblé věští hezký den. Navíc, včerejší úterý jsme dali jako odpočinkové. Takže rozhodnutí padlo na několikráte odsunutý výlet posilnici na Richtrovky a pak do Modrého dolu a zpět.

No jo, před školou jsme potkali Vrkouše – a nálada okamžitě stoupla (ne že by předtím byla špatná) o několik stupínků. Takže dobře naladěni jsme na Richtrovky došli ve dvanáct. No a co dál? Trbócat se ve sněhu lesní cestou, když do krkonošských strání se tak hezky opírá sluníčko? Vždyť na „Vejra“ je to 1,7 km anebo 53 minut, jak hlásají mapy.cz. No tak jo! Pomalu stoupáme Čertovými schody a za hoďku jsme na Výrovce. Co dodat? Dlouho jsme tu nebyli a výhledy – kdo tu byl tak zná. A kdo ne, ať se podívá do fotogalerie.

Zpátky samozřejmě přes bufáč. (Interbüfé na rozcestí.) A předstřavte si! Nevím po kolika letech v 1 popolední zavřený!!!!! Až sem šahá pracka Andrejova. Bufetka zamítnuta, ergo míříme směr vrcholek Liščí (hory). Cesta tvrdá, uježděná i skútry (! copak sem smí ?) takže na Lyžařské jsme cca ve 14:30. Zavřeno. A na Lesní jakbysmet… Takže nejlepší řešení je hupky dupky do 347-ičky. Zatopíme, dáme kafe, čaj, pivo, něco telefonů – zkrátka jsme doma.

Sice trochu rozlámaní, ale plni krásného výletu. I Růžena využívá gaučového dobrodiní…

Pakliže libo něco mapových a  výškových podkladů, tak zde.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec, Pec 347, Pec347, Výrovka, Bufet na Rozcestí, Bufáč, Liščí hora, Liška

Karanténa – 2.týden

Napsat komentář

Odskok do galerie

… a vypadá to, že si zde pobudeme déle… Ale je tu hezky a síly se vracejí. Už kolikrát E. ani nestačím.

Včera neděle byla.

Napsat komentář

A my si udělali malou vycházku s nečekaným vyvrcholením. Krásné sluneční odpoledne.

Klikem na obrázek se otevře na nové záložce fotogalerie.

Klížová slova:Krkonoše, Pec, Pec 347, Pec347, kaplička na Předním Výsluní, Borůvka,

Jsme opět v Krkonoších.

Napsat komentář

Pátek… Vláda se chystá k zasedání – a co z toho zase vypadne rači ani nechceme vědět. Kopeme do vrtule a vyrážíme do Trutnovského okresu. Jo, do toho zavřenýho. No kontrolu jsme překonali – dostalo se nám ale důrazného upozornění, že jsme blázni.
Pondělí – už je uzavřený celý Česko a v Trutnovském okrese nastalo znatelné zlepšení. Takže my a srny – trávíme čas v přírodě. My tedy dost omezeně, neb sil ještě stále moc nemáme.

Kliknutím na obrázek se otevře nová záložka s fotogalerií.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec, Pec 347, Pec347

Raná

Napsat komentář

Neděle a cítíme se vyzdravení po Covidu… A kam na výlet? Něco nenáročného, ještě jsme nenabrali moc sil a něco dále od bydliště. A byl to Evin nápad. A že cestou se stavíme pro jablka v Želkovicích. A trochu toho kysaného zelí. A… A při návratu musíme dobrat benzín. Při cestě tam dost vysoká spotřeba. Tak jsem na pumpě změřil gumy. 2,0 už ne atmosféry, teď se to měří na megapaskaly nebo co… Každopádně pro Ignáce málo – tak jsem mu tam šoupnul 2,5 – a při cestě zpět to bylo znát! A ještě nám to pomohlo při dalším úprku do Krkonoš – ale to je zase jiná pohádka!

Kliknutím na obrázek se otevře nová záložka s fotogalerií.

Klíčová slova: Louny, Raná, Želkovice

Výlet na Černou horu

Napsat komentář

https://photos.app.goo.gl/ApdnQWBDSgC8zV8G9

Klíčová slova: Krkonoše, Pec, Pec 347, Černá hora

Hlídáme vnoučata v Řeži

Napsat komentář

15.-20.ledna. V pátek Šimona a pak Martina…

Růžohorky – Přední Výsluní

Napsat komentář

Bylo docela hezky – a tak jsem Evě navrhnul, že bychom na běžkách zopakovali část mého včerejšího výletu. Ukázalo se, že lanovka stejně končí na Růžohorkách, takže nebylo co řešit.

Perfektní prašan byl na cestě lehce stažen rolbou, takže sjezd na Portášky byl opravdovou radostí – a stihli jsme to za neuvěřitelnou necelou čtvrthodinu. Za Portáškami jsme si střihli okruh kolem Pěnkavčího vrchu s perfektně upravenou stopou.

Vyvstala otázka, kam od boudy Jana – tak jsme se vydali přímo loukou ke kapličce na Předním Výsluní. Tam naše radost končila, neb až pod penzion Kobr se pod prašanem skrýval hnusně rozrytý led. No a pak nás čekal velice nepříjemný pěší sestup zletovatělou silnicí až do Úpy, a pak stále pěšky (silnička byla spíše ledovatá než zasněžená) domů.

Klíčová slova:  Krkonoše,  Pec,  Pec 347,  Růžohorky,  Přední výsluní,  kaplička na Předním Výsluní

Sněžka

Napsat komentář

Po pondělí a úterý je dnešní den poledním dnem našeho poustevničení v Peci – Růža a já. Ráno jsme zaspali. Hodně. Takže mnoho možností nebylo – a webkamera ukazovala na Sněžce Azuro. Takže pro nedostatek času nahoru lanovkou a dolů přes Růžohorky pěšky. Nakonec ne na Portášky, ale Šramlem dolů. Cca 2,5 hodiny. A nahoru jsme to nestihli, takže odj. až. 12:30. Ale paní v bufíku u pokladny měla grepové pivo – takže klídek, ale mezitím se blížila fronta. No, na fotkách to tak nevypadá, ale na Sněžce se sluníčko nesměle prodíralo přes zahuhlání – a vzdrželo to až na Růžohorky. Ale bílá stěna se blížila a domů jsme se doplouhali už za vytrvalého sněžení.

Medle galerie: https://photos.app.goo.gl/BvSsztmmAYEgANN2A

Klíčová slova: Krkonoše,  Pec,  Pec 347,  Sněžka

Older Entries