Kde je Postřekov, to jsem donedávna netušil. Ale kde jsou Domažlice, to jsem věděl ze zeměpisu. A když mi bylo 18, vzala mě tam sestra mého kamaráda ze školy. Kamarád šel za bráchou do kasáren, a my dva do Domažlic.  To už je dávno.

V Klenčí byl zas jeden kamarád na vojně. A to je asi tak všechno, co jsem o tomto kraji věděl.  Pak jsem se podíval do mapy. No ona je to vlastně Šumava – i když ten méně známý kout! A Trhanov – tam přece sídlil onen krutý a nadutý Lomikar, jak do roka a do dne… Jestli šel před súdnú stolici boží, to se již nedovíme, ale každopádně zatřepal bačkorama. A pak přišel někdo lepší! Však to znáte z naší politiky…

No a tam jsme drandili na kolech. Sice jen 3 ze 4 dnů, jeden den nehorázně lilo (jinak nehorázně lilo každou noc). Na fyzičku je to moc hezké poježděníčko, nic po rovině! A ubytování – v soukromí – luxusní prostor, dobře vybavená kuchyňka a pěkná zahrádka. Možná, že se…. no nepředbíhejme!

Reklamy