Pec

Ani jsem si neuvědomil, jak významné to kdysi bylo toto datum… Dnes jsem prostě pouze působením krásného počasí přerušil své poustevničení na 347-ičce a s Růženkou jsme obešli Lučiny.

U piva, grogu či svařáku

čekáme na zimu po letním pařáku.

Kolínská bouda 7.11.2018

Pec

3. – 9.července
Původní plán, odjet do Pece v pondělí, poněkud nevyšel – Karkulka musela k panu Halvovi, přední pravé ložisko bylo opravdu nemocné…
Takže jsme vyjeli v pondělí odpoledne. Autobusem. Úterý a středu jsme propracovali – dřevník a dřevo do něj, skříňka v koupelně, vydrbání a nátěr prahů….. Takže ve čtvrtek jsme si řekli DOST! – a šli jsme na výlet. Cestou jsme minuli smutné pozůstatky keramické Marie a Větrník. Sběr máty se nekonal, již tam žádná neroste. Večer přijeli Jirka s Blankou.

Pátek, i když nebyl moc vydařený, co se počasí týče, byl dnem, kdy jsme vylezli na Sněžku. Pomohli jsme si autobusem na Pomezky a vocamcaď přes Jelenku.

V sobotu se již Blanka rozhodla odjet, aby se vyhnuli nedělnímu návalu, takže pouze kratší výšlap ze Spáleného mlýna přes Portášky na chatu Borůvka a vocamcaď přes kapličku na Předním Výsluní domů. Blanka s Jirkou nasedli autobus a já se věnoval degustaci piv z malých pivovarů na akci v Malé Úpě…

Namítl jsem, že není kam spěchat a my můžeme jet až v pondělí dopoledne a neděle bude jako stvořená na výšlap. A Eva, že by chtěla do Vavřincova dolu. Tak tedy jo, potkali jsme i důl i vodopády a přes Valšovky na oběd na Kolínskou (Ceny na Krakonošovi a jiné okolnosti nás již od Krakonoše odrazují). A po svážnici a pak po žluté domů….

No a v pondělí na autobus – na Černý Most. Když metro zastavilo na Hloubětíně, přistála mi na telefonu esemeska, že prý Karkulka je spravená. Takže jsme se nakonec z Pece vrátili autem…. 🙂