Pec podzimní

A chčije a chčije a chčije – pravil pan Komárek. No, v neděli krapet přestalo, txme podnikli krátkou objevitelskou výpravu – průzkum staré cesty od chalupy nad Havlovou boudou k Pecké samotě…

A jinak: na bříze uložené na půdičce úspěšně vyrazila houba a vydala se na omítku, takže sanace, pak jsme utěsnili vchodové dveře od bytu a jinak web,web,web.

Apolenka slaví narozeniny, ale Robert nás zval, když jsme již byli zbalení do Pece – 😦

… a týden poté…

… a jako odreagování z hlídání malého Martínka jsme si dal pár výšlapů…

	Luisina vyhlídka + Horní železná stezka 17.8.2020 – začali jsme hned v pondělí, vyvezli jsme se Bramberkem Po sestupu jsme se zrestaurovali u Vráti na Jelenkách.
	18. lilo a v pstruhárně měli zavřeno. Taxme se vochomýtali kolem baráku a sbírali síly na další den.  A vyšlápli jsme si ve středu. Pak jsme to obkroužili – vyšplhali jsme se na svážnici pod Růžohorkami a pak jsme se courli přes Portášky až na Borůvku. Tam velmi opulentní oběd, protože lornám pana Kamila prostě odolat nejde. Polévka, hlavní jídlo, borůvkový knedlík, zákusek ….
	Na pátek byla prorokována tropická vedra, taxme vyrazili hned ve čtvrtek a na pátek jsme si naplánovali flákání pod střechou… Vzhůru naší výtahovou šachtou za barákem, přes Kolínskou na rašeliniště a pak po běžkařské cvičné dráze zpět pod Kolínskou a Javořákem dolů… Večer jsme si zajeli do Master Fish do Svobody na pstruha. Zpět řídila Eva, takže jsem na oslavu (70) mohl připít 2 sklenkami vinho verde…

Červencová Pec

5.-18.7.

Odskok do obrazové galerie https://photos.app.goo.gl/1u4i5ru9pqN5Ec9M9

Končíme. Sněžka, Modrý důl.

Nic netrvá ve světě věčně – ani láska k jedné slečně! Covidová epidemie byla snad zvládnutá, naše čacké pravítěľstvo vyhlásilo návrat k normálu. Tudíž Evě nastávají povinnosti – a my se vracíme z našeho azylu v Peci zpět do Řeže…
Tak si pojď dát naposledy Sněžku funikulérem – tak prázdná již nikdy nebude! Lanoffka sice prázdná byla, ale ty zástupy polských turistů, kteří se drápali, funěli, prskali a vydechovali mraky aerosolu, byly nepřehledné. Darmo si naši načáľníci malují své semafory…
Dolů jsme sestoupili Modrým dolem. E i já považujeme tuto část Krkonoš když ne za tu nejhezčí, tak rozhodně jednu z těch pozoruhodných.

Na epidemii Covidu19 budu dlouho vzpomínat. Na rozdíl od svých krajanů jako na jednu z nejhezčích vesen v mém životě. Evi díky, bylo to tu strašně fajn!!!!!!

Odskok do obrazové galerie…

Vodopády Javořího potoka

Klikni na obrázek pro přechod do obrazové galerie

Prvotní snahou byl průchod starou německou cestou po levém břehu Javořího potoka. Jaxe ale ukázalo, ta cesta vedla po pravém břehu, kus pod tou novou/standardní. Vysoký stav a teplota vody zabraňovaly překonání vodního toku a cesta se občas stávala bojem o život.

Zlatá bufetka!

Glasendorf

Není mým zvykem používat německá jména pro obce v Čechách. Proč tedy Glasendorf a ne Sklenářovice? Trochu to vychází z historie a pak z pocitu, který ve mně zanechalo čtení o obci. Osídlení zde bylo velmi staré, údajně údolí bylo osídleno již v 11.století, pochopitelně Slovany. Německé osídlení přišlo později, nicméně: vytvořilo se zde zvláštní společenství, v minulém století zde žilo více než 150 osob, byly zde 2 hospody, dobrovolný hasičský sbor….
To všechno skončilo v roce 1945. Protože žádný z obyvatel se nehlásil k české národnosti, nezůstal nikdo. Domy zpustly a pak se rozebíraly, aby se stavební materiál odvezl … na Slovensko!

Svázanost obyvatel s půdou jsem si silně uvědomil u památníku obětem I. světové války. U padlých nebyly uvedena data narození, ale čísla popisná domů, ze kterých odešli na smrt. Pozoruhodné též je, že ačkoli je památník německý, nejsou zde žádné plky o hrdinech. Zdejší padlí byli považováni za oběti…

Dost již… Přiměte pozvání k prohlídce tohoto údolí, tohoto nádherného koutu naší vlasti.

Kliknutím přejdete do obrazové galerie.

Na Úpě

Ťapali jsme z výletu a u jezu na Úpě jsme zbystřili pozornost. První průjezd jsem parádně prošvih‘, ale naštěstí hoch nebyl syt.
Kochy-kochy! Kochejte se s námi!

Velké a Malé Tippeltovy boudy

Velké a Malé Tippeltovy boudy. Klikni pro přechod do fotogalerie.

https://photos.app.goo.gl/oyQCcT9VbpFyZ2c5A

Výlet kolem Pece

Klikni pro přechod do fotogalerie.

Když jaro na Aljašku zavítá k nám.

Růžena i já se stavíme proti pohybu na vzduchu, kam by psa nevyhnal, ale Eva vede svou, že malá, 20km vycházka, by prospěla! Nakonec z toho byla malá vycházka výtahovou šachtou nahoru a dolů: Javořákem nahorů na Valšovky a dolů knížecí cestou a závěr zase dolní půlkou Javořáku dolů.

klikni pro přechod do fotogalerie

Křížová cesta

Klikni na obrázek pro přechod do obrazové galerie

Kontrola na Braunovce

Klikni na obrázek pro přechod do obrazové galerie

 

Kontrola na Severce

Klikni na obrázek pro přechod do obrazové galerie.

 

Javořákem na Valšovky a Lučiny

Odskok do fotogalerie

Výlet z Pece.

Kam? Původně jsme chtěli pouze na Karlův vrch a pak nějak přes pláně nad Úpou. Nakonec jsme se vydrápali na Růžohorky. Obě boudy pusté – takže docela suchý a dietní výlet. ale máme novou rohačkovou cestu!

Odskok do fotogalerie.

Láska za časů cholery.

Byl to krásný román.
A historie se opakuje. V týdnu 14.-21. března měla rodina odjet do Ober Tauern, já qůli pooperačnímu stavu měl zůstat v Řeži a užívat si slaměného vdovectví pod dozorem naší Růženky….

Než naši odjeli, přišlo uzavření hranic. Tak jsme v neděli večer (ještě před vyhlášením zákazu vycházení) odjeli s Evou a Růženkou do Pece. Ten první týden se počasí umoudřilo a docela přálo výletům.