Z Modrého do Obřího dolu (po žluté)

Zbytky sn2hu na republice

O5 lanoffkou na horu Černou

Odskok do galerie

Autobusem od Tetřívku 9:39 (přímý bus do Špindlu) do Jánek-Zátiší a lanoffkou nahoru. Pak kolem Sokolské k paraglidingu a pak pořád rovně (neuhnuli jsme k magistrále), chodníček pomalu mizel a zužoval se, ale vyústil hnedle u naší oblíbené vyhlídky. Pak po magistrále až na Lučiny a přes Zahrádky na Lesní. Karty nebrali, takže 1 pivo a 1 wrap s kozím sýrem = 200K přesně. Pak přes Čeťák a Bramberk domů. Upadl jsem do kómatu, ze kterého mne nepříjemně vyrušil Xˇanda – dostal záchvat a sekal trávu motorovým křovinořezem. Taxem si vzal Starobrno medium a šel si medit na trampošku k ohništi…

V pátek na Sněžku a Železnou stezkou dolů.

Přijeli jsme ve čtvrtek a že by bylo fajn zase jednou se nechat vyvézt na Sněžku, když nám to tedy Stáňa a Vláďa povolily (to není hrubka – Stáňa a Vláďa jsou neživotné subjekty, potažmo instituce plné – pochybuji, že žijících – subjektů). V sobotu a neděli bude zřejmě narváno (a večer nám to potvrdily proudy valících se aut) a v pondělí se bude smejčit a balit… Takže jediná možnost – pátek a taky jo: před pokladnou sice pár skupinek lovilo respirátory z baťohů, ale u pokladny nestál. Nikdo.

Zato po výlezu z lanovky to bylo jako mokrým hadrem přes tlamu. Na čtvereční metr mnoho turistů (spíše návštěvníků) a z polské strany se stále valily davy. Ta lanovka z Karpcze dělá divy. Takže fofrem na podvalovku v Úpské rašelině a tam již příroda. A pak Paroháč, kulajda a borůvkový řez na Luční, výšlap ke kapličce, sněhovým koridorem na Výrovku, malé posezení ve stínu na Rozcestí a Železnou stezkou na Jelenky. Je to vždy loterie, trefit tu stezku, ale dnes je to zřetelné a navíc v kleči vzorně vyřezané, takže doopravdy není co řešit – až na průchody rašlinou, kde rašelina pokryla cestu. Kupodivu nejlepší cesta vedla většinou středem, kde kameny byly hned pod povrchem.

Ne Jelenkách jsme si chvíli lízali rány na lavičce ve stínu (ten sestup mi opět dal!) a pak honem ke žralokovi (ten žralok tam už mnoho let není – ale pro nás je to porád žralok), kde jsme si dali cider. E. se na něj chystá od zimy, ale abychom se u konzumace neotřásali zimou. Takže dnes. Pro doplnění sacharidů v krvi E. volí polosuchý, ale mně omylem přinesli suchý. Tatíčkův sad. A ten suchý byl lepčí. Takže M. k narozeninám asi objednám basu. Jen co se dostanu ke scé kreditce. Doufám, že je v Řeži….

Galerie

Z Úpské samoty na Javorské boudy a Basovka

Původně to byl záměr vyběhnout výtahovou šachtou za barákem na Lučiny – a pak se uvidí. Ale ten den byl docela hezký a vegetace, ač již sytě zelená, nevytvářela neprostupnou džungli. Zkrátka: rozhodli jsme se jít starou zapomenutou cestou z Úpské samoty pod Javorské boudy.

Z dnešního pohledu ta cesta nedává smysl: z Úpské samoty vede přípojná cesta na silničku z Pece přes Webrovky nahoru… Ale zkusme si představit situaci tak zhruba před 50-60 lety, když ještě v Krkonoších neexistovala síť asfaltových silniček… Pak už to zapadá do klasického schematu „ode dveří ke dveřím“, zejména pak, když víme, že zhruba v polovině cesty odbočuje chodník dolů, k Javořímu mlýnu.

