Letos „malá parta“ byla uznána jako dost velká na to, aby prožila týden léta v táboře, kam tak rádi jezdili babička i dědeček i obě maminky.
Měli jsme mimořádné štěstí na počasí: pršelo nám pouze jedno dopoledne, kdy jsme vlezli do podzemí ve Slavonicích a při odjezdu (alespoň nám to nebylo tak líto, že už je konec). Koupali jsme se prakticky každý den a děti prodělaly základní kanoistický kurs (fotky nejsou), v rámci kterého sesbíraly hřiby u řopíku na druhé straně rybníka a pronikly po říčce Dračici plavbu skoro až na Blata.
Svezli jsme se (i s koly) úzkokolejkou pravidelným spojem, bez kol parním vláčkem (s Rešicou) a stihli jsme i kafemlejnek při jeho nostalgické jízdě ve Slavonicích.