Emina cesta

Po několika dešťových dnech a po průtrži v noci přinesl ranní mrazík vysušení terénu. Absence sněhu a ledu zase odstranila nenezpečí skleněných hor. Zdálo se tedy být vše optimální, ale tragédie číhala v Temném Dole: My tam dorazili zhruba před 13-tou a řízkovna otevírala (z technických důvodů) až v 16 :-))

Trasa: autobusem z V.Úpy na Spálený mlýn, pěšky do Temného Dolu a skibusem na Terminál.

Pec 17.-20.11.2022

Prodloužený víkend v Peci, odjezd po keramice v Máslovicích (ve čtvrtek už je svátek…). Návrat v pondělí, s návštěvou restaurace u učňáku v Trutnově.

Přijeli jsme večer za deště. Ráno ve čtvrtek sice zahuhleno, ale neuvěřitelně bílo…

Říjnový týden v Peci

Říjen 23.-.31. Já přijel z Kohoutova v neděli večer, E se pak přidala ve středu večer. A ve čtvrtek večer nás ještě doplnili Zemánci.

Nedělní Borůvka

Zrovna nepršelo, taxme vyrazili, i když na tůře jsme byli i včera. Prý jenom na Borůvku. Bylo tam moc hezky, ale zavřeno – Kamil ochořel. No a pršet začlo, když jsme míjeli Loveckou. A ochořeli jsme v následujícím týdnu…,

Cestou horských nosičů

Vlastně jsme nechtěli dlouhý výlet, počasí bylo nejisté, ale… nakonec se nám vyklubal krásný den. Takže přes silnici, nad boudu Táňu po staré cestě k Jarce a Šramlem na rozcestí s asfaltkou. A před Danielkou jsme odbočili na cestu horských nosičů

Poznatek: Portášky jsou naplavené jméno, bývaly to Hoferovy boudy…

No a na dalším křížení s asfaltkou (směr Růžohorky) my nabrali směr k Braunovce a pak dál až na vyhlídku pod Rennerovou horou. Cestou zpět jsme u závory odbočili vlevo na lesní cestu a vyšli z lesa u Pecky. Nějak nám to drápání se vzhůru cestou … nahlodalo morál, tak jsme se otočili a namísto ke Kamilovi jsme namírili na Loveckou.

Eva si dala polévku z pečené mrkve, já držkovou, zapili jsme to Zweigelem a ukončili štědrákem napůl. Protože u Hoferek a také jinde cestou E nalezla dost hříbků, tak vyrobila něco houbové čalamády a já naštípal něco drva…

Sobotní oběd na Borůvce

Kamil doma byl a dobře navařil:pili jsme Zweigeltrebe i Mouchu,
od borůvkových knedlíků i kačenky okusili trochu.
Pak známou cestou domů, kolem kapličky
a nespadlo na nás ani kapičky
z mraků, co velmi černé byly
až v neděli se proudy deště vyvalily.
Na Borůvku chodím moc rád,
Kamil je náš dobrý kamarád!

Z Černé hory do Horního Maršova

Klausový důl a Luisina cesta byly uzavřeny a cesta byla dost špatná. Bez pohor nelze.

Janské Lázně – restaurace Konvalinová nebrat! Neochota přímo příkladná. Na Modrokamenné sice žádná láce, ale příjemno. Do Horního Maršova přicházíme uvařeni docela na červeno. Ovocný Birell (asi ňáký bezinky, pomelo to nebylo ani náhodou), 2 deci za 49 – na to snad nemá ani Kubík!!!
Jenom malý odkaz na akci z října minulého roku:
https://kaldy2508.wordpress.com/2021/10/29/klausovy-dul/

Ze Sněžky na Špičák.

Když v týdnu 22 – 29 odjela E. do Kohoutova, zůstali jsme s Růžou sami. Nijak jsme se nenudili, neb s migrací domény do jiného forestu u mpého dobrého zákazníka bylo práce více než dost. Kvůli hicům v oné firmě končili zpravidla v poledne, čehož jsme využili v úterý a poobědě jsme si vyběhli na Kolínskou na jedno. I s tím kovářem je to dokumentováno v předchozím příspěvku, ale volný čtvrteční den s výšlapem ze Sněžky (kam jsme se velkopansky vyvezli lanem) na Špindlerovku (kde jsme unaveni sedli na autobus) je obsahem tohoto příspěvku.

Červencová Pec 2022

Po páru dnech na Suchdole, jsme se přesunuli do Řeže a pak na týden do Pece. V Peci nás poctila návštěvou Johanka, která s námi absolvovala koupák na Jelenkách a sjezd odrážedlem z Černé hory k nám domů přes Loveckou, kde jsme chutně poobědvali. Johanka pak odvezla Martina Do Vysočan, čímž jsme završili dvoutýdenní hlídací turnus s Martínkem. Pak jsme s Evou pobývali týden sami, pobyt zpestřil návštěvou Picas.

Jen tak, přes Bufáč a Výrovku

https://photos.app.goo.gl/Gh15Hg4wQNhrcSjaA

Černohorské rašeliniště

Pátek 17.6. ráno autobusem 10:12 z Tetřívku do Jánek a pak nahoru. Přes Valšovky Knížecí cestou dolů, na Lovecké zelňačka….

https://photos.app.goo.gl/Zj1hyUP6ZUiW4RdS8

img 20220617 wa0001

img 20220617 121056 resize 0

Vyjeli jsme na Sněžku …

Vyjeli jsme si lanovkou na Sněžku, lehce poobědvali na Bufáči a kolem Liščí hory k Emerichu na Labuti a Havlovou cestou domů…

https://photos.app.goo.gl/Cey471e385FHHkrL9

Velikonoce 2022

Vyrazili jsme již ve středu. Matouš už byl v chalupě, Lucka měla přijít odpoledne.
My ve čtvrtek vyrazili na běžky! Celodenní výlet na Lesní, ale ta byla zavřená, takže plynovodem na Tetřevky…. no pak zpátky kolem Pražské a svážnicí dolů. Skončili jsme u Orlíku, neb sníh už ztrácel slušné jméno.
V pátek nad Aurorou jablůňka – dost jsme ji oštucovali – chtěli jsme jí prosvětlit korunu – E se domnívá, že ji dopěstuje k rodícímu ovocnému stromu. Loni na podzim byla skutečně obsypaná plody a srny to doopravdy ocenili. 
V sobotu kolem Aurory nahoru, přes sjezdovku Portášky k boudě Jana a ke Kobrům na větrník. Qečeru přijeli Zemánci, abychom si udělali nedělní výlet přes křížovou cestu v Temném dole na Eminu cestu. Z ní jsme přešli k Červenému kříži a pak po Dlouhém hřebeni k Novému kříži. 
No a v pondělí kolem Aurory nahoru, po cestě přes sjezdovku na Portáškách k boudě Jana a ke kapličce. Oběd na Lovecké chatě.

Wikipedie:

Nový Červený kříž

V důsledku imisní kalamity v 80. letech 20, století byl na mnoha místech v Krkonoších zničený les. Obnažený zůstal i Dlouhý hřeben mezi Malou Úpou a Lysečinami. V roce 1994 byl vztyčen osmimetrový Nový Červený kříž v tehdy zcela odlesněném sedle mezi dvěma vrcholy Dlouhého hřebene s přáním, aby se brzy ztratil zarostlý v novém lese, což se během následujících dvaceti let vyplnilo.