Našim záměrem bylo zjistit, kde cesta u Javorských bud končí – protože na té straně je ještě hůře patrný začátek. No, je to kousek nad tím prostředním vlekem – ale musím konstatovat, že na tomto konci se chodník dost větví, takže nedovedu stoprocentně zjistit, co je stará cesta po Němcích a co je vyšlapáno od chatařů.

Celkem standardními cestami jsme se přesunuli od Kladenské boudy až na enklávu Severka, kde za chalupou Větrník začíná další ze zajímavých cest: Basovka.

Tu cestu jsem měl rád při pěších výpadech do Pece: je nejkratší možná a s výškou hospodaří velmi dobře.
Drobný problím je nalézt její odočení ze Strmáku (ten vede k soutoku Liščího a Zeleného potoka, navíc je tam rozcestí (+- – není to vše pohromadě)), zejména pokud je vegetace rozbujelá. Dnes to však byla parádně viditelná kamenná stavba, nicméně dosti poničená padajícími jilmy. No a dál už nebylo moc co řešit…. Seběhli jsme k Zelenému potoku (tam začala protestovat má kolena) a po krátkém odpočinku již po žluté do Pece – a domů…

Šramlem přes Portášky na Borůvku

Toto nedělní odpoledne se doopravdy vyvedlo! Po mnoha docela chladných dnech (a já nechal zimní bundu v Řeži – vždyť je přeci už květen!) po chladné sobotě přišlo azuro a i na našem severním okně neuvěřitelných 17 stupňů!

Poslední fotky hotelu Uran

https://photos.app.goo.gl/SXifYDnmvMCFunp48

Velkou Úpu čeká proměna centra

Vydáno 7. 4. 2021

Město odkoupilo bývalý hotel Uran v samém centru Velké Úpy, jaké proměny se dočká?
(Zpráva na stránkách MÚ Pec p.S.)

Aupatal – Seitz – Říha – Kolektiv – Uran

První stavba u silnice směrem do Pece pod Sněžkou stála v tomto místě již na přelomu 18. a 19. století. Nejpozději v roce 1884 tu fungoval hostinec. Z dochovaných dokumentů v databázi Archa Krkonoš® vyplývá, že v tomto roce majitel Ambros Berger požádal obecní úřad o povolení k přestavbě domu tak, aby zde vznikl taneční sál. Současnou podobu dostal hostinec Aupatal na konci 30. let 20. století, kdy nesl jméno hotel Seitz. Po druhé světové válce byl objekt zkonfiskován, stal se majetkem státu. Do správy ho dostali manželé Říhovi. Jejich jméno na vývěsním štítě ale nevydrželo dlouho. Přišel únor 1948, znárodnění a z hotelu Říha se stala zotavovna ROH, která nesla název Kolektiv. „V tomto období se ve vedení a v personálu vystřídalo mnoho místních lidí, ale v důsledku socializace zabránila zakořenění lidí, kteří přišli do vysídlených Sudet,“ říká Pavel Klimeš z Archy Krkonoš a dodává: „V této době se tu konaly týden co týden večírky pro hosty, na kterých hrála kapela složená z místních, jako byli František Sedlák, František Matuštík, Jiří Minarčík, Helmut Hofer a další.“

Z Kolektivu se hotel Uran stal až po roce 1989. V hotelu se vystřídalo několik nájemců, za kterých budova spíš chátrala. Ještě v roce 2005 tu údajně přespávali instruktoři lyžování, poté už přestala fungovat úplně.

Velikonoční neděle ’21

Setkání s Johankou a Honzou na Lesní.

Zelený čtvrtek ’21

Velikonoční čtvrtek – a v Peci ani noha. Odpolední procházka svážnicí nahoru k Jančíkárně a odtud naší výtahovou šachtou dolů.

Prázdno na sjezdovce v Peci.

