Nedělní sjezdování

Děti se balily, Eva kolem nich kroužila a já překážel. Taxem bafnul svoje „sixstáry“ a sednul na skibus.

Kliknutím zvětšíte obrázek.

… a do galerie přejdete tímto odkazem!

Setkání s Tomášem

Letošní z řady tradičních setkání bylo na Lesní. Ale fotky jsou hlavně z cesty zpět (přes Valšovky a dolů Knížecí cestou).

https://photos.app.goo.gl/cPM5xEtPYatJC2WAA

Silvestr 2019, Nov rok 2020

https://photos.app.goo.gl/VdKkqJ5fJaDmsrjp8

Silvestr 2019, Nov rok 2020 17 new photos Album by sasakaldy

28.XII. Na Portáškách silný vítr a tudíž vlek nepremával – tož jsme to vyšlápli po cestě na běžkách. Náramně jsme se poměli na Borůvce – oběd formou bufé – no paráda!
29.XII. Opakovaný pokus Portáškami nahoru (ujel nám skibus na Javor): perfektní okruh kolem Pěnkavčího vrchu s výhledy na Sněžku!
30.XII. Vlet s Marjánkou a dětmi kolem Černé hory – po výstupu nahoru z běžecké stopy zjišťuji, že jsem vytrousil vodítko. Ženy a děti pokračují kolem Černé hory, já zpět – vodítko bylo až na rozcestníku u – nyní už bývalé – Sokolské boudy. Pokračuji přímou cestou přes boudu na Černé hoře, zbytek výpravy dohoním na Kolínské. Oběd na Krakonošovi a návrat přes Webrovky. U Kladenky si na ledu dvojnásobně narážím kostrč.
31.XII. Lížu si rány doma a cvičím certifikáty (a stejn nefungují).
1.I. vyrážíme opět na Portášky, ale ledovka je strašná! Navíc na Borůvce zavřeno (ale pan Veselý mne zachránil jedním Krakonošem), poobědváme na Kobru….

Sokolská bouda

„Chřadla, chřadla, až….“

– „Až ?“

„… až uchřadla!“

Kliknutím zvětšíte obrázek…

… a na galerii přejdete tímto odkazem.

rodinný výlet na Jelenky

https://photos.app.goo.gl/KTWbUEA6xHgjoJMS8

Boží hod v Peci

https://photos.app.goo.gl/mAc2nHBRGq7kwPe68

Vánoce 2019

https://photos.app.goo.gl/49dNUdGy1jNQSaRp6

Poprvé v Obřím dole.

Paroháč

Na Sněžku jsem vylezl poprvé, když mi  bylo nějak 54… a do Obřáku jsem se dostal ve svých 69 … Důvod byl pořád stejný: od svých 18 jsem měl kolem prolezeno gde-co, ale tam se mnou nikdo nechtěl, že je to moc profláklý, a že tam chodí každou chvíli každý.

Na Sněžku mne vzala Eva, a byl jsem tam už dostkrát, ale Obřák  byla zase slibotechna. Takže dnes, když jsme vyšli s Růženkou před barák, nebyl důvod proč tam nejít. Růženka ani necekla.

V tuto dobu je strašně fajn jet na Sněžku lanovkou. V kase před náma ani noha, a než jsme se vymotali z turniketu (já zapoměl vodítko), čekala na nás prázdná gondola.

No tož, sešli jsme to. S malou odbočkou na Luční, na Paroháče a na guláš (doma ho už dojídám třetí den).

A na Boudě pod Sněžkou (bundu jsem již měl docela propocenou) jsme vyplázli pade za Konráda! (Vzpomínám na Rumburk, kde byl Bráník za 20).

Klikni na přechod do galerie

Přes Messnerův důl na větrník

Aby nedošlo k mýlce: nešli jsme na Větrník, ale zašli jsme si na větrník. Do hospody horských nosičů, do penzionu Kobr. A měli tam i jiné dobroty.

.

Přes Luisen höhe a Modrým dolem dolů

Sobota – 26.10. krásné jasné počasí a podnikáme okružní poznávaci cestu s přáteli: Blanka, Eva, Jirka Saša

Kliknutím na obrázek přejdete do obrazové galerie

…

Jak jsem si ušetřil cestu

Pohled po ránu z okna balkónu v Peci prozradil 2 věci:
– je sice mlha, ale bude hezký den
– na hřebenech nasněžilo.
Johanka moc času neměla, a tak jsme zvolili kratší trasu: přes Karlsberg k penzionu Kobr a domů. Abych si ušetřil cestu, vzal jsem si klíče od auta, abych při návratu vzal něco dřeva.
Po návratu sundám baťoh – klíče nejsou. Prohledám bundu – nic, jen stress! Než Johanka odjedede do Prahy, vysypu baťoh, prošťárám rohy – nic, takže jsem využil nabídky a odjel do Prahy pro klíče náhradní.

