Vtípky z WhatsAppu

Africké přísloví:

Chceš-li jíti rychle, jdi sám.
Chceš-li dojít daleko, jdi s přáteli.
Chceš-li volit Babiše, jdi do prdele!

‎… z WhatsAppu

Všetci kradnú …

Všetci kradnú, len já čerpám!

Úterní demonstrace v Řeži

Při demonstraci v Řeži vyzvali pořadatele zůčastněné, že pokud mají co říci k tématům, ať se přihlásí. Mám pocit, že něco říci chci, ale rodinné důvody v podobě urvaného Martínka nás dotlačily, abychom po 40 minutách demonstraci opustili a spěli s Martínkem do jeho postýlky v Praze.

2 témata mi vlastně nadhodili občané Řeže a občané Brna (kde jsem se demonstrace zůčastnil před 14 dny).

Téma 1 (z Brna).
Jak se ukázalo při posledních volbách (EU), babišizmus stále volí necelých 30% obyvatel. Není to sice žádná většina, ale je jich stále dost.
Tou hlavní myšlenkou je, že jsou to naši spoluobčané a tak bychom se k nim měli chovat. Neuzavírat se před diskusemi s nimi, asertivně stát na svých názorech. Politici a jejich kotrmelce pominou, ale s našimi spoluobčany budeme žít nadále.
Je k uzoufání, jak se správné myšlenky v demokracii prosazují pomalu, ale určitě se jednou prosadí – ale chce to čas.
Rozdělená společnost vyhovuje uzurpátorům moci, proto se nenechme vyprovokovat k hospodským hádkám, nechutným výkřikům a zatrpklosti vůči komukoliv. Trpělivě a asertivně stůjme na svých stanoviscích.

Téma 2 (z Řeže).
Teze přívrženců současného politického establishmentu zní: Současná vláda – a tím následně šéfové státní administrativy – byla zvolena demokratickým způsobem, vyjadřuje vůli většiny občanů a je tedy spíš nedemokratické z ulice provolávat výzvy k jejímu odstoupení.
K tomu malá poznámka: volby proběhly demokratickým způsobem, ale o sestavení vlády lze mít vážné pochyby.
Zcela po právu byl šéf politické strany s nejvyšším počtem hlasů pověřen sestavením vlády. Zde se trochu zamysleme a zavzpomínejme:
ANO neměla žádný koaliční potenciál – měla sice nejvíce hlasů, ale na sestavení většinové vlády to zdaleka nestačilo. A do spolku s ANO se nikdo nehrnul. Zavzpomínejme dále: v podobné situaci byl i pan Paroubek a poté, co se ukázalo, že s ním do vlády nikdo nechce, skončil na politickém smetišti.
Ne tak naše čacké duo Ze-Bab: prezident dával šanci předsedovi ANO opakovaně a dal dokonce najevo, že nikoho jiného sestavením vlády nepověří. De facto nedal vůbec šanci opozici k sestavení vlády podle svého gusta. Prostým odečtem 100 – 30 dostaneme procento voličů, kteří vládu ANO nechtěli….
Až nakonec… za podpory komunistů, máme v čele státu STB-áka.
Tak mě napadá: Komu jsme to vlastně v roce 1989 zvonili klíči na náměstích?