Kovacs – The Devil You Know

zpět na klobouček

 

Taken from the very first Metropole Session in Muziekcentrum van de Omroep, Hilversum! With mediapartner Radio 2 we presented an intimate concert with the wonderful Kovacs. The audience sat amongst the orchestra for a special experience.

Blues Café

Příspěvek navazuje na naši návštěvu Kutné hory.

Nevím, kde to Eva vyčetla, ale bylo jasné, kam jdeme na oběd. Na mě bylo ponecháno akorát pár maličkostí – jako že kde jsme a jak se tam dostaneme. Adresu mi Eva sdělila jako že to je někde v Jakubské ulici. U vstupu jsem byl trochu rozpačitý – na neznalého podnik působí asi jako krámek z první republiky, ve kterém se prodávají gramodesky.

Nicméně, potlačil jsem projevy pochybností a rozhodně prošel první místností, koutkem oka nejdříve pátraje, pak šmírujíc věci, nad kterými srdce milce žánru zaplesá. Ale hned v místnosti druhé mě suverenita přešla: přesně takový styl, takový – no avantgardní mi přijde příliš zprofanované, ale řekl jsem si, že zde bych se mohl doopravdy cítit dobře.

Pan majitel se šátkem v prošedivělých – šedivých? – vlasech, podle mínění puberťáků dědek, pro mne jako mladší muž (určitě byl v době internacionální pomoci ještě malý) mne na první pohled zaujal – měl jsem pocit jisté duševní spřízněnosti. Jeho mladá spolupracovnice mě dostala poté, co se postarala o naši žíznivou Růžu.

Klikni na přechod do obrazové galerie…

Měli jsme se hlad a rozšoupli jsme se: výborná polévka dle názvu cuketovo-hlívová, ale bylo v ní přehršel i jiných odrůd zelenin a pak jsme si dali výborný quiche. Espreso jenom podtrhlo výborný dojem.

 

Oldies – Goldies

zpět na Oldies-Goldies

 

Musel jsem si jít zdřímnout. Už jsem byl utahaný. Aby se mi lépe dřímalo, pustil jsem si Oldies rádio. No a tam:

MONKEES
Randy Scouse Git.

Pochopitelně. Bylo po spaní.

She’s a wonderful lady And she’s mine all mine And there doesn’t seem a way That she won’t come and lose my mind. It’s too easy humming songs To a girl in yellow dress It’s been a long time since the party And the room is in a mess.The four kings of E.M.I. Are sitting stately on the floor There are birds out on the sidewalk And a valet at the door. He reminds me of a penguin With few and plastered hair, There’s talcum powder on the letter And the birthday boy is there.Why don’t you cut your hair? Why don’t you live up there? Why don’t you do what I do, See what I feel when I care?Now they’ve darkened all the windows And the seats are naugh-a-hyde. I’ve been waiting for an hour, I can’t find a place to hide. The being known as Wonder Girl Is speaking I believe.

Stůl pro čtyři na sedmou…

Tak mi cvrnklo o klobouček

zpět na klobouček

vzkaz Miroslava Vernera

Wikipedia: Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc., (* 31. října 1941, Brno) je významný český archeolog a egyptolog, v letech 1975–2000 byl ředitelem Československého, resp. Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Káhiře. Specializuje se na archeologii doby stavitelů pyramid zejména v období 5. dynastie, pod jeho vedením probíhal český výzkum v Abúsíru.

image002

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10160488386-vzkaz/211452801410005-vzkaz-miroslava-vernera

Zachyceno na sociální síti – hezký zážitek z pošty

Došlo e-mailem:

Netušil jsem, jak zábavné může být večerní podání dopisu na poště v Jindřišské. Stojím ve frontě a přede mnou se ozve:
„Prosím jednu známku za 16“.
Muž za přepážkou omluvně sdělí: „Máme už jenom s Milošem“.
Zákazník: „Nechci známku s Milošem.“
Pošťák: „Nikdo nechce známku s Milošem. Proto je máme.“
Zákazník: „Co třeba nějaké zvíře?“, zkouší
Pošťák: „Zvířata došla. Zbyl jenom Miloš.“
Zákazník: „A co třeba historické památky?“
Pošťák: „Jenom Miloš“.
Z vedlejšího okénka se ozve kolegyně pošťáka:
Kolegyně: „Možná mám ještě otakárky.“
Zákazník: „Otakárci by byli skvělí.“
Kolegyně: „Tak už i ti došli. Jenom Miloš.“
Zákazník: „Miloš ne. Žena by se se mnou rozvedla.“
Pošťák: “ Nebo vám můžeme na dopis dát jenom razítko.“
Zákazník: „Bez Miloše?.“
Pošťák: „Bez Miloše.“
Zákazník: „Tak razítkujte!“
Zákazník diskusí strávil 10 minut. Nikdo ve frontě neprotestoval. Všichni se usmívali. Hezký zážitek z pošty.
Na Facebooku napsal režisér Ivan Bareš.