Johanka pospíchala do divadla, takže mne vysypala v Dlouhé a já se plouhal na Masaryčku na vlak. Když jsem šátral v kapsách po peněžence, najednou jsem pocítíl na rukávu divnou bouli a ono jo. V kapsičce na permice, pěkně za zipem, aby se neztratily, byly hledané klíče! No jo, rychlý pohled do Idosu mi prozradil, že zhruba za hodinku mi jede spojení do Pece, ale s příjezdem v pondělí v 10. No jo, tak to jdu radši spát do Řeže. Tágvach v 5:30, v Peci zhruba v 11 – a tam mne čekala Eva spolu s Růženkou.

Bylo moc hezky, tak jsme si vyšlápli nahoru na Lučiny a na Kolínské si dali zelňačku a pivo. Času bylo dost, taxme ještě došli na Valšovky a tam se pustili do objevování „knížecí cesty“. No a když jsme došli domů, použili jsme ony klíče, a kládu z auta odnesli na půdičku.

Drobný problém byl akorát v tom, že cestou dolů Javořím dolem jsem si při obcházení těžení techniky slušně nabil držku! Ale jinak – doopravdy krásný víkend, plný nečekaných zvratů!

Přes Slunný důl na Borůvku

Přes Luisinu vyhlídku na Jelení louky

Viktor v Peci

https://photos.app.goo.gl/9kVoQnWetkW7Z7N36

Kosciól Wang

Kostel Wang (polsky Świątynia Wang, norsky Vang stavkirke, německy Stabkirche Wang) je dřevěným protestantským svatostánkem, který stojí na polské straně Krkonoš v městě Karpacz (dříve německý Krummhübel). Původně stál v norské vesnici Vang (oblast Valdres), podle které dostal jméno. Na severní úbočí Krkonoš byl přestěhován v polovině 19. století. (Wikipedie)

Přes Lišku na Klínovku

Výlet do Pece

Jen tak jsme si vyjeli… Počasí mělo být hnusné, mělo nás být šest, ale dopadlo to jinak. Byli jsme nakonec pouze čtyři a počasí, na rozdíl od nížiny, bylo na horách docela fajn. Ze soboty na neděli lehce nasněžilo – ale na přání našich hostů jsme nechali běžky na pokoji.

	Sobota: Karlův vrch, Větrník na Karlově vrchu, vzhůru Šramlem nad Portášky a z rozcestí na Růžohorku. Malé jídlo a drobné občerstvení a pak přes kapličku na Předním výsluní do Vúpy a domů (ale ne do Podolí ani do lékárny).
	Neděle: autobusem do Jánek, lanoffkou na Černou horu a pak procházkou na Kolínskou a po svážnici nad Úpské domky (Jančíkárnu), kousek po žluté a po nalezení rohačkové cesty až k nám na parkoviště. Cestou potkáváme jak pěší tak lyžaře s tvářemi rozjasněnými z krásného nasněženého nedělního dne.

Poslední březnová Pec

Byli jsme tři: Eva Matouš a já. Matouš si jezdil na snowbordu (viděli jsme jej tudíž akorát u snídaně a večeře) a my si s Evou dali jeden den běžkařský (Brambergem nahoru, Lyžařská, Lesní, Kolínská, pod Václavákem směr Valšovky a z Valšovek po sinici dolů do Javořího dolu) a jeden pěší (Karlsberg, zpět k Šramlu, kolem Danielky, Janova bouda, Borůvka, pensoin Kobr a pozdní oběd v Atlasu ve V. Úpě.

Den běžkový

Den pěší

 

Vyhánění psů (a jiné zvěře)

Počasí, že by psa nevyhnal – to my jsme se pokusili o vyhnání nejenom psa, ale i jiných životních forem, aby pořád nesmrděli za kamny.

Kategorie je sice „v Řeži“, ale je to u nás doma v Peci. Tady jsme taky doma.

Vzpomínka na včerejší běžkovýlet.

Z Pomezních bud na Spálený mlýn Lvím dolem.

Dneska leje a včera bylo krásně
Sedím v Peci na prdeli
a píšu si básně.

Z toho je vidět celkem jasně
a je třeba mít na  zřeteli
že slova mi ňák nejdou přes dásně

to snad spíše gramatika
když hard disk se tetelí
a klávesnice PC tiká.

František voní a máme dost dřeva
co jsme si nasekali
a u hrnců šuká Eva.

Tak já končím a vy se mějte krásně
přeji byste nechořeli
……
….. a pište si básně!

P pod S