Tak letošní Velikonoce po delší době bez dětí. Sice nás jistý čas zachraňovaly praděti (Matouš s Luckou), ale když v sobotu cítili, že instruktorování na sjezdovce bylo dost, zbalily si svých pět švestek a odjeli domů. Takže Ignác na parkovišti osiřel a Karkulka je o5 vPraze.
Navzdory počasí, využili jsme pěkných chvilek a osud nám dopřál několik hezkých výletů.
6.4. Přes Karlův vrch a Růžohorky na Přední Výsluní. Na Růžohorky mne E dostala velmi živou představou oroseného půllitru na chatě na R.
8.4. Kolem kostela ve Velké Úpě po žluté kolem obory Fucknerova Paseka na Valšovky a Kolínskou. Po obědě – cesta po žluté na Webrovky uzavřená (tetřivci) – takže k Pražské a přes Pec domů. Při sestupu Muldou se konečně vyčasilo!
První stavba u silnice směrem do Pece pod Sněžkou stála v tomto místě již na přelomu 18. a 19. století. Nejpozději v roce 1884 tu fungoval hostinec. Z dochovaných dokumentů v databázi Archa Krkonoš® vyplývá, že v tomto roce majitel Ambros Berger požádal obecní úřad o povolení k přestavbě domu tak, aby zde vznikl taneční sál. Současnou podobu dostal hostinec Aupatal na konci 30. let 20. století, kdy nesl jméno hotel Seitz. Po druhé světové válce byl objekt zkonfiskován, stal se majetkem státu. Do správy ho dostali manželé Říhovi. Jejich jméno na vývěsním štítě ale nevydrželo dlouho. Přišel únor 1948, znárodnění a z hotelu Říha se stala zotavovna ROH, která nesla název Kolektiv. „V tomto období se ve vedení a v personálu vystřídalo mnoho místních lidí, ale v důsledku socializace zabránila zakořenění lidí, kteří přišli do vysídlených Sudet,“ říká Pavel Klimeš z Archy Krkonoš a dodává: „V této době se tu konaly týden co týden večírky pro hosty, na kterých hrála kapela složená z místních, jako byli František Sedlák, František Matuštík, Jiří Minarčík, Helmut Hofer a další.“
Z Kolektivu se hotel Uran stal až po roce 1989. V hotelu se vystřídalo několik nájemců, za kterých budova spíš chátrala. Ještě v roce 2005 tu údajně přespávali instruktoři lyžování, poté už přestala fungovat úplně.
Espace Alex 