Skalka

Napsat komentář

Rok se sešel s rokem – a opět se blíží podzim a jedeme na Skalku. Pálit keramiku. Raku.
Kromě pálení – je zde i hezká příroda – no a to by byla škoda se neporozhlédnout! Sice počasí nic moc – ale pohybu na čerstvém vzduchu se málo co vyrovná.

IMAG2259 Nechci se keramikům motat do řemesla a tak vyrážím na malý výšlap. Na Danovo doporučení vyrážím neznačenou polňačkou k nové rozhledně a pak přes „Bišík“ (Bischofstein – Skály) na Čápa. Při návratu na Bišíku stíhám jakous ochotnickou férii a vracím se domů. (obrázek je odkazem na obrázkovou galerii).
 DSCF8558  S focením vlastního pálení čekám až na večer – ze zkušenosti vím, že fotky rozžhavené keramiky, která se vkládá do pilin, jsou za soumraku velmi působivé – takové soukromé inferno!
IMAG2280  Po dobrém výpalu jako po zlém výprasku – Evě se moc nevedlo, ta hlína, co použila, na raku pálení doopravdy nebyla moc vhodná.
Jako odškodnění si dáváme pěkný výlet adršpašskými skálami z Bišíku po zelené přes Čápa, Kraví horu a Lokomotivu až k Teplicím a po modré zpět na Bišík.

 

Připravit, nabít, ucpat!

 

PAL!

Skalka

Napsat komentář

 


.

 

Adršpašské skály

Popis okruhu (specifikace)

Nejstarší známá mapa 1789

Nejstarší známá mapa 1789

Turistický okruh skalním městem je dlouhý 3,5 km a je veden po zelené značce. K jeho absolvování byste si měli vyhradit asi tři hodiny.
V následujícím popisu prohlídkového okruhu záměrně neuvádíme většinu skalních útvarů, které jsou pojmenovány a na místě označeny orientačními šipkami. Některé názvy se tradují už od dob prvních návštěv turistů (Milenci, Homole cukru, Eliščina věž a další), jiné jsou novější. Téměř všem těmto názvům je společné, že se snaží vystihnout ve skalních tvarech konkrétní podoby a výjevy. Při troše fantazie si jistě pojmenujete řadu dalších skal a kamenů podle svého.
Ke vstupu do skalního město slouží nově vybudovaná brána u tzv. Pískovny, hned vedle Turistického informačního centra.

Historie a objevení skal

Adrspach002

Rytina nejstarší vyobrazení skal z roku 1723

Celá dlouhá staletí lidé o skalních městech v okolí Adršpachu a Teplic nad Metují mnoho nevěděli. Místní obyvatelé se tam odvážili jenom tehdy, cítili-li se ve svých domovech ohroženi. Ve skalách nacházeli útočiště a ochranu před nebezpečím v dobách válek. Teprve kolem roku 1700 začali ze sousedního Slezska cestovat do Adršpachu první průkopníci turistiky.
Obdivovat adršpašské skalní město melo příležitost mnoho významných osobností historie. Mezi nimi například pruská královna Luisa, Antonín, hrabě Šporkz Kuksu, císař Josef II., polský král a saský kurfiřt Friedrich August, rakouský císař Karel a jiní.
Roku 1824 vznikl v prostoru skal velký požár, který trval několik týdnu a jemuž padl za obet takřka všechen lesní porost. Teprve tehdy se stala skalní bludiště prostupnější. V prvních desetiletích 19. století zde začali majitelé panství budovat první sít turistických stezek.

Skalka

Napsat komentář

Né, ne ta Skalka u Dobříše, ale u Police nad Metují, jo tam co jsou Adršpašské skály… Co jsme tam dělali? Pálili. Keramiku. Přijel Petr, přivezl pec a vypalovalo se po japonském redukčním způsobu – raku. A pokud se to dělá v noci, máte takové malé soukromé peklíčko. Já keramiku neplácám, ale to pálení, to pálení si užívám!

No a v neděli jsme si prošli srdce Adršpašských skal – sami dva, ostatním to přišlo – nevím, prostě zůstali doma. V pondělí jsme jeli za mámou, ale ještě jsme si střihli z parkoviště pod kopcem Ostaš. Hezké to bylo!

DSCF7840   – Raku pálení Skalka 26.10.2013
DSCF7892   – výlet do Adršpašských skal  27.10.2013
 DSCF7923   – Ostaš 28.10.2013