I love řepka !

Napsat komentář

ŽLUTÁ NEMOC

aneb

V nejžlutější zemi světa se srnkám nedaří

Kverulant natočil o pěstování řepky. Filmem provází publicista Marek Šálek, který společně s biologem RNDr. Radimem Špačkem, uvádí ty nejdůležitější argumenty proti pěstování řepky ve velkém. Film byl natočen v květnu 2013. Možná si říkáte, co mají s problematikou biopaliv společného srnky? Patrně víc, než si asi myslíte.

Reklamy

Úterní demonstrace v Řeži

Napsat komentář

Při demonstraci v Řeži vyzvali pořadatele zůčastněné, že pokud mají co říci k tématům, ať se přihlásí. Mám pocit, že něco říci chci, ale rodinné důvody v podobě urvaného Martínka nás dotlačily, abychom po 40 minutách demonstraci opustili a spěli s Martínkem do jeho postýlky v Praze.

2 témata mi vlastně nadhodili občané Řeže a občané Brna (kde jsem se demonstrace zůčastnil před 14 dny).

Téma 1 (z Brna).
Jak se ukázalo při posledních volbách (EU), babišizmus stále volí necelých 30% obyvatel. Není to sice žádná většina, ale je jich stále dost.
Tou hlavní myšlenkou je, že jsou to naši spoluobčané a tak bychom se k nim měli chovat. Neuzavírat se před diskusemi s nimi, asertivně stát na svých názorech. Politici a jejich kotrmelce pominou, ale s našimi spoluobčany budeme žít nadále.
Je k uzoufání, jak se správné myšlenky v demokracii prosazují pomalu, ale určitě se jednou prosadí – ale chce to čas.
Rozdělená společnost vyhovuje uzurpátorům moci, proto se nenechme vyprovokovat k hospodským hádkám, nechutným výkřikům a zatrpklosti vůči komukoliv. Trpělivě a asertivně stůjme na svých stanoviscích.

Téma 2 (z Řeže).
Teze přívrženců současného politického establishmentu zní: Současná vláda – a tím následně šéfové státní administrativy – byla zvolena demokratickým způsobem, vyjadřuje vůli většiny občanů a je tedy spíš nedemokratické z ulice provolávat výzvy k jejímu odstoupení.
K tomu malá poznámka: volby proběhly demokratickým způsobem, ale o sestavení vlády lze mít vážné pochyby.
Zcela po právu byl šéf politické strany s nejvyšším počtem hlasů pověřen sestavením vlády. Zde se trochu zamysleme a zavzpomínejme:
ANO neměla žádný koaliční potenciál – měla sice nejvíce hlasů, ale na sestavení většinové vlády to zdaleka nestačilo. A do spolku s ANO se nikdo nehrnul. Zavzpomínejme dále: v podobné situaci byl i pan Paroubek a poté, co se ukázalo, že s ním do vlády nikdo nechce, skončil na politickém smetišti.
Ne tak naše čacké duo Ze-Bab: prezident dával šanci předsedovi ANO opakovaně a dal dokonce najevo, že nikoho jiného sestavením vlády nepověří. De facto nedal vůbec šanci opozici k sestavení vlády podle svého gusta. Prostým odečtem 100 – 30 dostaneme procento voličů, kteří vládu ANO nechtěli….
Až nakonec… za podpory komunistů, máme v čele státu STB-áka.
Tak mě napadá: Komu jsme to vlastně v roce 1989 zvonili klíči na náměstích?

Dovoluji si podotknouti

Napsat komentář

Blues Café

Napsat komentář

Příspěvek navazuje na naši návštěvu Kutné hory.

Nevím, kde to Eva vyčetla, ale bylo jasné, kam jdeme na oběd. Na mě bylo ponecháno akorát pár maličkostí – jako že kde jsme a jak se tam dostaneme. Adresu mi Eva sdělila jako že to je někde v Jakubské ulici. U vstupu jsem byl trochu rozpačitý – na neznalého podnik působí asi jako krámek z první republiky, ve kterém se prodávají gramodesky.

Nicméně, potlačil jsem projevy pochybností a rozhodně prošel první místností, koutkem oka nejdříve pátraje, pak šmírujíc věci, nad kterými srdce milce žánru zaplesá. Ale hned v místnosti druhé mě suverenita přešla: přesně takový styl, takový – no avantgardní mi přijde příliš zprofanované, ale řekl jsem si, že zde bych se mohl doopravdy cítit dobře.

Pan majitel se šátkem v prošedivělých – šedivých? – vlasech, podle mínění puberťáků dědek, pro mne jako mladší muž (určitě byl v době internacionální pomoci ještě malý) mne na první pohled zaujal – měl jsem pocit jisté duševní spřízněnosti. Jeho mladá spolupracovnice mě dostala poté, co se postarala o naši žíznivou Růžu.


Klikni na přechod do obrazové galerie…

Měli jsme se hlad a rozšoupli jsme se: výborná polévka dle názvu cuketovo-hlívová, ale bylo v ní přehršel i jiných odrůd zelenin a pak jsme si dali výborný quiche. Espreso jenom podtrhlo výborný dojem.

 

Restituce církví

Napsat komentář

Soudruh všude bratra má …

Napsat komentář


Obyčejná tabule s odjezdy.  Co mi na ní vadí? Všimněte si osobáků do Roztok anebo do Hostivaře. Vlaky jedoucí i 13 minut po nich již mají avizované nástupiště, kam přijedou. Tyto dva ne! Čím se provinili?

Nemohu si pomoci: jediný rozdíl vidím v dopravci. Že by konkurenční boj? No ale tabuli přece spravuje SŽDC – a tomu by nějaká soutěž mezi ČD a Arrivou měla být u… !

No, asi to bude tím, že SŽDC se oddělila od ČD, lidé přešli – ale známosti zůstávají. A z kterého nástupiště mi ta Arriva pojede, to se dozvím až tři minuty před odjezdem.

Náhoda? Hm – no asi to bude jenom náhoda. Proč by se mne jinak na Hlavním nádraží před odjezdem expresu Student Agency zoufalí cizinci dotazovali, jestli nevím, ze kterého nástupiště ten rychlík do Brna pojede!

Samozřejmě, že to vím. Z toho neoznačeného. Z toho, na které, ač prázdné, pustí soudruzi konkurenční soupravu 5 minut před odjezdem.

Tož tak. A kdeže je ta tabule s odjezdy? Praha-Libeň! Tam soudruzi vědí, jak s kapitalistou zatočit!

Tak mi cvrnklo o klobouček

Napsat komentář

zpět na Klobouček

Doopravdy náhodou: Agnes Obel, Curse

Older Entries