Z Richtrovek do Modrého dolu

Stavili jsme se u Vrkouše – a to už je nějaký kus cesty na Richtrovky. No a já měl touhu sejít cestou z R do Modrého dolu – já tou cestou fakt ještě nešel! Cesta se celkem vydařila, akorát se to dost bořilo. Ale ty výhledy pak stály za to!

Vylezli jsme na Výrovku!

Kliknutím otevřete nvou záložku s fotogalerií.

Je středa a meteoblé věští hezký den. Navíc, včerejší úterý jsme dali jako odpočinkové. Takže rozhodnutí padlo na několikráte odsunutý výlet posilnici na Richtrovky a pak do Modrého dolu a zpět.

No jo, před školou jsme potkali Vrkouše – a nálada okamžitě stoupla (ne že by předtím byla špatná) o několik stupínků. Takže dobře naladěni jsme na Richtrovky došli ve dvanáct. No a co dál? Trbócat se ve sněhu lesní cestou, když do krkonošských strání se tak hezky opírá sluníčko? Vždyť na „Vejra“ je to 1,7 km anebo 53 minut, jak hlásají mapy.cz. No tak jo! Pomalu stoupáme Čertovými schody a za hoďku jsme na Výrovce. Co dodat? Dlouho jsme tu nebyli a výhledy – kdo tu byl tak zná. A kdo ne, ať se podívá do fotogalerie.

Zpátky samozřejmě přes bufáč. (Interbüfé na rozcestí.) A předstřavte si! Nevím po kolika letech v 1 popolední zavřený!!!!! Až sem šahá pracka Andrejova. Bufetka zamítnuta, ergo míříme směr vrcholek Liščí (hory). Cesta tvrdá, uježděná i skútry (! copak sem smí ?) takže na Lyžařské jsme cca ve 14:30. Zavřeno. A na Lesní jakbysmet… Takže nejlepší řešení je hupky dupky do 347-ičky. Zatopíme, dáme kafe, čaj, pivo, něco telefonů – zkrátka jsme doma.

Sice trochu rozlámaní, ale plni krásného výletu. I Růžena využívá gaučového dobrodiní…

Pakliže libo něco mapových a  výškových podkladů, tak zde.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec, Pec 347, Pec347, Výrovka, Bufet na Rozcestí, Bufáč, Liščí hora, Liška

Včera neděle byla.

A my si udělali malou vycházku s nečekaným vyvrcholením. Krásné sluneční odpoledne.

Klikem na obrázek se otevře na nové záložce fotogalerie.

Klížová slova:Krkonoše, Pec, Pec 347, Pec347, kaplička na Předním Výsluní, Borůvka,

Jsme opět v Krkonoších.

Pátek… Vláda se chystá k zasedání – a co z toho zase vypadne rači ani nechceme vědět. Kopeme do vrtule a vyrážíme do Trutnovského okresu. Jo, do toho zavřenýho. No kontrolu jsme překonali – dostalo se nám ale důrazného upozornění, že jsme blázni.
Pondělí – už je uzavřený celý Česko a v Trutnovském okrese nastalo znatelné zlepšení. Takže my a srny – trávíme čas v přírodě. My tedy dost omezeně, neb sil ještě stále moc nemáme.

Kliknutím na obrázek se otevře nová záložka s fotogalerií.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec, Pec 347, Pec347

S Lubošem za Covidem…

26.-28. ledna – byl u nás Luboš.

Klíčová slova: Krkonoše, Pec,  Pec 347,  Pec347,  Pěnkavčí vrch,  Růžohorky,  Obří důl

Výlet na Černou horu

https://photos.app.goo.gl/ApdnQWBDSgC8zV8G9

Klíčová slova: Krkonoše, Pec, Pec 347, Černá hora

Růžohorky – Přední Výsluní

Bylo docela hezky – a tak jsem Evě navrhnul, že bychom na běžkách zopakovali část mého včerejšího výletu. Ukázalo se, že lanovka stejně končí na Růžohorkách, takže nebylo co řešit.

Perfektní prašan byl na cestě lehce stažen rolbou, takže sjezd na Portášky byl opravdovou radostí – a stihli jsme to za neuvěřitelnou necelou čtvrthodinu. Za Portáškami jsme si střihli okruh kolem Pěnkavčího vrchu s perfektně upravenou stopou.

Vyvstala otázka, kam od boudy Jana – tak jsme se vydali přímo loukou ke kapličce na Předním Výsluní. Tam naše radost končila, neb až pod penzion Kobr se pod prašanem skrýval hnusně rozrytý led. No a pak nás čekal velice nepříjemný pěší sestup zletovatělou silnicí až do Úpy, a pak stále pěšky (silnička byla spíše ledovatá než zasněžená) domů.

Klíčová slova:  Krkonoše,  Pec,  Pec 347,  Růžohorky,  Přední výsluní,  kaplička na Předním Výsluní

Sněžka

Po pondělí a úterý je dnešní den poledním dnem našeho poustevničení v Peci – Růža a já. Ráno jsme zaspali. Hodně. Takže mnoho možností nebylo – a webkamera ukazovala na Sněžce Azuro. Takže pro nedostatek času nahoru lanovkou a dolů přes Růžohorky pěšky. Nakonec ne na Portášky, ale Šramlem dolů. Cca 2,5 hodiny. A nahoru jsme to nestihli, takže odj. až. 12:30. Ale paní v bufíku u pokladny měla grepové pivo – takže klídek, ale mezitím se blížila fronta. No, na fotkách to tak nevypadá, ale na Sněžce se sluníčko nesměle prodíralo přes zahuhlání – a vzdrželo to až na Růžohorky. Ale bílá stěna se blížila a domů jsme se doplouhali už za vytrvalého sněžení.

Medle galerie: https://photos.app.goo.gl/BvSsztmmAYEgANN2A

Klíčová slova: Krkonoše,  Pec,  Pec 347,  Sněžka

Vánoce 2020 – Nový rok 2021

24.12.2020 – 2.1.2021

Klíčová slova: Vánoce, Nový rok, Krkonoše, Pec, Pec 347

…namísto lampionového průvodu.

Po celkem deštivém říjnu přišel listopad s mrazivým, ale prosluněným počasím. Jak vidno na nedělních snímcích, „v kraji dole“ panuje nevlídná inverze – ale zde paráda!

Ve čtvrtek malá procházka na Jelenky a přes Severku domů. V pátek na Výsluní nad Úpou a traverzem až na louku naproti našemu domečku. V sobotu jsme byli v Herlíkovicích, u Johanky a Honzy, vrátili jsme se až za tmy. Johanka nám nakoupila, nakrmila (lasagne) a já jí tam naoplátku nechal svůj telefon. V neděli Javořákem a pak po silnici na Valšovky, starou cestou na Tippeltovy boudy, po nové cestě zpět na Valšovky a přes Malé Tippeltovy boudy a Javořákem domů.

Tož tak.

Odskok do galerie.

…

Klíčová slova: Pec 347, Krkonoše, Jelení boudy, Severka, Větrník, Tippeltovy boudy, Valšovky

2. neděle 2. vlny

A přišel podzim. Vláda vydává jedno prohlášení za druhým, premiér je pak odvolá, ministři zdravotnictví se střídají a pacienti ve špitálech přibývají. Taxme si zbalil svých „fünf Pflaumen“ a po anglicku se zdejchli do Pece. A už tu prožíváme 2.neděli. Malá procházka neuškodí…

Přes Braunovku pod Sněžku

Máme po školení, žádné povinnosti – máme frei. Půjdeme na výšlap? Jo.

Lanovkou na Portášky a pak po lesní cestě…. až kam to šlo. A ty výhledy byly mimořádné…

Přes Braunovku pod Sněžku – fotogalerie

Klíčová slova: Pec, Pec 347, Pec347, Krkonoše, Sněžka, Úpa, Šraml, Slunný důl, Koulový důl